Johannes Mario Simmel

Johannes Mario Simmel
Narození7. dubna 1924
Vídeň
Úmrtí1. ledna 2009 (ve věku 84 let)
Lucern
PseudonymMichael Mohr
Povoláníscenárista, novinář a spisovatel
Žánrromán
OceněníKulturní cena německých svobodných zednářů (1981)
Zlatá medaile za zásluhy města Vídně (1984)
Cena Hermanna Kestena (1993)
velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2004)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2005)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Simmel, Johannes Mario. Niemand ist eine Insel.

Johannes Mario Simmel (7. dubna 1924, Vídeň1. ledna 2009, Lucern,[1] Švýcarsko) byl rakouský spisovatel společenských románů.

Život

Simmelovi rodiče pocházeli z Hamburku. Jeho otec Walter Simmel byl chemik, jeho matka Lisa rozená Schneiderová byla lektorka.[2] Otec uprchl kvůli židovskému původu do Londýna, jeho příbuzní byli zavražděni v koncentračních táborech.[3]

Simmel strávil dětství v Rakousku a v Anglii, maturitu složil z chemického inženýrství.

Po druhé světové válce pracoval nejdříve jako novinář, překladatel a tlumočník americké vojenské správy v Rakousku. Při práci v deníku „Welt am Abend“ psal jako kulturní redaktor filmové kritiky a fejetony. Roku 1947 publikoval svoji první sbírku novel pod názvem Setkání v mlze (v originále Begegnung im Nebel). Poté se uplatnil jako redaktor novin ve Vídni a Mnichově.

Mezi lety 1950 a 1962 napsal sám nebo s různými autory celkem 22 filmových scénářů. Po jeho prvním velkém úspěchu Nemusí být vždycky kaviár (v originále Es muss nicht immer Kaviar sein, 1960) se začal věnovat především psaní populárních románů, pokaždé s aktuálním společensko-politickým tématem jako je násilí, obchod s drogami nebo manipulace s geny.

Od 50. let žil ve Starnbergu v Bavorsku, později ve Švýcarsku[3]. Postupem času se stal značně populárním, jeho romány byly přeloženy do 25 jazyků, přes 10 jich bylo zfilmováno (mnohé z nich byly režírovány Alfredem Vohrerem a Rolandem Klickem).

Simmelovy práce byly označovány kritikou dlouhou dobu jako „obyčejná literatura“. Teprve s románem A s klauny přišly slzy (v originále Doch mit den Clowns kamen die Tränen, 1987) našel celkové uznání.

Simmel měl kladný vztah k české kultuře, díky své chůvě také mluvil částečně česky.[3]

Vyznamenání

Dílo

Romány

Soubory krátké prózy

Krátké povídky, eseje, úvahy, zprávy.

Próza pro děti

Odkazy

Reference

  1. amz/tdo/dpa/ddp. Johannes Mario Simmel gestorben: Ein Moralist, nicht nur als Autor [online]. Der Spiegel, 2009-01-02 [cit. 2016-01-26]. Pozn.: Zemřel v nemocnici v Lucernu. Dostupné online. 
  2. HINTERMEIER, Hannes. Zum Tod Johannes Mario Simmels Der Vorarbeiter in der Bewußtseinsindustrie. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2009-01-03. Dostupné online [cit. 2016-01-26]. ISSN 0174-4909. (Deutsch) 
  3. a b c ŠTEFAŇÁKOVÁ, Radka. Vášnivý pacifista Johnannes Mario Simmel. Literární noviny [online]. 2019-04-04 [cit. 2019-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01. 
  4. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1638 Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Simmel Insel.JPG
Autor: Jinsley5, Licence: CC BY-SA 4.0
Buchrücken: Johannes Mario Simmel - Niemand ist eine Insel
AUT Honour for Services to the Republic of Austria - 7th Class BAR.png
Grand Decoration of Honour in Silver for Services to the Republic of Austria
Cross of Honour for Science and Art 1 klass Rib.png
Cross of Honour for Science and Art 1 klass