John Bowring

John Bowring
Rodné jméno	John Bowring
Narození	17. října 1792 Exeter
Úmrtí	23. listopadu 1872 (ve věku 80 let) Exeter
Povolání	ekonom, politik, novinář, překladatel, editor, diplomat, spisovatel a spisovatel hymnů
Ocenění	člen Královské společnosti rytíř komandér Řádu lázně společník Královské geografické společnosti
Politická strana	Radicals
Nábož. vyznání	unitářství
Choť	Deborah Bowring (od 1860)
Děti	John Charles Bowring Lewin Bentham Bowring[1] Edgar Alfred Bowring Frederick Hermann Bowring[2]
Rodiče	Charles Bowring[3] a Sarah Jane Anne Lane[3]
Příbuzní	Charles Calvert Bowring, Humphrey Bowring, Walter Andrew Bowring[3] a John Frederick Edward Bowring (vnoučata)
Funkce	Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837) Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1847) Člen 15. parlamentu Spojeného království (1847–1849) Guvernér Hongkongu (1854–1859) velvyslanec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir John Bowring (17. října 1792 Exeter– 23. listopadu 1872 Exeter) byl britský politik, ekonom, polyglot, překladatel a v letech 1854 až 1859 guvernér Hongkongu.

Život

John Bowring pocházel z Exeteru ze staré unitářské rodiny. Jeho otec Charles Bowring (1769–1856) byl obchodník s vlnou, obchodoval zejména s Čínou. V otcově podniku pracoval John Bowring už od 13 let a díky tomu zcestoval velkou část Evropy (nejdelší dobu strávil ve Španělsku). Díky vrozenému jazykovému nadání (údajně mohl mluvit více než sto jazyky a rozuměl dalšímu stu, čímž se řadí k největším polyglotům všech dob) se na těchto cestách naučil většině evropských jazyků, zvláštní zájem jevil o jazyky východní Evropy.

Od roku 1825 publikoval v časopisech překlady a také ekonomické analýzy, které mu vynesly uznání i v politických kruzích. Byl krajním whigem, dlouho před tím, než se tyto myšlenky vůbec začaly prosazovat, navrhoval mimo jiné volný obchod a přechod britské měny na desetinný systém. V roce 1829 promoval v Groningenu na doktora práv. Spřátelil se s filosofem Jeremy Benthamem a psal pro jeho časopis Westminster Review, po jeho smrti vydal jeho dílo a různými způsoby popularizoval jeho filosofii.

V letech 1841–1849 byl členem parlamentu, v roce 1849 se stal britským konzulem v Kantonu a v roce 1854 byl jmenován guvernérem v Hongkongu. V této funkci svou agresivní obchodní politikou a přemrštěnými reakcemi na drobné incidenty s Čínou v podstatě přispěl k vypuknutí druhé opiové války. V roce 1859 odešel do výslužby. V Hongkongu je po něm pojmenováno město Bowrington.

Hlavní význam jeho literární činnosti tkví v jeho básnických překladech. Bowring vydal několik antologií z tehdejších opomíjených evropských literatur (mimo jiné nizozemské, polské, španělské, srbské, maďarské, ruské a české), do nichž zařadil volně přeložený výbor z hlavních básnických děl té které literatury (v české antologii přeložil např. Rukopis královédvorský, většinu Čelakovského Slovanských národních písní a některé Kollárovy sonety). Mimo tyto antologie, knižní překlady, většinou z němčiny, cestopisy, politické články a brožurky psal také vlastní duchovní lyriku. Některé jeho básně (mj. In the Cross of Christ I glory) se uchytily jako hymny. Jeho překlady nebyly ve své době příliš úspěšné, ale měly velký význam pro povzbuzení dosud nerozvinutých národních literatur. Jan Kollár zařadil Bowringa v básnické sbírce Slávy dcera pro jeho zásluhy do „slovanského nebe“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Bowring na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Bowring na Wikimedia Commons