John Gore

Viceadmirál Sir John Gore
Vrchní velitel RN v Indii
Ve funkci:
1831 – 1834
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceThomas Bladen Capel
Velící operační důstojník RN (Nore Command)
Ve funkci:
1818 – 1821
PředchůdceCharles Rowley
NástupceBenjamin Hallowell
Vojenská služba
SlužbaVlajka Spojeného království Spojené království
SložkaVojenské loďstvo Royal Navy
Hodnostviceadmirál 1825, kontradmirál 1813

Narození9. února 1772
Hrabství Kilkenny
Úmrtí21. srpna 1836 (ve věku 64 let)
Datchet
TitulSir (1805)
ChoťGeorgiana Montagu (od 1808)
RodičeJohn Gore a Bellamira Munbee
DětiGeorgiana Stuart Gore
Anne Gore
John Gore
Maria Gore
Profesenámořní důstojník
Oceněnírytíř Řádu lázně (1805), komandér Řádu lázně (1815)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sir John Gore (9. února 1772 Kilkenny, Irsko21. srpna 1836 Datchet, Buckinghamshire, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od dětství, vyznamenal se během válek s republikánskou Francií a následně v napoleonských válkách. V roce 1805 byl povýšen do šlechtického stavu a svou kariéru završil v hodnosti viceadmirála jako vrchní velitel britského loďstva v Indii (1831–1834).

Životopis

Řadová loď HMS Revenge, vlajková loď kapitána Johna Gore během napoleonských válek (sbírky Národního námořního muzea v Greenwichi)

Pocházel z Irska, narodil se jako mladší syn plukovníka Johna Gore, guvernéra Toweru. K námořnictvu vstoupil již v devíti letech jako kapitánský sluha, službu začínal pod Williamem Cornwallisem v severní Americe a na Jamajce. V rámci války proti USA se zúčastnil několika bitev proti Francii, po krátkém pobytu v Anglii se vrátil na Jamajku a již v roce 1789 byl povýšen na poručíka. Za válek proti republikánské Francii utrpěl vážné zranění do hlavy při obléhání Toulonu (1793), později byl ještě dvakrát zraněn. V roce 1794 dosáhl hodnosti kapitána a dostal pod samostatné velení velkou řadovou loď HMS Windsor Castle s 98 děly a posádkou přes 700 mužů.[1] Pod velením admirála Hothama se vyznamenal v bitvě u Janova (1795). Později se v roce 1799 proslavil zajetím dvou španělských fregat a ziskem kořisti v hodnotě dvou miliónů zlatých.[2] V letech 1801–1804 byl velitelem HMS Medusa, která krátce fungovala jako vlajková loď admirála Nelsona.[3] Po obnovení válečného stavu s Francií v roce 1803 se Gore z vlastní iniciativy připojil ke středomořské flotile admirála Bickertona.

V roce 1805 byl jako nositel Řádu lázně povýšen do šlechtického stavu s nárokem na titul Sir. Téhož roku doprovázel markýze Cornwallise jako nově jmenovaného generálního guvernéra do Indie. Cornwallis však zemřel krátce poté a Gore přepravil jeho ostatky do Anglie. V následujících letech jako velitel HMS Revenge operoval u západních břehů Francie a ve Středozemním moři. V roce 1813 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a na konci napoleonských válek obdržel komandérský kříž Řádu lázně (1815). V letech 1818–1821 byl velícím operačním důstojníkem Royal Navy (tzv. Nore Command)[4] a v roce 1825 dosáhl hodnosti viceadmirála.[5] V roce 1827 byl vévodou z Clarence vyslán do Středomoří, kde měl účast na válce za nezávislost Řecka (bitva u Navarina).[6] Nakonec v letech 1831–1834 zastával nově zřízenou funkci vrchního velitele britské námořní základny v Indii a Číně (Commander-in-Chief, East Indies and China Station).[7] Po návratu do Anglie žil na svých statcích v Buckinghamshire, které zakoupil v roce 1825 a nechal přestavět venkovské sídlo Canister House v Datchetu.[8][9]

Rodina

V roce 1808 se oženil s Georgianou Montagu (1786–1854), dcerou admirála Georga Montagu.[10][11] Z jejich manželství pocházely čtyři děti. Jediný syn John sloužil u námořnictva jako poručík a v roce 1835 se nešťastnou náhodou utopil v Indii. Dcera Georgiana byla manželkou generála Charlese Stuarta (1810–1892), další dcera Anne Frances (1817–1877) se provdala za Richarda Curzon-Howea, 2. hraběte Howe (1796–1870), který působil ve dvorských službách a byl nejvyšším komořím královny Adelaidy.

Johnův starší bratr Ralph (1765–1827) byl podplukovníkem v armádě a zemřel v Kanadě, další bratr Arthur sloužil také v armádě a jako brigádní generál padl v závěru napoleonských válek v roce 1814 v Nizozemí.

Odkazy

Reference

  1. Přehled velitelů HMS Windsor Castle dostupné online
  2. Admirál John Gore na webu morethannelson dostupné online
  3. Přehled velitelů HMS Medusa dostupné online
  4. Přehled velitelů námořní základny Nore Command dostupné online
  5. Služební postup admirála Johna Gore na webu threedecks dostupné online
  6. STEWART, William: Admirals of the World: A biographical Dictionary 1500 to the Present; Londýn, 2009; 341 s. ISBN 978-0786438099 dostupné online
  7. Přehled velitelů britských námořních základen v 19. století dostupné online
  8. Dějiny města Datchet dostupné online
  9. Náhrobek admirála Sira Johna Gore na webu findagrave dostupné online
  10. Admirál Sir John Gore na webu geni.com dostupné online
  11. Admirál Sir John Gore na webu thepeerage dostupné online

Literatura

  • KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.; Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2
  • KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl Revoluční a napoleonské války na moři; Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce