John Sackville, 3. vévoda z Dorsetu

John Sackville, 3. vévoda z Dorsetu
Lord nejvyšší hofmistr Velké Británie
Ve funkci:
1789 – 1799
PředchůdceJames Brydges, 3. vévoda z Chandosu
NástupceGeorge Townshend, 1. hrabě z Leicesteru
Britský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
1784 – 1789
PředchůdceGeorge Montagu, 4. vévoda z Manchesteru
NástupceGeorge Leveson-Gower, 1. vévoda ze Sutherlandu

Narození24. března 1745
Úmrtí19. července 1799 (ve věku 54 let)
ChoťArabella Diana Cope (od 1790)
RodičeLord John Sackville a Lady Frances Leveson-Gower
DětiElizabeth Sackville-West, Countess De La Warr
Lady Mary Sackville
George Sackville, 4th Duke of Dorset
PříbuzníElizabeth Russell, Duchess of Bedford[1], Reginald Sackville, 7th Earl De La Warr[1], Lionel Sackville-West, 2nd Baron Sackville[1], George West, Viscount Cantelupe[2], Charles Sackville-West, 6th Earl De La Warr[2][1], Mary Stanley, Lady Derby[2][1], William Sackville-West[2][1], Mortimer Sackville-West, 1st Baron Sackville[2] a Lady Arabella Sackville-West[2] (vnoučata)
Alma materWestminster School
Profesehráč kriketu, diplomat a politik
OceněníPodvazkový řád
CommonsJohn Sackville, 3rd Duke of Dorset
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Frederick Sackville, 3. vévoda z Dorsetu (John Frederick Sackville, 3rd Duke of Dorset, 9th Earl of Dorset, 4th Earl of Middlesex, 9th Baron Buckhurst, 4th Baron Cranfield) (24. března 174519. července 1799), byl britský státník, diplomat a dvořan. Jako dědic titulu vévody (1769) byl od mládí členem Sněmovny lordů, před revolucí ve Francii byl několik let vyslancem ve Francii, poté zastával vysoké hodnosti u dvora a byl rytířem Podvazkového řádu.

Kariéra

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Sackville, byl vnukem irského místokrále 1. vévody z Dorsetu a nejstarším synem lorda Johna Philipa Sackville (1713–1765) a jeho manželky Frances Leveson-Gower (1720–1788), díky níž byl blízce spřízněn s vlivnou rodinou markýze ze Staffordu. Středoškolské vzdělání absolvoval ve Westminsteru, v letech 1768–1769 byl krátce členem Dolní sněmovny, v roce 1769 po strýci zdědil titul vévody z Dorsetu a vstoupil do Sněmovny lordů. Patřil k whigům, ale zpočátku se v politice příliš neangažoval. Zároveň začal zastávat i čestné funkce v hrabství Kent, kde vlastnil statky (v letech 1769–1797 byl v Kentu lordem-místodržitelem). Krátce sloužil i v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka.

Do politiky vstoupil s podporou svých vlivných příbuzných (vévoda z Bedfordu), ale nijak nevynikl. V koaliční vládě v letech 1782–1783 byl velitelem královské tělesné stráže (Captain of the Yeomen of the Guard), zároveň byl jmenován členem Tajné rady (1782). Po skončení války za americkou nezávislost a obnovení diplomatických styků s Francií byl v roce 1783 jmenován vyslancem v Paříži. V této funkci se stal přítelem francouzské královny Marie Antoinetty a na počátku francouzské revoluce se snažil o záchranu královské rodiny. V roce 1788 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu, po francouzské revoluci se vrátil do Londýna (ve funkci vyslance jej nahradil jeho bratranec 1. vévoda ze Sutherlandu). V Pittově vládě zastával funkci lorda nejvyššího hofmistra (1789–1799).

Manželství a potomstvo

V roce 1790 se oženil s Arabellou Cope (1767–1825), z jejich manželství se narodily tři děti. Jediný syn George Sackville (1793–1815) byl dědicem vévodského titulu, ale zemřel tragicky v mládí a bez potomstva, titul pak přešel na potomstvo jeho strýce 1. vikomta Sackville. Dcera Mary (1792–1864) se provdala za 6. hraběte z Plymouthu, po ovdovění se jejím druhým manželem stal státník a diplomat 1. hrabě Amherst.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c d e f Kindred Britain.
  2. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Média použitá na této stránce