Jokkmokk
Jokkmokk | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 66°36′19″ s. š., 19°49′41″ v. d. |
Nadmořská výška | 257 m n. m. |
Stát | Švédsko |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,0 km² |
Počet obyvatel | 2 766 (2020)[1] |
Hustota zalidnění | 909,9 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0971 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jokkmokk (v lulejské sámštině Jåhkåmåhkke, v severní sámštině Dálvvadis a ve finštině Jokimukka) je sídlo v severním Švédsku s 2800 obyvateli. Je střediskem stejnojmenné obce v kraji Norrbotten a patří mezi Laponská území, zapsaná na seznam Světové dědictví. Jokkmokkem prochází železniční trať Inlandbanan a Evropská silnice E45. Město leží na řece Lilla Luleälven 10 km severně od polárního kruhu a má subpolární podnebí.
Osada byla založena v roce 1602[2] a její název pochází z domorodého výrazu jåhkå måhkke (zákrut řeky).
Jokkmokk je kulturním a hospodářským střediskem švédských Sámů. Nachází se zde muzeum sámské kultury Ájtte a laponské gymnázium, každoročně začátkem února se koná velký trh, na který přicházejí lidé z dalekého okolí.[3] Turisty láká také místní alpinárium, vyhlídkový bod Storknabben, nedaleké středisko zimních sportů Kåbdalis a národní park Muddus.
V obci Jokkmokk je nejnižší průměrný příjem ve Švédsku.[4]
Reference
- ↑
Q112914414
. 24. listopadu 2021. Dostupné online. - ↑ Archivovaná kopie. www.wunderbares-lappland.de [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14.
- ↑ Archivovaná kopie. www.swedishlapland.com [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-21.
- ↑ http://www.statistikdatabasen.scb.se/pxweb/sv/ssd/START__HE__HE0104/TillgOversiktAldReg/table/tableViewLayout1/?loadedQueryId=73593&timeType=from&timeValue=2005
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jokkmokk na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Svjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Timmerflottaren, skulptur i parken Jokkmokk, av Runo Lette (Johansson), brons och granit, 1954