John Gore

Viceadmirál Sir John Gore
Vrchní velitel RN v Indii
Ve funkci: 1831 – 1834
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Thomas Bladen Capel
Velící operační důstojník RN (Nore Command)
Ve funkci: 1818 – 1821
Předchůdce	Charles Rowley
Nástupce	Benjamin Hallowell
Vojenská služba
Služba	Spojené království
Složka	Royal Navy
Hodnost	viceadmirál 1825, kontradmirál 1813
Narození	9. února 1772 Hrabství Kilkenny
Úmrtí	21. srpna 1836 (ve věku 64 let) Datchet
Titul	Sir (1805)
Choť	Georgiana Montagu (od 1808)
Rodiče	John Gore a Bellamira Munbee
Děti	Georgiana Stuart Gore Anne Gore John Gore Maria Gore
Profese	námořní důstojník
Ocenění	rytíř Řádu lázně (1805), komandér Řádu lázně (1815)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Sir John Gore (9. února 1772 Kilkenny, Irsko – 21. srpna 1836 Datchet, Buckinghamshire, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od dětství, vyznamenal se během válek s republikánskou Francií a následně v napoleonských válkách. V roce 1805 byl povýšen do šlechtického stavu a svou kariéru završil v hodnosti viceadmirála jako vrchní velitel britského loďstva v Indii (1831–1834).

Pocházel z Irska, narodil se jako mladší syn plukovníka Johna Gore, guvernéra Toweru. K námořnictvu vstoupil již v devíti letech jako kapitánský sluha, službu začínal pod Williamem Cornwallisem v severní Americe a na Jamajce. V rámci války proti USA se zúčastnil několika bitev proti Francii, po krátkém pobytu v Anglii se vrátil na Jamajku a již v roce 1789 byl povýšen na poručíka. Za válek proti republikánské Francii utrpěl vážné zranění do hlavy při obléhání Toulonu (1793), později byl ještě dvakrát zraněn. V roce 1794 dosáhl hodnosti kapitána a dostal pod samostatné velení velkou řadovou loď HMS Windsor Castle s 98 děly a posádkou přes 700 mužů.^[1] Pod velením admirála Hothama se vyznamenal v bitvě u Janova (1795). Později se v roce 1799 proslavil zajetím dvou španělských fregat a ziskem kořisti v hodnotě dvou miliónů zlatých.^[2] V letech 1801–1804 byl velitelem HMS Medusa, která krátce fungovala jako vlajková loď admirála Nelsona.^[3] Po obnovení válečného stavu s Francií v roce 1803 se Gore z vlastní iniciativy připojil ke středomořské flotile admirála Bickertona.

V roce 1805 byl jako nositel Řádu lázně povýšen do šlechtického stavu s nárokem na titul Sir. Téhož roku doprovázel markýze Cornwallise jako nově jmenovaného generálního guvernéra do Indie. Cornwallis však zemřel krátce poté a Gore přepravil jeho ostatky do Anglie. V následujících letech jako velitel HMS Revenge operoval u západních břehů Francie a ve Středozemním moři. V roce 1813 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a na konci napoleonských válek obdržel komandérský kříž Řádu lázně (1815). V letech 1818–1821 byl velícím operačním důstojníkem Royal Navy (tzv. Nore Command)^[4] a v roce 1825 dosáhl hodnosti viceadmirála.^[5] V roce 1827 byl vévodou z Clarence vyslán do Středomoří, kde měl účast na válce za nezávislost Řecka (bitva u Navarina).^[6] Nakonec v letech 1831–1834 zastával nově zřízenou funkci vrchního velitele britské námořní základny v Indii a Číně (Commander-in-Chief, East Indies and China Station).^[7] Po návratu do Anglie žil na svých statcích v Buckinghamshire, které zakoupil v roce 1825 a nechal přestavět venkovské sídlo Canister House v Datchetu.^[8][9]

V roce 1808 se oženil s Georgianou Montagu (1786–1854), dcerou admirála Georga Montagu.^[10][11] Z jejich manželství pocházely čtyři děti. Jediný syn John sloužil u námořnictva jako poručík a v roce 1835 se nešťastnou náhodou utopil v Indii. Dcera Georgiana byla manželkou generála Charlese Stuarta (1810–1892), další dcera Anne Frances (1817–1877) se provdala za Richarda Curzon-Howea, 2. hraběte Howe (1796–1870), který působil ve dvorských službách a byl nejvyšším komořím královny Adelaidy.

Johnův starší bratr Ralph (1765–1827) byl podplukovníkem v armádě a zemřel v Kanadě, další bratr Arthur sloužil také v armádě a jako brigádní generál padl v závěru napoleonských válek v roce 1814 v Nizozemí.

• KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.; Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2
• KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl Revoluční a napoleonské války na moři; Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2

• Admirál Sir John Gore na webu morethannelson
• Admirál Sir John Gore in: Royal Naval Biography