John F. Clauser
| John Clauser | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 1. prosince 1942 (80 let) Pasadena |
| Alma mater | Kalifornský technologický institut (do 1964) Kolumbijská univerzita (do 1966) Kolumbijská univerzita (do 1970) |
| Pracoviště | Kalifornská univerzita v Berkeley (1969–1975) Lawrence Livermore National Laboratory (1975–1986) Science Applications International Corporation (1986–1987) Kalifornská univerzita v Berkeley (1990–1997) CO2 Coalition (od 2023) |
| Obor | kvantová fyzika |
| Ocenění | Wolfova cena za fyziku (2010) Clarivate Citation Laureates (2011) Nobelova cena za fyziku (2022) |
| Web | johnclauser |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John F. Clauser (* 1. prosince 1942, Pasadena, Kalifornie, USA) je americký teoretický a experimentální fyzik. Známý je díky svým příspěvkům v oblasti základů kvantové mechaniky, zejména Clauserovy-Horneovy-Shimonyovy-Holtovy nerovnosti. [1]
V roce 2022 získal společně s francouzským fyzikem Alainem Aspectem a rakouským fyzikem Antonem Zeilingerem Nobelovu cenu za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky.[2]
Život
Bakalářský titul z fyziky získal v roce 1964 na Kalifornském technologickém institutu. Dále pokračoval ve studiu na Kolumbijské univerzitě, kde získal magisterský (1966) a doktorský (1969) titul. [1]
V letech 1969 až 1996 pracoval v Lawrence Berkeley National Laboratory, Lawrence Livermore National Laboratory a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Na Berkeley byl členem Fundamental Fysiks Group, neformální skupiny fyziků, která se každý týden scházela, aby probírala otázky kvantové mechaniky a filozofie. [3]
V roce 1972 provedl společně se Stuartem Freedmanem první experimentální test předpovědi Bellových nerovností. Jednalo se o první experimentální pozorování kvantového provázání a současně první pozorování narušení Bellových nerovností.
Poté roku 1974 společně s Michaelem Hornem prokázal, že zobecněné Bellovy nerovnosti vytváření vážné omezení pro všechny lokální realistické teorie přírody. Tato práce představila Clauser-Horneovy nerovnosti, první obecně platné experimentální požadavky nastavené lokálním realismem. CH nerovnosti se redukují na CHSH nerovnosti, načež experimentální testy rovněž omezují lokální realismus. Později v roce 1974 rovněž provedl první pozorování sub-Poissonovské statistiky pro světlo (přes porušení Cauchyho-Schwarzových nerovností pro klasické elektromagnetické pole) a tím poprvé experimentálně jednoznačně demonstroval částicový charakter fotonů. V roce 1976 provedl druhý experimentální test Bellových nerovností.
Za tyto práce získal v roce 2010 Wolfovu cenu za fyziku, společně s Antonem Zeilingerem a Alainem Aspectem.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Clauser na anglické Wikipedii.
- ↑ a b John Clauser - Array of Contemporary American Physicists, American Institute of Physics.
- ↑ RTVS, ČTK. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojica vedcov za experimenty s fotónmi. stv:SPRÁVY. Bratislava: 2022-10-04. Dostupné online [cit. 2022-10-04].
- ↑ Kaiser, David. How the Hippies Saved Physics: Science, Counterculture and the Quantum Revival. W. W. Norton & Company, 2011, pp. xv–xvii, 43ff.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Clauser na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce