John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu
Hrabě z Westmorlandu jako lord strážce tajné pečeti (Thomas Lawrence, 1806, Museo del Prado)
Hrabě z Westmorlandu jako lord strážce tajné pečeti (Thomas Lawrence, 1806, Museo del Prado)
Narození1. června 1759
Londýn
Úmrtí15. prosince 1841 (ve věku 82 let)
Londýn
Alma materUniverzita v Cambridgi
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
Politická stranaToryové
ChoťSarah Fane, Countess of Westmorland (od 1782)[1][2]
Jane Fane, Countess of Westmorland (od 1800)[1][2]
DětiJohn Fane, 11. hrabě z Westmorlandu[1]
Sarah Villiersová, hraběnka z Jersey[1]
Lady Augusta Fane[3][1]
Lady Maria Fane[3]
unknown daughter Fane[3]
unknown daughter Fane[3]
… více na Wikidatech
RodičeJohn Fane, 9th Earl of Westmorland[1] a Augusta Bertie[1]
PříbuzníThomas Fane a Augusta Fane (sourozenci)
Julian Fane[1], Francis Fane, 12th Earl of Westmorland[1], Rose Weigall[1][3], John Arthur Fane[3], George Fane, Lord Burghersh[3] a Ernest Fane, Lord Burghersh[3] (vnoučata)
FunkceLord Privy Seal (1798–1806)
Lord Privy Seal (1807–1827)
Lord Lieutenant of Northamptonshire (1828–1841)
irský místokrál
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu (John Fane, 10th Earl of Westmorland, 10th Baron Burghersh) (1. června 1759, Londýn, Anglie – 15. prosince 1841, Brighton, Anglie) byl britský politik za staré anglické šlechty. Jako dědic hraběcího titulu zasedal od roku 1780 ve Sněmovně lordů a díky přátelství s premiérem Williamem Pittem se od mládí uplatňoval ve vysokých funkcích ve státní správě i u dvora. Mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1790–1795), později téměř třicet let v šesti vládách zastával úřad lorda strážce tajné pečeti (1798–1806, 1807–1827). Byl rytířem Podvazkového řádu.

Kariéra

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu (1796)
Zámek Apethorpe Hall (Northamptonshire, hlavní rodové sídlo hrabat z Westmorlandu

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Fane, titul hrabat z Westmorland jim náležel od roku 1624. Narodil se jako nejstarší syn Johna Fane, 9. hraběte z Westmorlandu (1728–1774), matka Augusta Bertie (1732–1766) pocházela z rodu vévodů z Ancasteru. Rodové tituly zdědil po otci v roce 1774, po dosažení zletilosti vstoupil do Sněmovny lordů, mezitím studoval v Cambridge. Během studií se spřátelil s Williamem Pittem, v Horní sněmovně se pak přidal k toryům. Do Pittovy vlády vstoupil nejprve jako generální poštmistr (1789–1790), od roku 1790 byl též členem Tajné rady. V roce 1790 vystřídal nepopulárního markýze z Buckinghamu ve funkci irského místokrále a vykonával ji přesně pět let (od ledna 1790 do ledna 1795), v roce 1793 získal Podvazkový řád. Z Irska byl odvolán kvůli svým postojům v otázce emancipace katolíků. Po návratu do Londýna zaujal pozici nejvyššího štolby království (1795–1798), poté po premiérovu starším bratrovi hraběti z Chathamu převzal úřad lorda strážce tajné pečeti (1798–1806), který zastával do konce Pittovy vlády a ještě v Addingtonově kabinetu. Po nástupu whigů byl v letech 1806–1807 krátce v opozici, ale pak znovu získal funkci lorda strážce tajné pečeti a vykonával ji dalších dvacet let ve všech následujících vládách (1807–1827). Od roku 1828 až do smrti byl lordem místodržitelem v hrabství Northampton, kde vlastnil statky. V roce 1821 byl členem regentské rady. Poslední léta života strávil v ústraní kvůli špatnému zraku.

Rodina

Sarah, hraběnka z Westmorlandu, rozená Child (1764–1793)

V roce 1782 se oženil se Sarah Childovou (1764–1793), jedinou dcerou bohatého bankéře Roberta Childa (1739–1782), manažera bankovního domu Child & Co. a majitele zámku Osterley Park v Londýně. Sarah se za hraběte z Westmorlandu provdala proti otcově vůli, protože ten neměl jiné dědice a plánoval dceru vdát za někoho mimo nejvyšší šlechtu, kdo by byl ochoten přijmout příjmení Child, což u velmi starého rodu Fane nebylo pravděpodobné. Sarah i její manžel byli proto vyloučeni z dědictví obrovského majetku Childů. Podle poslední vůle Roberta Childa měl majetek Childů připadnout až jejich druhorozenému synovi, případně nejstarší dceři. Protože hrabě z Westmorlandu měl se Sarah Childovou jen jednoho syna, dědictví Childů připadlo jejich nejstarší dceři Sarah (1785–1867), provdané do rodu Villiersů v linii hrabat z Jersey (ti také v roce 1819 přijali jméno Child-Villiers). Po ovdovění se 10. hrabě z Westmorlandu podruhé oženil v roce 1800 s Jane Huck-Saunders (1780–1857), praneteří admirála Charlese Saunderse. Její sestra Anne byla manželkou 2. vikomta Melvilla, který byl členem vlády jako dlouholetý první lord admirality Westmorlandovým kolegou v několika vládách.

Potomstvo:

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ozias Humphrey-Sarah Anne Child.jpg
This portrait was misidentified as the subject's daughter, Lady Sarah Sophia Fane, later Viscountess Villiers, and then Countess of Jersey. It is probably a portrait of her mother, the Countess of Westmorland, who was also named Sarah. The error is apparently written on the back of the item itself, as cited in the linked source, which is an art sale catalog that identifies the sitter as "Sarah Villiers, Viscountess of Jersey" (no such person ever existed). The date of the portrait is given as 1786, which is probably correct based on clothing style. Sarah Fane, the daughter, was born in 1785, and the portrait looks similar to other portraits of Lady Westmorland, who died in 1794.
Detail of a mezzotint portrait by John Jones (circa 1745-1797) after George Romney of John Fane, 10th Earl of Westmorland, 1796.jpg
Photo (by me, R. de Salis, Rodolph (talk) 23:51, 18 August 2015 (UTC)) of a detail of a mezzotint portrait by John Jones (circa 1745-1797) after George Romney of John Fane, 10th Earl of Westmorland, 1796.