John Peers
John Peers | |
---|---|
John Peers na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Austrálie[1] |
Datum narození | 25. července 1988 (36 let)[1] |
Místo narození | Melbourne, Austrálie[1] |
Bydliště | Melbourne, Austrálie[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2011[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 5 847 298 USD |
Tenisová raketa | Prince |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 456. místo (11. června 2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 408–275 |
Tituly | 29 ATP, 8 challengerů, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 2. místo (3. dubna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2017) |
French Open | čtvrtfinále (2017) |
Wimbledon | finále (2015) |
US Open | finále (2015) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2016, 2017) |
Olympijské hry | zlato (2024) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2022) |
French Open | semifinále (2022) |
Wimbledon | semifinále (2021) |
US Open | vítěz (2022) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | bronz (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 28. října 2024
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | 2024 Paříž | mužská čtyřhra |
bronz | 2020 Tokio | smíšená čtyřhra |
John William Peers (* 25. července 1988 Melbourne) je australský profesionální tenista. Na pařížské olympiádě 2024 se stal olympijským vítězem v mužské čtyřhře po boku Matthewa Ebdena. Již na tokijských Hrách XXXII. olympiády vybojoval s Ashleigh Bartyovou bronzovou medaili z mixu. S Henrim Kontinenem zvítězil v mužské čtyřhře grandslamového Australian Open 2017 a na Turnaji mistrů 2016. Po boku Storm Sandersové ovládl smíšenou soutěž US Open 2022. Na grandslamu si zahrál také finále Wimbledonu 2015 a US Open 2015 v páru s Jamiem Murrayem.[2][3]
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet devět deblových turnajů, první z nich s Jamiem Murraym na Houston Championships 2013. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třináct trofejí ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červnu 2012 na 456. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 2. místě. Trénuje ho David Collins. Dříve tuto roli plnil bývalý britský tenista Chris Eaton.[1]
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 úvodním kolem Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž prohrál s Lleytonem Hewittem čtyřhru s bratry Branovými. Američané zvítězili 3:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–8 ve čtyřhře.[5]
Austrálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde na úvod mužské čtyřhry s Chrisem Guccionem nestačili na Argentince Juana Martína del Potra a Máxima Gonzáleze. Po boku Sam Stosurové dohráli i na úvod smíšené soutěže. Zúčastnil se i odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu. V páru s Ashleigh Bartyovou získali bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře. Do mužského deblu zasáhl s Maxem Purcellem, ale vypadli v prvním kole. Na pařížské olympiádě 2024 pak ovládl s Matthewem Ebdendem mužskou čtyřhru. Po triumfu Woodbridge s Woodfordem na LOH 1996 zajistili Austrálii druhé zlato napříč tenisovými soutěžemi.[6][7]
Soukromý život
Narodil se v Melbourne, v druhém největším městě Austrálie. Tenisu se začal věnovat, jakmile mohl začít chodit, jelikož měl tenisový kurt na dvorku za domem. Matka Elizabeth hrála profesionálně tenis, rovněž jako sestra Sally. Za oblíbený turnaj uvedl travnatý Wimbledon.[1]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 4 (1–3)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2015 | Wimbledon | tráva | Jamie Murray | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 6–7(5–7), 4–6, 4–6 |
Finalista | 2015 | US Open | tvrdý | Jamie Murray | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 2017 | Australian Open | tvrdý | Henri Kontinen | Bob Bryan Mike Bryan | 7–5, 7–5 |
Finalista | 2019 | Australian Open | tvrdý | Henri Kontinen | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 6–7(1–7) |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2022 | US Open | tvrdý | Storm Sandersová | Kirsten Flipkensová Édouard Roger-Vasselin | 4–6, 6–4, [10–7] |
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 zlatá medaile)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | 2024 | Paříž, Francie | antuka | Matthew Ebden | Austin Krajicek Rajeev Ram | 6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–8] |
