John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche

John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche
První lord admirality
Ve funkci: 12. ledna 1771 – 30. března 1782
Předchůdce	admirál Sir Edward Hawke
Nástupce	admirál Augustus Keppel, 1. vikomt Keppel
Ve funkci: 23. dubna 1763 – 10. září 1763
Předchůdce	George Grenville
Nástupce	John Perceval, 2. hrabě z Egmontu
Ve funkci: 20. února 1748 – 22. června 1751
Předchůdce	John Russell, 4. vévoda z Bedfordu
Nástupce	admirál George Anson, 1. baron Anson
Státní sekretář zahraničí
Ve funkci: 9. září 1763 – 11. července 1765
Předchůdce	George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu
Nástupce	Henry Seymour-Conway
Narození	13. listopadu 1718
Úmrtí	30. dubna 1792 (ve věku 73 let) Chiswick
Choť	Dorothy Montagu, Countess of Sandwich Martha Ray
Partner(ka)	Fanny Murray
Rodiče	Edward Montagu, Viscount Hinchingbrooke a Elizabeth Popham
Děti	Basil Montagu John Montagu, 5th Earl of Sandwich William Augustus Montagu Augusta Montagu Robert Montagu Mary Montagu Edward Montagu
Příbuzní	William Montagu a Elizabeth Montagu[1] (sourozenci) Basil Caroline Montagu[1] (vnuk)
Alma mater	Etonská kolej Trinity College
Profese	diplomat, důstojník, hráč kriketu a politik
Náboženství	anglikánství
Ocenění	člen Královské společnosti
Commons	John Montagu, 4th Earl of Sandwich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (John Montagu, 4th Earl of Sandwich, 4th Viscount Hinchinbroke) (13. listopadu 1718 –30. dubna 1792) byl britský státník ze starobylého šlechtického rodu Montagu. V mládí se uplatnil jako diplomat, souběžně sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála. Řadu let zastával funkce v britských vládách, byl mimo jiné ministrem zahraničí a generálním poštmistrem. Nejdéle působil jako ministr námořnictva (první lord admirality) a jeho chráněnec James Cook po něm pojmenoval několik nově objevených lokalit (Havajské ostrovy dříve nesly jméno Sandwichovy). Nejslavnějším odkazem na jméno 4. hraběte ze Sandwiche je výraz sendvič, který obohatil mezinárodní gastronomickou terminologii.

Životopis

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Montagu, který v několika větvích získal vysoké šlechtické tituly (vévodové z Manchesteru, vévodové z Montagu, hrabata z Halifaxu). Narodil se jako nejstarší syn předčasně zemřelého Edwarda Montagu (1692–1722) a jeho manželky Elizabeth Popham (1693–1761), která se po ovdovění znovu provdala a se svými dětmi měla minimální kontakt. George po dědu Edwardovi zdědil v roce 1729 titul hraběte ze Sandwiche a později po dosažení plnoletosti vstoupil do Sněmovny lordů.

Studoval v Etonu a na univerzitě v Cambridge, poté absolvoval kavalírskou cestu, během níž navštívil mimo kromě tradičních destinací v západní a střední Evropě také Řecko, Turecko a Egypt. V roce 1739 se stal členem Královské společnosti, mezitím sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka. S podporou 4. vévody z Bedfordu se brzy začal uplatňovat ve státních úřadech a v letech 1744–1748 byl lordem admirality. R. 1746 byl vyslancem na kongresu v Bredě, poté byl britským zástupcem při uzavření Cášského míru (1748). V letech 1748–1751 byl prvním lordem admirality a v roce 1749 byl jmenován členem Tajné rady. Ve spolupráci s admirálem G. Ansonem prosadil v námořnictvu reformy, jejichž význam se projevil později za sedmileté války. V letech 1755–1763 byl vicepokladníkem pro Irsko, v této době ale žil spíše v ústraní na venkově. I když byl již mimo aktivní vojenskou službu, postupoval v armádních hodnostech (generálmajor 1755, generálporučík 1759).

Po skončení sedmileté války byl krátce mimořádným vyslancem v Madridu (1763) a krátce znovu prvním lordem admirality (1763), poté státním sekretářem zahraničí (1763–1765) a generálním poštmistrem (1768–1770). Od prosince 1770 do ledna 1771 byl znovu státním sekretářem zahraničí, nakonec se ve vládě lorda Northa stal na dlouhou dobu opět prvním lordem admirality (1771–1782). V roce 1772 dosáhl hodnosti generála. Dlouholetá správa námořnictva pod jeho vedením se vyznačovala obrovskou korupcí a také pochybnou personální politikou v obsazování velitelských postů, což vůči jeho osobě vyvolalo značné antipatie. Jeho prestiží otřásl také dlouholetý nemanželský vztah se zpěvačkou Marthou Ray, která byla v roce 1779 za nevyjasněných okolností zavražděna. Po odstoupení z funkce v roce 1782 žil v ústraní a proslul mimo jiné jako mecenáš hudby.

Jako dlouholetý ministr námořnictva podporoval objevitelské výpravy, byl mimo jiné příznivcem Jamese Cooka. Cook na jeho počest pojmenoval Sandwichovy ostrovy, které dnes nesou jméno Havajské. Jméno 4. hraběte ze Sandwiche dodnes nesou Jižní Sandwichovy ostrovy v jižním Atlantiku, Sandwichův mys v Austrálii, dále několik lokalit u břehů Aljašky (ostrov Montagu, průliv Montague a mys Hinchinbroke).

Od roku 1740 byla jeho manželkou Dorothy Fane (1717–1797), dcera irského lorda kancléře vikomta Charlese Fane. Měli spolu čtyři děti, dědicem rodových titulů byl syn John Montagu, 5. hrabě ze Sandwiche (1743–1814), který zastával vysoké hodnosti u dvora. Z nemanželského potomstva se zpěvačkou Marthou Ray vynikl Basil Montagu (1770-1851) jako právník a spisovatel.

Odkazy

Reference

Literatura

• TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Praha, 2019 s. 438-456 ISBN 978-80-7557-176-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche na Wikimedia Commons
• (anglicky) Rodokmen hrabat ze Sandwiche Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine.

• (anglicky) John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche

• (anglicky) John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche na webu cambridgské univerzity^{[nedostupný zdroj]}