John Shore
John Shore, 1. baron Teignmouth | |
---|---|
![]() Portrét ze sbírek Národní portrétní galerie v Londýně | |
Generální guvernér Indie | |
Ve funkci: 28. října 1793 – 18. března 1798 | |
Předchůdce | Charles Cornwallis, 1. markýz Cornwallis |
Nástupce | Sir Alured Clarke |
Narození | 5. října 1751 St James’s |
Úmrtí | 14. února 1834 (ve věku 82 let) Portman Square |
Děti | Caroline Dorothea Shore Charles Shore, 2nd Baron Teignmouth Anna Maria Shore |
Příbuzní | Florence Caroline Anderson[1] (vnučka) |
Alma mater | Harrow School |
Profese | politik a inženýr |
Commons | John Shore, 1st Baron Teignmouth |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Shore, 1. baron Teignmouth (John Shore, 1st Baron Teignmouth, 1st Baronet Shore of Heathcote) (5. října 1751, Londýn – 14. února 1834, Londýn) byl britský politik a koloniální administrátor. Od mládí působil ve službách Východoindické společnosti a řadu let života strávil v Indii, kde svou kariéru završil ve funkci generálního guvernéra (1793–1798).
Životopis
Narodil se v Londýně jako syn Thomase Shore, úředníka Východoindické společnosti. Studoval v Harrow a v roce 1768 odcestoval do Indie jako písař Východoindické společnosti. Mezitím studoval orientální jazyky a v hierarchii Východoindické společnosti rychle postupoval. Od roku 1775 byl členem finanční rady v Kalkatě, působil také jako překladatel, blízce spolupracoval s Warrenem Hastingsem a začal se zabývat ekonomickými reformami. Spolu s Hastingsem odplul v roce 1785 do Anglie, kde se oženil. Krátce nato se vrátil do Indie a v letech 1787–1789 byl členem rady bengálského guvernéra. V této funkci byl iniciátorem reforem ve správě financí pod vládou generálního guvernéra markýze Cornwallise.
V roce 1789 znovu odcestoval do Anglie, kde byl mimo jiné svědkem v soudním procesu s Warrenem Hastingsem. Po návratu do Indie byl povýšen na baroneta (1792)[2] a po odchodu Cornwallise se nakonec stal generálním guvernérem (1793–1798). Jeho vláda v Indii se vyznačovala poměrně klidným průběhem především v souvislostech s aktivními vojenskými výboji předchůdce Cornwallise a nástupce markýze Wellesleye. Po pětiletém funkčním období odstoupil a vrátil se do Anglie, v roce 1798 byl povýšen na barona (titul platil pouze pro Irsko). Později byl jedním z komisařů kontrolního úřadu Východoindické společnosti (od roku 1807), mezitím byl dvakrát předvolán před soud v souvislosti se svou činností v Indii.
Se svou manželkou Charlotte, rozenou Cornishovou, měl devět dětí. Dědicem irského baronského titulu byl syn Charles John Shore, 2. baron Teignmouth (1796–1885), který byl v letech 1838–1841 poslancem Dolní sněmovny a v roce 1843 vydal otcovy paměti s korespondencí. Posledním nositelem titulu byl Frederick Shore, 7. baron Teignmouth (1920–1981).
Odkazy
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ John Shore na webu thepeerage dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Shore na Wikimedia Commons
- John Shore in: Dictionary of National Biography
Média použitá na této stránce
John Shore, 1st Baron Teignmouth by George Richmond. watercolour, 1832. 14 1/4 in. x 10 3/8 in. (362 mm x 264 mm). Purchased, 1977. Primary Collection. National Portrait Gallery, London 5145.