Smíšená čtyřhra: 1 (1 bronz)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráčka | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Bronz | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Ashleigh Bartyová | Nina Stojanovićová Novak Djoković | bez boje |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 49 (29–20)
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 13. dubna 2013 | Houston, Spojené státy | antuka | Jamie Murray | Bob Bryan Mike Bryan | 1–6, 7–6(7–3), [12–10] |
Vítěz | 2. | 28. července 2013 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Jamie Murray | Pablo Andújar Guillermo García-López | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 3. | 29. září 2013 | Bangkok, Thajsko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Tomasz Bednarek Johan Brunström | 6–3, 3–6, [10–6] |
Finalista | 1. | 6. října 2013 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Jamie Murray | Rohan Bopanna Édouard Roger-Vasselin | 6–7(5–7), 4–6 |
Vítěz | 4. | 4. května 2014 | Mnichov, Německo | antuka | Jamie Murray | Colin Fleming Ross Hutchins | 6–4, 6–2 |
Finalista | 2. | 15. června 2014 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Jamie Murray | Alexander Peya Bruno Soares | 6–4, 6–7(4–7), [4–10] |
Finalista | 3. | 23. srpna 2014 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 3–6, 4–6 |
Finalista | 4. | 27. září 2014 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Jamie Murray | Marcin Matkowski Leander Paes | 6–3, 6–7(5–7), [5–10] |
Vítěz | 5. | 11. ledna 2015 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Alexandr Dolgopolov Kei Nišikori | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalista | 5. | 15. února 2015 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 6–3, 3–6, [8–10] |
Finalista | 6. | 26. dubna 2015 | Barcelona, Španělsko | antuka | Jamie Murray | Marin Draganja Henri Kontinen | 3–6, 7–6(8–6), [9–11] |
Finalista | 7. | 11. července 2015 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Jamie Murray | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 6–7(5–7), 4–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | 2. srpna 2015 | Hamburk, Německo | antuka | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 2–6, 6–3, [10–8] |
Finalista | 8. | 12. září 2015 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 4–6 |
Finalista | 9. | 25. října 2015 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–7(3–7), [6–10] |
Finalista | 10. | 1. listopadu 2015 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Alexander Peya Bruno Soares | 5–7, 5–7 |
Vítěz | 7. | 10. ledna 2016 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Henri Kontinen | James Duckworth Chris Guccione | 7–6(7–4), 6–1 |
Vítěz | 8. | 1. května 2016 | Mnichov, Německo | antuka | Henri Kontinen | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–3, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 9. | 17. července 2016 | Hamburk, Německo | antuka | Henri Kontinen | Daniel Nestor Ajsám Kúreší | 7–5, 6–3 |
Finalista | 11. | 16. října 2016 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Henri Kontinen | John Isner Jack Sock | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 10. | 6. listopadu 2016 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Henri Kontinen | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 6–4, 3–6, [10–6] |
Vítěz | 11. | 20. listopadu 2016 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie | tvrdý (h) | Henri Kontinen | Raven Klaasen Rajeev Ram | 2–6, 6–1, [10–8] |
Vítěz | 12. | 28. ledna 2017 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Henri Kontinen | Bob Bryan Mike Bryan | 7–5, 7–5 |
Vítěz | 14. | 6. srpna 2017 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Henri Kontinen | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 7–6(7–5), 6–4 |
Vítěz | 16. | 8. října 2017 | Peking, Čína | tvrdý | Henri Kontinen | John Isner Jack Sock | 6–3, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 15. | 15. října 2017 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Henri Kontinen | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–2 |
Vítěz | 16. | 19. listopadu 2017 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie (2) | tvrdý (h) | Henri Kontinen | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–2 |
Vítěz | 17. | 7. ledna 2018 | Brisbane, Austrálie (3) | tvrdý | Henri Kontinen | Leonardo Mayer Horacio Zeballos | 3–6, 6–3, [10–2] |
