John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu

John Pratt
Portrét od Thomase Gainsborougha
Lord prezident Tajné rady
Ve funkci: 31. března 1807 – 12. května 1812
Předchůdce	Henry Addington, 1. vikomt Sidmouth
Nástupce	Henry Addington, 1. vikomt Sidmouth
Ve funkci: 1. srpna 1805 – 23. ledna 1806
Předchůdce	Henry Addington, 1. vikomt Sidmouth
Nástupce	William Wentworth-Fitzwilliam, 2. hrabě Fitzwilliam
Ministr války a kolonií Spojeného království
Ve funkci: 14. května 1804 – 10. července 1805
Předchůdce	Robert Hobart, lord Hobart
Nástupce	Robert Stewart, vikomt z Castlereaghu
Místokrál v Irsku
Ve funkci: 31. března 1795 – 20. června 1798
Předchůdce	William Wentworth-Fitzwilliam, 2. hrabě Fitzwilliam
Nástupce	Charles Cornwallis, 1. markýz Cornwallis
Stranická příslušnost
Členství	Toryové
Narození	11. února 1759 Londýn
Úmrtí	8. října 1840 (ve věku 81 let) Seale
Choť	Frances Pratt (od 1785)
Rodiče	Charles Pratt, 1. hrabě z Camdenu a Elizabeth Jeffreys
Děti	George Pratt, 2nd Marquess Camden Lady Caroline Pratt Lady Georgiana Pratt Lady Frances Pratt
Příbuzní	Frances Stewart[1] (sourozenec) John Pratt, 3rd Marquess Camden, Lord George Murray Pratt[2] a Lord Charles Robert Pratt[2] (vnoučata)
Alma mater	Trinity College
Profese	politik
Ocenění	Podvazkový řád
Commons	John Pratt, 1st Marquess Camden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu (John Jeffreys Pratt, 1st Marquess of Camden, 2nd Earl of Camden, 1st Earl of Brecknock, 2nd Viscount Bayham, 2nd Baron Camden) (11. února 1759, Londýn, Anglie – 8. října 1840, Seale, Anglie), byl britský státník. Patřil k toryům a s přestávkami třicet let zastával funkce v britské vládě, mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1795–1798) nebo ministrem války (1804–1805). Jako hrabě z Camdenu byl od roku 1794 členem Sněmovny lordů, v roce 1812 byl povýšen na markýze, byl též rytířem Podvazkového řádu. Po jeho rodině nese název londýnská městská čtvrť Camden.^{[pozn. 1]}

Kariéra

Pocházel ze statkářské rodiny připomínané od 16. století v hrabství Devonshire. Narodil se v Londýně jako jediný syn významného právníka a dlouholetého prezidenta Tajné rady Charlese Pratta, 1. hraběte z Camdenu. Studoval v Cambridge a od mládí zastával lukrativní posty ve finanční správě. V letech 1780–1794 byl členem Dolní sněmovny (poslancem byl po dvě volební období za město Bath). Zároveň začal vykonávat nižší funkce ve vládě, byl lordem admirality (1782–1789 a 1794–1795) a lordem pokladu (1789–1794). Jako otcův dědic začal od roku 1786 užívat titul vikomta Bayhama, po otcově smrti vstoupil do Sněmovny lordů jako hrabě z Camdenu (1794). Byl jmenován členem Tajné rady (1793) a členem Tajné rady v Irsku (1794). Od března 1795 do června 1798 byl místokrálem v Irsku, kde prosazoval značně nepopulární politiku, protože odporoval irským emancipačním snahám. Povstání z roku 1798 bylo sice zlikvidováno, ale Camden musel odstoupit a dalších několik let nezískal žádný úřad. V roce 1799 nicméně obdržel Podvazkový řád.^[3]

V druhé Pittově vládě byl ministrem války a kolonií (1804–1805) a poté krátce prezidentem Tajné rady (1805–1806). V době Grenvillovy vlády byl v opozici, do Percevalovy vlády vstoupil znovu jako prezident Tajné rady (1807–1812). Po atentátu na premiéra Percevala se nadále veřejného dění stranil, v roce 1812 byl povýšen na markýze z Camdenu. V letech 1808–1840 byl lordem-místodržitelem v Kentu a v letech 1834–1840 kancléřem univerzity v Cambridge, kde také získal čestný doktorát. Mimoto byl kurátorem Britského muzea (1826–1840) a členem Královské společnosti starožitností.

Rodinné a majetkové poměry

Jeho manželkou byla Frances Molesworth (1762–1829), s níž měl čtyři děti. Dědicem titulů byl jediný syn George Pratt, 2. markýz z Camdenu (1799–1866), který byl v mládí poslancem Dolní sněmovny, později se ale ve veřejném životě příliš neangažoval. Současným představitelem rodu je David George Pratt, 6. markýz z Camdenu (* 1930).

Johnova sestra Frances (1751–1833) byla manželkou 1. markýze z Londonderry, jejich syn Charles Stewart, 3. markýz z Londonderry, byl generálem za napoleonských válek a diplomatem. Jeho nevlastní bratr z prvního manželství 1. markýze z Londonderry lord Castlereagh byl Camdenovým spolupracovníkem v Irsku a později spolu zasedali ve vládě.^{[pozn. 2]}

Kromě majetku po otci zdědil v roce 1797 statky v Kentu a Sussexu po bratranci Johnu Prattovi. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Bayham Abbey House (Kent) postavený poblíž zřícenin kláštera na stejnojmenném panství, které koupil právník Sir John Pratt v roce 1714. V roce 1961 přešel zámek darem do správy organizace English Heritage. Poslední vůle 1. markýze z Camdenu zahrnovala majetek v hodnotě 40 000 liber.

Odkazy

Poznámky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Pratt na Wikimedia Commons
• John Jeffreys Pratt na webu britského parlamentu
• Rodokmen rodu Prattů Archivováno 17. 6. 2018 na Wayback Machine.
• John Jeffreys Pratt na webu thepeerage