Jonathan Eybeschütz

Jonathan Eybeschütz
Narození1690
Krakov
Úmrtí18. září 1764 (ve věku 73–74 let)
Altona
Povolánírabín
DětiWolf Benjamin Eibeschütz
Niesel Gad
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonathan ben Nathan Eybeschütz, také Eybeschutz nebo Eybeschitz (1690, Krakov18. září 1764, Altona), byl rabín, kazatel, talmudistakabalista. Byl známý mimo jiné svým dlouholetým sporem s rabínem Jacobem Emdenem.

Životopis

Eybeschützův otec Nosson Nota rabínem v Ivančicích.[1] Jonathan Eybeschütz se narodil v Krakově, jeho přijaté příjmení je však odvozeno od německého názvu Ivančic na Moravě (Eibenschütz nebo Eibenschitz). Po otcově smrti studoval u Me'ira EisenstadtaProstějově a poté pobýval v Holešově. Již v dětství se u něj projevilo velké nadání ke studiu talmudu, které záhy rozvíjel v rodném Polsku, na Moravě a v Praze. Poté krátce žil a studoval ve Vídni. Oženil se s Elkele Spirovou, dcerou hlavního boleslaveckého soudce, rabína Izáka Spiry, a po svatbě spolu žili dva roky v severoněmeckém hanzovním městě Hamburku.

V roce 1698 započal svoji rabínskou dráhu v Boleslavci v dnešním Polsku, odkud po třech letech roku 1700 odešel do Prahy, kde úspěšně kázal a vedl ješivu. Dostal povolení k tisku talmudu, avšak vynechal v něm všechny pasáže, které byly v rozporu s křesťanskými principy. Někteří historikové tvrdí, že tak učinil bez konzultace s pražskými rabíny, kteří pak odvolali Eybeschützovu licenci k tisku talmudu.

V roce 1724 byl poprvé podezříván ze sabatianismu. Dokonce i poté, co veřejně odsoudil sabatiánské hnutí, toto podezření nezmizelo. Proto byl roku 1736 po smrti Davida Oppenheimera jmenován pouze dajanem (členem soudního dvora) v Praze, ne však vrchním rabínem. V roce 1741 se stal rabínem v Metách a od roku 1750 rabínem třech komunit (Altona, Hamburk a Wandsbek).

Byl uznávaným géniem nejméně ve třech oblastech židovské náboženské tvořivosti: talmudu a judaistického práva (Halacha), homiletiky a kabaly. Jeho pravnučka Lucie Domeier, rozená Ester Gad (1767–1833) byla básnířka a intelektuálka ve Vratislavi. Jeho potomky jsou také autorka románů Chava Rosenfarb (1923–2011, psala v jazyce jidiš a přežila holokaust), rabín Chaim Kreiswirth z Antverp a rabín Shmuel Wosner (1913–2015), prominentní posek (rozhodovatel v judaistickém právu), který žil v Bnej BrakIzraeli.

Jonathan Eybeschütz žil v tehdy samostatném městě Altoně, která se nachází blízko významného hanzovního města Hamburku a jehož součástí v současnosti je. V té době patřila Altona do Holštýnského vévodství. Eybeschütz zemřel v Altoně v roce 1690 ve věku 73 nebo 74 let a byl tam pochován.

Eybeschützův náhrobní kámen na hřbitově v Altoně

Sabatiánská kontroverze

Eybeschütz byl nejen považován za jednoho z největších kazatelů své doby, ale také za jednoho z nejvýznamnějších znalců talmudu. V oblasti halachy vyšlo třicet jeho prací. Obsahují komentáře k různým traktátům talmudu a k dílům Maimonida. Byl také považován za významného kabalistu, ale z jeho knih o kabale se dochovala pouze jedna, Šem Olam („Jméno světa“ nebo „Věčné jméno“), publikovaná v roce 1891.

Eybeschütz byl opakovaně podezříván z tajného vyznávání sabatianismu, tedy víry v to, že Šabtaj Cvi byl skutečným mesiášem. Spor začal, když rabín Jakob Emden objevil v jeho kabalistických a homiletických textech výrazné spojitosti se známým sabatiánem Judou Lejb Prossnitzem z Prostějova. Jakob Emden obvinil Eybeschütze z kacířství. Většina rabínských autorit z Polska, Moravy a Čech však stála na straně Jonathana Eybeschütze a označila obvinění za „neuvěřitelná". O jeho vztahu k sabatismu obecně převažují tři různé názory: 1) nikdy nebyl sabatiánem a podezření ohledně toho byla nepodložená; 2) v mládí byl sabatiánem a po vyhlášení zákazu v roce 1725 přerušil své styky se skupinou; 3) byl až do konce života po studiích v Prostějově a Praze skrytým stoupencem sabatianismu („krypto-sabbatianista“). Druhý názor zastávali mimo jiné Heinrich Graetz a Gershom Scholem.

Dílo

Bylo publikováno celkem třicet halachických prací Jonathana Eybeshütze. Kromě toho se tisknou i některá další Eybeshützova jiná díla o homiletice, metodice výuky a kabale.

  • Populární kázání:
  • Halachická díla:
    • Komentáře k Šulchan aruchuu:
      • Urim ve-tumim,
      • Kereti u-fleti,
      • Sar ha-elef;
    • poznámky k Mišne Torah rabiho Maimonida:
      • Bina la-itim a
      • Chidušim al hilchot jom tov;
    • Benej ahuva o manželských zákonech,
    • Tif'eret Jisra'el.
  • O kabale:
    • Šem olam
  • O sabatianismu:
    • Va-avo ha-jom el ha-ajin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonathan Eybeschutz na anglické Wikipedii.

  1. Rabbi Jonathan Eybeschutz - (5450-5524); 1690-1764 [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Johann Kleinhard and Johann Balzer. Jonathan Eybeschütz.png
Eybeshits, Yehonatan ben Natan Nata? (Jüd. Gelehrter, Rabbiner und Talmudist, ca. 1690/95-1764).
Jonathan Eybeschutz gravestone.jpg
Autor: שמזן, Licence: CC BY-SA 4.0
המצבה על קברו של יהונתן אייבשיץ, 6 באוגוסט 2019