Vítěz | 18. | 24. června 2020 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Henri Kontinen | Jamie Murray Bruno Soares | 6–4, 6–3 |
Vítěz | 19. | 12. srpna 2018 | Toronto, Kanada | tvrdý | Henri Kontinen | Raven Klaasen Michael Venus | 6–2, 6–7(7–9), [10–6] |
Finalista | 12. | 27. ledna 2019 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Henri Kontinen | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 20. | 16. června 2019 | Stuttgart, Německo | tráva | Bruno Soares | Rohan Bopanna Denis Shapovalov | 7–5, 6–3 |
Vítěz | 21. | 29. února 2020 | Dubaj, SAE | tvrdý | Michael Venus | Raven Klaasen Oliver Marach | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 22. | 27. září 2020 | Hamburk, Německo | antuka | Michael Venus | Ivan Dodig Mate Pavić | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 23. | 25. října 2020 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Michael Venus | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 24. | 22. května 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Michael Venus | Simone Bolelli Máximo González | 6–2, 7–5 |
Finalista | 13. | červen 2021 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Reilly Opelka | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 4–6, 5–7 |
Finalista | 14. | 3. října 2021 | San Diego, Spojené státy | tvrdý | Filip Polášek | Joe Salisbury Neal Skupski | 6–7(2–7), 6–3, [5–10] |
Vítěz | 25. | 16. října 2021 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Filip Polášek | Aslan Karacev Andrej Rubljov | 6–3, 7–6(7–5) |
Vítěz | 26. | 10. ledna 2022 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Filip Polášek | Simone Bolelli Fabio Fognini | 7–5, 7–5 |
Finalista | 15. | 31. července 2022 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Jason Kubler | Thanasi Kokkinakis Nick Kyrgios | 6–7(4–7), 5–7 |
Finalista | 16. | 14. srpna 2022 | Montréal, Kanada | tvrdý | Neal Skupski | Wesley Koolhof Neal Skupski | 2–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 17. | 23. října 2022 | Neapol, Itálie | tvrdý | Matthew Ebden | Ivan Dodig Austin Krajicek | 3–6, 6–1, [8–10] |
Vítěz | 27. | 25. června 2023 | Halle, Německo | tráva | Marcelo Melo | Simone Bolelli Andrea Vavassori | 7–6(7–3), 3–6, [10–6] |
Finalista | 18. | 3. října 2023 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Mate Pavić | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 6–7(4–7), 6–7(7–9) |
Finalista | 19. | 7. dubna 2024 | Houston, Spojené státy | antuka | William Blumberg | Max Purcell Jordan Thompson | 5–7, 1–6 |
Finalista | 20. | červen 2024 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Matthew Ebden | Neal Skupski Michael Venus | 6–4, 6–7(2–7), [9–11] |
Vítěz | 28. | srpen 2024 | LOH – Paříž, Francie | antuka | Matthew Ebden | Austin Krajicek Rajeev Ram | 6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–8] |
Vítěz | 29. | říjen 2024 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Wesley Koolhof Nikola Mektić | 6–3, 7–5 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014–2023 |
Pořadí | 1461. | ― | ― | ― | 568. | ▼ 642. | ▼ 1217. | ― |
Čtyřhra
Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 1175. | ― | ― | 357. | 78. | ▲ 29. | ▼ 43. | ▲ 8. | ▼ 9. | ▲ 4. | ▼ 23. | ▼ 26. | ▼ 28. | ▲ 13. | ▼ 37. | ▼ 39. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Peers na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i John Peers na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20. listopadu 2015
- ↑ pva. Wimbledonskou čtyřhru vyhráli Rojer s Tecauem. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Petr. Herbert s Mahutem dobyli čtyřhru na US Open a slaví první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
- ↑ John Peers na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. října 2024
- ↑ John Peers na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. října 2024
- ↑ Matthew Ebden/John Peers win gold at Paris Olympics. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ebden, Peers roar to Olympic doubles gold. www.espn.com.au [online]. ESPN, 2024-08-03 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu John Peers na Wikimedia Commons
- John Peers na stránkách ATP Tour (anglicky)
- John Peers na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- John Peers na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- John Peers v databázi Olympedia (anglicky)
- John Peers na X (dříve Twitteru)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympijská vlajka
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.