Jolanda Balașová
| Jolanda Balașová | |
|---|---|
 Jolanda Balașová v roce 1967 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 12. prosince 1936 Temešvár, Banát |
| Úmrtí | 11. března 2016 (ve věku 79 let) Bukurešť |
| Stát |  Rumunsko |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 72 kg |
| Choť | Ioan Soter[1] |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Účasti na LOH | 1956, 1960, 1964 |
| Účasti na ME | 1954, 1958, 1962 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | Řím 1960 | skok do výšky |
| zlato | Tokio 1964 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | Bern 1954 | skok do výšky |
| zlato | Stockholm 1958 | skok do výšky |
| zlato | Bělehrad 1962 | skok do výšky |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Dortmund 1966 | skok do výšky |
Jolanda Balașová (rumunsky Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát – 11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale.[2][3] Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.[2]
V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.[4]
Kariéra
Olympijské hry
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo.[5] O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm.[6] O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balașová porazila o 14 centimetrů.
V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balașovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm.[7] Balașová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.[8]
Mistrovství Evropy
V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.
Osobní rekordy
- hala – 186 cm – 18. března 1961, Leningrad
- venku – 191 cm – 16. července 1961, Sofie
Soukromý život
V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera.[9] V letech 1988–2005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Ce spunea despre boală Iolanda Balaș Söter înainte de a muri. Dostupné online.
- ↑ a b Vývoj světového rekordu ve skoku do výšky žen
- ↑ World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
- ↑ Výškařky Balasová a Kostadinová budou uvedeny do Síně slávy IAAF. ČT sport [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Women High Jump Athletics Olympic Games Melbourne 1956
- ↑ Women High Jump Olympic Games Rome 1960
- ↑ Women High Jump Olympic Games 1964
- ↑ Přehled olympijských vítězek ve skoku do výšky
- ↑ (anglicky) Iolanda Balas na CNN
- ↑ (anglicky) Biografie na sports-reference.com Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Balașová na Wikimedia Commons - Jolanda Balașová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Jolanda Balașová v databázi Olympedia (anglicky)
- (anglicky) Profil na sporting-heroes.net
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
CAMPIONI DELLO SPORT 1967/68-n. 61 - BALAS - ATLETICA
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".