John Brown

John Brown
Rodné jméno	John Brown
Narození	9. května 1800 Torrington
Úmrtí	2. prosince 1859 (ve věku 59 let) Charles Town
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	North Elba
Bydliště	John Brown Home (1844–1846) Torrington North Elba Hudson Akron
Povolání	abolicionista, podnikatel, koželuh, poštmistr a sociální aktivista
Nábož. vyznání	Kongregační církev kalvinismus
Děti	Frederick Brown Watson Brown Oliver Brown Owen Brown John Brown Junior
Rodiče	Owen Brown a Ruth Mills[1]
Funkce	vrchní velitel (Provisional army)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Brown (9. května 1800 Torrington, Connecticut – 2. prosince 1859 Charles Town, Západní Virginie) byl americký radikální abolicionista a křesťan, který věřil, že ozbrojené povstání je jedinou cestou k ukončení otrokářství ve Spojených státech. Patří k rozporuplným postavám amerických dějin. Abraham Lincoln o něm napsal, že je to nebezpečný fanatik, dodnes o něm někteří historici tvrdí, že byl jedním z otců terorismu,^[2] zatímco jiní ho obdivují jako „nejstatečnějšího a nejhumánnějšího člověka v zemi"^[3] a „člověka výjimečného, který si cenil svých ideálů více než vlastního života."^[4]

Proslavil se především svým neúspěšným útokem na federální zbrojnici 16. října 1859 v Harpers Ferry ve Virginii (dnešní Západní Virginii). Jeho cílem bylo vyzbrojit uprchlé otroky a vyvolat povstání proti otrokářům.^[5]

Historikové se shodují, že hrál významnou roli v událostech vedoucích k Americké občanské válce.^[2]

Masakr u Pottawatomie

Po přestěhování do Kansasu zjistil, že se místní otrokáři chovají neočekávaně drsně jak k otrokům, tak i k politickým odpůrcům. Brown se údajně dozvěděl, že se stane cílem útoku i jeho rodina, a proto se rozhodl jednat jako první. S několika přáteli a dvěma syny 24. května 1856 u říčky Pottawatomie přepadl chaty, ve kterých sídlilo pět příznivců otrokářství. Celou pětici zajal a zavraždil je.^[2]

Přepadení zbrojnice v Harpers Ferry

Dne 16. října 1859 John Brown a 21 dalších mužů přepadli federální zbrojnici v Harpers Ferry ve Virginii, kde bylo uskladněno kolem 100 000 pušek a mušket, za účelem vyzbrojení uprchlých otroků a vyvolání povstání proti jižanským otrokářům.^[6] Nicméně povstání bylo po 36 hodinách federálními silami po vedením Roberta E. Lee potlačeno a John Brown byl uvězněn. Přepadení se celkem obešlo s třinácti úmrtími, z toho dvanáct na straně povstalců. Brown byl shledán vinným z vraždy, velezrady a z podněcování povstání otroků a odsouzen k trestu smrti oběšením.

Henry D. Thoreau o Brownovi

Americký filozof Henry David Thoreau věnoval Johnu Brownovi své tři eseje: Obhajoba kapitána Johna Browna, Mučednictví Johna Browna a Poslední dny Johna Browna. Všechny eseje se nesou v duchu chvalořečení jeho osoby. Thoreau souhlasí s jeho zásadou, že pokud vláda selže v nastolování spravedlnosti a hájí utiskovatele místo utiskovaných, má člověk nesporné právo zasáhnout za účel osvobození otroka proti otrokáři silou.^[7] Vyzdvihuje vlastnosti kterých si na něm cenil: odvahu, zdravý rozum, čestnost, věrnost mravním zásadám a odhodlání podle nich jednat.^[8] V eseji Obhajoba kapitána Johna Browna jej Thoreau cituje:

Úmrtí

Ráno před popravou četl z Bible a napsal svůj poslední dopis svojí ženě, který zahrnoval jeho závěť. V 11:00 byl eskortován na pole, kde stála šibenice, 11:15 byl oběšen a v 11:50 dne 2. prosince 1859 (ve věku 59 let) byl prohlášen za mrtvého. Do rakve byl vložen s oprátkou kolem krku. Rakev potom byla naložena na vlak a odvezli jej na jeho rodinnou farmu v New Yorku, kde byl pohřben. ^[10]

R.W. Emerson po Brownově popravě napsal, že se „šibenice stane stejně vznešenou jako Kristův kříž."^[8]

Píseň John Brown's Body

Píseň John Brown's Body nebo též John Brown's Song je pochodová píseň o Johnu Brownovi, která obsahuje známý refrén „glory, glory, aleluja“. Píseň byla populární zejména během americké občanské války.

Galerie

• 

  John Brown

• 

  J. B. v r.1859

• 

  Úvodní list (obálka) písně John Brown's Song z roku 1861.

Odkazy

Reference

Literatura

• TŮMA, Karel. Dějinné karaktery. V Praze: Nákladem Politického spolku Velvarského, 1881. 318 s. cnb001229004. [Kapitola „Americký husita" (John Brown) je na str. 286–318.] Dostupné online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Brown na Wikimedia Commons
• Osoba John Brown ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je John Brown