John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu

John Pratt
Portrét od Thomase Gainsborougha
Lord prezident Tajné rady
Ve funkci:
31. března 1807 – 12. května 1812
PředchůdceHenry Addington, 1. vikomt Sidmouth
NástupceHenry Addington, 1. vikomt Sidmouth
Ve funkci:
1. srpna 1805 – 23. ledna 1806
PředchůdceHenry Addington, 1. vikomt Sidmouth
NástupceWilliam Wentworth-Fitzwilliam, 2. hrabě Fitzwilliam
Ministr války a kolonií Spojeného království
Ve funkci:
14. května 1804 – 10. července 1805
PředchůdceRobert Hobart, lord Hobart
NástupceRobert Stewart, vikomt z Castlereaghu
Místokrál v Irsku
Ve funkci:
31. března 1795 – 20. června 1798
PředchůdceWilliam Wentworth-Fitzwilliam, 2. hrabě Fitzwilliam
NástupceCharles Cornwallis, 1. markýz Cornwallis
Stranická příslušnost
ČlenstvíToryové

Narození11. února 1759
Londýn
Úmrtí8. října 1840 (ve věku 81 let)
Seale
ChoťFrances Pratt (od 1785)
RodičeCharles Pratt, 1. hrabě z Camdenu a Elizabeth Jeffreys
DětiGeorge Pratt, 2nd Marquess Camden
Lady Caroline Pratt
Lady Georgiana Pratt
Lady Frances Pratt
PříbuzníFrances Stewart[1] (sourozenec)
John Pratt, 3rd Marquess Camden, Lord George Murray Pratt[2] a Lord Charles Robert Pratt[2] (vnoučata)
Alma materTrinity College
Profesepolitik
OceněníPodvazkový řád
CommonsJohn Pratt, 1st Marquess Camden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu (John Jeffreys Pratt, 1st Marquess of Camden, 2nd Earl of Camden, 1st Earl of Brecknock, 2nd Viscount Bayham, 2nd Baron Camden) (11. února 1759, Londýn, Anglie8. října 1840, Seale, Anglie), byl britský státník. Patřil k toryům a s přestávkami třicet let zastával funkce v britské vládě, mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1795–1798) nebo ministrem války (1804–1805). Jako hrabě z Camdenu byl od roku 1794 členem Sněmovny lordů, v roce 1812 byl povýšen na markýze, byl též rytířem Podvazkového řádu. Po jeho rodině nese název londýnská městská čtvrť Camden.[pozn. 1]

Kariéra

John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu (1825)

Pocházel ze statkářské rodiny připomínané od 16. století v hrabství Devonshire. Narodil se v Londýně jako jediný syn významného právníka a dlouholetého prezidenta Tajné rady Charlese Pratta, 1. hraběte z Camdenu. Studoval v Cambridge a od mládí zastával lukrativní posty ve finanční správě. V letech 1780–1794 byl členem Dolní sněmovny (poslancem byl po dvě volební období za město Bath). Zároveň začal vykonávat nižší funkce ve vládě, byl lordem admirality (1782–1789 a 1794–1795) a lordem pokladu (1789–1794). Jako otcův dědic začal od roku 1786 užívat titul vikomta Bayhama, po otcově smrti vstoupil do Sněmovny lordů jako hrabě z Camdenu (1794). Byl jmenován členem Tajné rady (1793) a členem Tajné rady v Irsku (1794). Od března 1795 do června 1798 byl místokrálem v Irsku, kde prosazoval značně nepopulární politiku, protože odporoval irským emancipačním snahám. Povstání z roku 1798 bylo sice zlikvidováno, ale Camden musel odstoupit a dalších několik let nezískal žádný úřad. V roce 1799 nicméně obdržel Podvazkový řád.[3]

V druhé Pittově vládě byl ministrem války a kolonií (1804–1805) a poté krátce prezidentem Tajné rady (1805–1806). V době Grenvillovy vlády byl v opozici, do Percevalovy vlády vstoupil znovu jako prezident Tajné rady (1807–1812). Po atentátu na premiéra Percevala se nadále veřejného dění stranil, v roce 1812 byl povýšen na markýze z Camdenu. V letech 1808–1840 byl lordem-místodržitelem v Kentu a v letech 1834–1840 kancléřem univerzity v Cambridge, kde také získal čestný doktorát. Mimoto byl kurátorem Britského muzea (1826–1840) a členem Královské společnosti starožitností.

