John Banville

John Banville
John Banville (2019)
Narození	8. prosince 1945 (78 let) Wexford
Pseudonym	Benjamin Black
Povolání	scenárista, romanopisec, spisovatel, dramatik, literární kritik, novinář a autor
Alma mater	International Writing Program (Iowa) St Peter's College, Wexford
Žánr	román
Významná díla	Kniha doličná Ghosts Eclipse Shroud Moře … více na Wikidatech
Ocenění	Cena Nonino (2003) Man Bookerova cena (2005) Cena Franze Kafky (2011) Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2013) Cena kněžny asturské za literaturu (2014) … více na Wikidatech
Příbuzní	Vincent Banville (sourozenec)
Vlivy	Henry James
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William John Banville (* 8. prosince 1945, Wexford) je irský spisovatel, dramatik a scenárista. K jeho nejslavnějším románům patří The Book of Evidence (Kniha doličná) z roku 1989 a Sea (Moře) z roku 2005. Svá díla píše anglicky.Od roku 2006 píše pod pseudonymem Benjamin Black sérii detektivních příběhů z Dublinu padesátých let 20. století.

Život

Vystudoval školu Christian Brothers ve Wexfordu a St Peter's College v Oxfordu. Po vysoké škole pracoval jako úředník v Aer Lingus, později se stal novinářem. Většinu svého života strávil v Dublinu, kde působil v deníku The Irish Press, později v The Irish Time. V roce 1988 byl jmenován literárním redaktorem, od roku 1990 se stal pravidelným přispěvatelem The New York Review of Books. Od roku 2007 je členem Královské společnosti pro literaturu se sídlem v Londýně, patronkou společnosti je Alžběta II. V roce 2017 byl jmenován Cavalier of Ordine della Stella d'Italia. Je bývalým členem Aosdána^[1], v roce 2001 se členství dobrovolně vzdal.

Za své dílo získal několik prestižních cen, v roce 1976 Cenu Jamese Taita Black Memorial Prize, Mezinárodní cenu Nonino za rok 2003, Man Bookerovu cenu za rok 2005^[2], Cenu Franze Kafky za rok 2011^[3], o které prohlásil, že je jednou z mála, kterou přijímá rád. Za rok 2013 Cenu irského PEN klubu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu, Cenu knížete asturského za rok 2014 aj.^[4]

Dílo

Na literární scénu vstoupil v roce 1970 sbírkou povídek Long Lankin, následovaly romány Nightspawn (1971) a Birchwood (1973). Mezinárodní uznání získal svými dalšími čtyřmi knihami, obvykle popisovanými jako jeho „vědecká tetralogie“ a spojenými společným zájmem o postavení matematických nebo astronomických struktur jako alternativních „jazyků“ vnímání. Jedná se o knihy Doctor Copernicus (1976), Kepler (1981), The Newton Letter: An Interlude (1982) a Mefisto (1986). Za knihu Doctor Copernicus, fiktivní portrét astronoma Koperníka, získal v roce 1976 literární cenu James Tait Black Memorial Prize^[5], druhý román Kepler v roce 1981 vyhrál Guardian Fiction Prize, kniha The Newton Letter se stala předlohou pro film produkovaný britskou televizní stanici Channel 4. Trilogie, někdy označovaná souhrnně jako The Frames Trilogy, sestává z The Book of Evidence (1989), Ghosts (1993) a Athena (1995), zkoumá sílu uměleckých děl. Kniha The Book of Evidence byla zařazena do užšího výběru na Bookerovu cenu a stala se vítězem roku Guinness Peat Aviation Award.^[6] Další trilogii tvoří The Untouchable (1997), Eclipse (2000) a Shroud (2002), líčí příběhy konfliktních jedinců. Za román The Sea (2005) získal prestižní The Man Booker Prize.^[6] Podle románu byl natočen v roce 2013 britsko-irský dramatický film.^[7] Českého prostředí se týká publikace Prague Pictures: A Portrait of the City (2003)^[8], která vznikla na základě autorových návštěv Prahy. K pražské tematice se vrátil historickým detektivním románem z prostředí dvora císaře Rudolfa II. Prague Nights (2017).^[9][10]

Banville používal pseudonym Benjamin Black pro svůj kriminální seriál, ve kterém vystupuje dublinský patolog Quirke, v češtině vyšly knihy: Kdo je bez viny, 2008 (Christine Falls, 2006)^[11], Anatomie strachu, 2011 (The Silver Swan, 2007), Elegie za April, 2012 (Elegy for April, 2010), Temná pavučina, 2017 (A Death in Summer, 2011)^[12], Odplata, 2014 (Vengeance, 2012), Svatý příkaz, 2016 (Holy Orders, 2013), Hroby se otevřely, 2018 (Even the Dead, 2016). V knize Černooká blondýnka, 2016 (Black-Eyed Blonde, 2014) vystupuje fiktivní soukromý detektiv Raymonda Chandlera Philip Marlowe. Kriminální román Snow (2020) vyšel pod autorovým jménem a ​​vyšetřovatelem je irský detektiv St. John Strafford.

Jeho styl je často přirovnáván k Proustovi a Nabokovovi. Sám se hlásí zejména k odkazu Heinricha von Kleista, jehož tři knihy adaptoval pro divadelní scénu. Často se též diskutuje o jeho návaznosti na linii irské literatury, již tvoří James Joyce, Samuel Beckett, ale i Henry James. Někdy je řazen k postmoderní literatuře.

Bibliografie

Próza

• Long Lankin (1970)
• Nightspawn (1971)
• Birchwood (1973)
• Doctor Copernicus (1976)
• Kepler (1981)
• The Newton Letter (1982)
• Mefisto (1986)
• The Book of Evidence (1989)
• Ghosts (1993)
• Athena (1995)
• The Ark (1996)
• The Untouchable (1997)
• Eclipse (2000)
• Shroud (2002)
• The Sea (2005)
• The Infinities (2009)
• Ancient Light (2012)
• The Blue Guitar (2015)
• Mrs Osmond (2017)
• April in Spain (2021)

Divadelní hry

• The Broken Jug (1994)
• Seachange (1994)
• God's Gift (2000)
• Dublin 1742 (2002)
• Love in the Wars (2005)
• Conversation in the Mountains (2008)

Publicistika

• Prague Pictures: Portrait of a City (2003)

jako Benjamin Black

• Kdo je bez viny (2008)
• Anatomie strachu (2011)
• Elegie za April (2012)
• Temná pavučina (2017)
• Odplata (2014)
• Svatý příkaz (2016)
• Černooká blondýnka (2016)
• Hroby se otevřely (2018)

Scénáře

• Reflections (TV) (1984)
• Seascapes (TV) (1994)
• The Last September (1999)
• Albert Nobbs (2011)

České překlady

• Kniha doličná, Praha, Mladá fronta 1999^[13]
• Moře, Praha, BB Art 2006^[14]
• Zkrotit vlka, MOBA 2017^[15][16]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Banville na Wikimedia Commons
• Osoba John Banville ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu
• Heslo v encyklopedii Britannica
• Oficiální stránky
• Profil deníku Guardian
• Profil na stránkách British Council
• Profil na stránkách Man Bookerovy ceny
• Oficiální stránky "Benjamina Blacka"