John Bok

John Bok
John Bok v roce 2019
Narození	24. října 1945 (79 let) Pardubice
Povolání	politik, básník, aktivista a politický aktivista
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Choť	Jitka Boková
Děti	pět[1] včetně Jenovéfy Bokové Kristýny Bokové Jana Rovenského
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Bok (* 24. října 1945 Pardubice) je český politický aktivista, signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun, angažujícího se v případech podezření na chybné vyšetřování a rozhodování soudní moci.

Narodil se v rodině československého válečného letce ve Velké Británii Bedřicha Boka (* 21. ledna 1916, evidován ve svazcích StB^[2]) a Angličanky Florence Mary Spence, jež za války působila u britského letectva. Křestní jméno dostal po anglickém dědečkovi.^[3] Podepsal Chartu 77.^[4] V 70. a 80. letech jej sledovala a perzekvovala Státní bezpečnost kvůli jeho politickým názorům, musel pracovat v dělnických profesích. V listopadu a prosinci 1989 vedl ochranku Václava Havla. Po sametové revoluci pracoval tři roky v kontrarozvědce (Úřad pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služba).^[3]

Je předsedou Spolku Šalamoun, který spoluzaložil roku 1994 se spisovatelkou Lenkou Procházkovou a jenž se angažuje v případech podezření na chybné vyšetřování nebo rozhodování soudní moci. Byl též neplaceným členem Výboru proti mučení a jinému nelidskému zacházení při Radě vlády pro lidská práva a neplaceným členem poradního sboru generálního ředitele Vězeňské služby ČR generála Kuly.^[3]

Prezident republiky Václav Klaus jej několikrát navrhl jako kandidáta na úřad veřejného ochránce práv.^[5]

Poprvé byl nominován v roce 2006,^[6] ale do této funkce byl hned v prvním kole volby na 6 let znovu zvolen Otakar Motejl.^[7] Pro Boka hlasovalo v tajné volbě 35 poslanců a byl tak druhý ze čtyř kandidátů.^[8]

Podruhé jej prezident nominoval 24. června 2010.^[9] Šest poslanců pro něj hlasovalo 9. července 2010, čímž vypadl v prvním kole volby (ani v druhém kole však nebyl nikdo zvolen).^[10] Volbu označil za neregulérní kvůli účasti Ivy Brožové (získala rovněž hlasy 6 poslanců), která se podle něj (a též například podle strany Věci veřejné) jako soudkyně a předsedkyně Nejvyššího soudu o funkci nemohla ucházet.^[11]

Třetí nominaci podal prezident 24. srpna 2010.^[12]

V květnu 2009 v rozhovoru pro magazín Žena-in na dotaz, jak by se mu tato pozice líbila, odpověděl: „Líbila, nelíbila, co na to říct? Určitě bych byl lepším ombudsmanem než Otakar Motejl.“^[13] V červnu 2010 pro iDnes zdůraznil, že by se nevyhýbal záležitostem trestněprávním a že by nezpochybňoval trest ani vinu, ale zasáhl by, kdyby došlo k právním pochybením, a více by využíval práva podávat kárné návrhy na soudce a státní zástupce.^[9]

Novým ombudsmanem se 7. září 2010 stal Pavel Varvařovský.^[14]

V roce 2002 kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 8 na kandidátce Nezávislí vedené Václavem Musílkem na 5. místě kandidátky v jednom ze tří volebních obvodů. Získal 7,50 % hlasů.^[15]

V městské části Praha 8 působil jako zastupitel.^[3][16]

V roce 1998 ho ODS pro volby do Poslanecké sněmovny zařadila ve volebním kraji Praha na poslední, 36. místo své kandidátky; 1,05 % z voličů této kandidátky mu dalo preferenční hlas, což sice nezměnilo oficiální výsledné pořadí, nicméně v počtu preferenčních hlasů byl na 10. místě.^[17] V roce 1996 kandidoval jako nestraník za Pravý blok do senátu v obvodě 24 (Praha 9); ziskem 1,39 % hlasů se umístil 8. z 11 kandidátů.^[18] Roku 2004 kandidoval do senátu jako nestraník na kandidátce Balbínovy poetické strany v obvodě 22 (Praha 10); získal 1,48 % hlasů a skončil tak 8. z 10 kandidátů.^[19] V roce 2006 kandidoval do Senátu ve volebním obvodu 26 (Praha 2), ziskem 1,59 % hlasů byl osmým nejúspěšnějším z 12 kandidátů v tomto obvodu.^[20] V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval do zastupitelstva městské částí Praha 8 za Nezávislé pro Prahu – volební stranu Václava Musílka, na 2. místě z 15 kandidátů; získal 9,10 % hlasů, mandát získal pouze lídr kandidátky.^[21] Současně za tutéž stranu kandidoval i do městského zastupitelstva na 11. místě ze 70 kandidátů; získal 2,33 % hlasů, strana nezískala žádný mandát.^[22] V roce 2008 kandidoval do senátu popáté,^[23] a to za KDU-ČSL ve volebním obvodě 21 (Praha 5); ziskem 4,57 % hlasů se dostal na 6. místo z 12 kandidátů.^[24]

Žije v Praze-Karlíně v manželství s malířkou a sochařkou Jitkou Bokovou.^[3] Společně se stali rodiči hereček Kristýny (* 1981)^[25][1] a Jenovéfy Bokových (* 1992). Z předchozích vztahů má tři děti^[1] včetně ekologického aktivisty Jana Rovenského.^[26][27] Kromě toho je nevlastním otcem Kryštofa Rímského, bratra Prokopa Rímského.^[28]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Bok na Wikimedia Commons
• Osoba John Bok ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Bok
• Spolek Šalamoun
• John Bok a Joska Skalník v pořadu Krásný ztráty, Česká televize, vysíláno 12. 6. 2008 21:55
• Jakub D. Kočí: John Bok: Pedofil má právo na děti! Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine., rozhovor s Johnem Bokem, Žena-in.cz, 25. května 2009
• Aktivista poslal strážníka na 42 dní na neschopenku, hrozí mu šest let
• John Bok hostem pořadu Osobnost Plus, Český rozhlas Plus, 14. 11. 2018 10:34