Rodinné a majetkové poměry

Zámek Bayham Abbey House (hrabství Kent), hlavní rodové sídlo v letech 1714-1961

Jeho manželkou byla Frances Molesworth (1762–1829), s níž měl čtyři děti. Dědicem titulů byl jediný syn George Pratt, 2. markýz z Camdenu (1799–1866), který byl v mládí poslancem Dolní sněmovny, později se ale ve veřejném životě příliš neangažoval. Současným představitelem rodu je David George Pratt, 6. markýz z Camdenu (* 1930).

Johnova sestra Frances (1751–1833) byla manželkou 1. markýze z Londonderry, jejich syn Charles Stewart, 3. markýz z Londonderry, byl generálem za napoleonských válek a diplomatem. Jeho nevlastní bratr z prvního manželství 1. markýze z Londonderry lord Castlereagh byl Camdenovým spolupracovníkem v Irsku a později spolu zasedali ve vládě.[pozn. 2]

Kromě majetku po otci zdědil v roce 1797 statky v Kentu a Sussexu po bratranci Johnu Prattovi. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Bayham Abbey House (Kent) postavený poblíž zřícenin kláštera na stejnojmenném panství, které koupil právník Sir John Pratt v roce 1714. V roce 1961 přešel zámek darem do správy organizace English Heritage. Poslední vůle 1. markýze z Camdenu zahrnovala majetek v hodnotě 40 000 liber.

Odkazy

Poznámky

  1. Titul hrabat a markýzů z Camdenu byl původně odvozen od panství Camden Place v hrabství Kent (dnes součást Velkého Londýna. Johnův otec 1. hrabě z Camdenu získal sňatkem pozemky severně od tehdejšího Londýna, které začal po roce 1791 pronajímat pro výstavbu nové rezidenční čtvrti. Lokalita byla po něm pojmenována Camden a od roku 1965 je městskou čtvrtí Londýna. Do svého městského znaku převzala část rodového erbu markýzů z Camdenu.
  2. Když byl Camden irským místokrálem, jeho nevlastní synovec Robert Stewart, vikomt Castlereagh, byl jako rodilý irský šlechtic jeho poradcem a od roku 1797 irským strážcem pečeti. Zatímco Camden byl z postu místokrále odvolán, Castlereagh pokračoval v kariéře v Irsku a v letech 1798-1801 byl irským státním sekretářem. Později spolu zasedali v Percevalově vládě, v níž byl Camden prezidentem Tajné rady a Castlereagh ministrem války. Kvůli vedení války na Pyrenejském poloostrově měl být Castlereagh na podzim 1809 odvolán z funkce, k čemuž nakonec skutečně došlo. Jeho strýc Camden o tom byl informován již delší dobu předtím a nijak nezasáhl, což mu rodina Stewartů dlouho vyčítala jako neloajální přístup k rodinným zájmům. Castlereagh se do vlády vrátil až o tři roky později jako ministr zahraničí, téhož roku naopak Camden ukončil své dlouholeté veřejné působení.

Externí odkazy

  1. Kindred Britain.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc; 2020; s. 419 ISBN 978-80-244-5621-8

Média použitá na této stránce

1stMarquessCamden.JPG
Portrait of John Pratt, 1st Marquess Camden
John Jeffries, First Marquess of Camden by Thomas Gainsborough.jpg
John Jeffries, First Marquess of Camden by Thomas Gainsborough, 1780s, oil on canvas, Dayton Art Institute
Bayham Abbey, Dower House.jpg
Autor: Poliphilo, Licence: CC0
Bayham Abbey, Dower House