John Forbes

Admirál John Forbes
(George Romney, 1778, Národní námořní muzeum v Greenwichi)
Narození17. července 1714
Menorca
Úmrtí10. března 1796 (ve věku 81 let)
Savile Row
Povolánínámořní důstojník a politik
ChoťLady Mary Capell (od 1758)[1][2]
DětiKatherine Wellesley-Pole, Countess of Mornington[1]
Maria Eleanor Forbes[3][1]
RodičeGeorge Forbes, 3rd Earl of Granard[1] a Mary Forbes, Countess of Granard[3][1]
PříbuzníPriscilla Anne Fane[1], Lady Mary Wellesley-Pole[3][1], William Pole-Tylney-Long-Wellesley, 4th Earl of Mornington[3][1] a Lady Emily Wellesley-Pole[3][1] (vnoučata)
Funkceposlanec Irského parlamentu
první námořní lord
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Forbes (17. července 1714, Menorca – 10. března 1796, Londýn, Anglie) byl britský admirál. Pocházel ze šlechtického rodu a u královského námořnictva sloužil od svých dvanácti let. Vynikl za války o rakouské dědictví v bitvě u Toulonu a již v roce 1747 dosáhl hodnosti kontradmirála. Ze zdravotních důvodů později na aktivní službu na moři rezignoval, ale dlouhodobě působil v námořní správě. Během sedmileté války byl povýšen na admirála (1758) a nakonec dosáhl nejvyšší hodnosti velkoadmirála (1781).

Kariéra

Mary Capel (1722–1782), dcera 3. hraběte z Essexu, manželka admirála Johna Forbese

Pocházel ze skotského šlechtického rodu usazeného v Irsku, narodil se jako mladší syn admirála a diplomata Georga Forbese, 3. hraběte z Granardu (1685–1765)[4]. Do námořnictva vstoupil v roce 1726 a sloužil pod svým strýcem admirálem Charlesem Stewartem (1681–1741), později pod admirálem Johnem Norrisem (1670–1749). V roce 1737 byl povýšen na kapitána a za války o rakouské dědictví vynikl v bitvě u Toulonu[5], po bitvě svědčil u válečného soudu s admirálem Lestockem. V roce 1747 dosáhl hodnosti kontradmirála a v letech 1749–1755 byl zástupcem vrchního velitele ve Středomoří (John Byng). V letech 1751–1768 byl poslancem irského parlamentu a v letech 1756–1763 lordem admirality. V této době již fakticky aktivně na moři nesloužil a ze zdravotních důvodů odmítl vrchní velení v Indii i nabídku na funkci guvernéra v New Yorku. V roce 1755 byl povýšen na viceadmirála a v roce 1757 byl členem soudu s admirálem Byngem. Jako jediný nesouhlasil s Byngovým odsouzením k trestu smrti, odstoupil z funkce lorda admirality, ale po změně vlády byl o dva měsíce později do admirality znovu povolán (do konce sedmileté války pak setrval na postu druhého námořního lorda, 1761–1763)[6]. V roce 1758 byl povýšen na admirála a po sedmileté válce obdržel čestnou hodnost generála námořnictva (1763). Nakonec v roce 1781 dosáhl nejvyšší hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet).

Jeho jméno nesou Forbesovy ostrovy (Forbes Islands) u břehů Austrálie.

Rodina

Se svou manželkou Mary Capel (1722–1782), dcerou 3. hraběte z Essexu, měl dvě dcery. Starší Catherine (1760–1851) se provdala za 3. hraběte z Morningtonu, staršího bratra maršála Wellingtona. Mladší Mary (1765–1844) byla manželkou 3. hraběte z Clarendonu z rodu Villiersů[7].

Johnův starší bratr George Forbes, 4. hrabě z Granardu (1710–1769), byl před převzetím hraběcího titulu dlouholetým poslancem irského parlamentu, kromě toho sloužil v armádě a za sedmileté války dosáhl hodnosti generála[8].

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Rodokmen rodu hrabat z Granardu dostupné online Archivováno 26. 7. 2019 na Wayback Machine.
  5. ↑ TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019, s. 228–229 ISBN 978-80-7557-176-2
  6. ↑ Personální obsazení funkce lordů admirality v letech 1660–1870 na British History Online dostupné online
  7. ↑ Admirál John Forbes na webu thepeerage dostupné online
  8. ↑ 4. hrabě z Granardu na webu thepeerage dostupné online

Literatura

  • HEATHCOTE, T. A.: British Admirals of the Fleet 1734–1995. A Biographical Dictionary; Londýn, 2008; ISBN 978-0-85052-835-0

Média použitá na této stránce

Mary Forbes (1722-1782), by Nicholas Farrer (1750-1805).jpg
Mary Forbes (1722-1782)
  • oil on canvas
  • 127 x 101.5 cm
  • inscribed on the column: a biography of the sitter
John Forbes portrait.jpg

A half-length portrait of John Forbes slightly to left, in flag officer's undress uniform, circa 1774-83. He wears a white wig. He supported Mathews during and after the Battle of Toulon 1744. He served as a member of the Admiralty Board in 1757 and was the only one who would not ratify the sentence of death of Byng. He became General of the Marines and followed Hawke as the Admiral of the Fleet in 1781 but was prevented by ill-health from taking any active part in affairs.

The artist was an important portrait painter of the late-18th century, generally ranked third after Joshua Reynolds and Thomas Gainsborough. He was in Paris in 1764 and in 1773 moved to Italy for two years, where he became interested in history paintings in the elevated and élitist 'Grand Manner'. This developed into improving upon nature and the pursuit of perfect form. At its best his work demonstrated refinement, sensitivity and elegance, although it could also be repetitive and monotonous. As a society painter he typified late-18th-century English artists who, compelled by the conditions of patronage to spend their time in producing portraits, could only aspire to imaginative and ideal painting. By 1780 Romney's portraits, according to Horace Walpole, were 'in great vogue' and he worked in an increasingly neo-classical style. Signed and dated 'G Romney Pinx. 1778'.