Jonathan Peel
| Jonathan Peel | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. října 1799 Anglie |
| Úmrtí | 13. února 1879 (ve věku 79 let) Anglie |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Alma mater | Rugby School |
| Povolání | politik |
| Politické strany | Konzervativní strana Toryové |
| Choť | Lady Alicia Kennedy (od 1824)[1][2] |
| Děti | Edmund Yates Peel[3] Robert Kennedy Peel[3] Archibald Peel[3] John Peel[3] Margaret Peel[3] Alice Peel[3] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Sir Robert Peel, 1st Baronet[1] a Ellen Yates[3][1] |
| Příbuzní | Robert Peel[1], Laurence Peel[1], Edmund Peel, William Yates Peel[1] a Joseph Peel[1] (sourozenci) Adelaide Cecillia Peel[3], Isabella Peel[3], Ernest Hope Peel[3], Frederick Peel[3], Edmund Peel[3], Charlotte Frances Yates Peel[3] a Florence Peel[3] (vnoučata) |
| Funkce | Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1830) Člen 10. Parlamentu Spojeného království (1831–1832) Člen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834) Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837) Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1841) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jonathan Peel (12. října 1799, Chamber Hall, Anglie – 13. února 1879, Marble Hill House, Londýn, Anglie) byl britský politik a generál, mladší bratr premiéra Roberta Peela. Původně sloužil v armádě a zúčastnil se závěru napoleonských válek. Poté byl přes čtyřicet let poslancem Dolní sněmovny a mimo aktivní vojenskou službu dosáhl generálských hodností. V konzervativních vládách byl dvakrát britským ministrem války (1858–1859, 1866–1867).
Životopis
.jpg)
Pocházel z početné rodiny úspěšného textilního průmyslníka Sira Roberta Peela (1750–1830), který počátkem 19. století patřil k nejbohatším Britům. Narodil se na rodovém sídle Chamber Hall v Lancashire jako pátý syn. Čtyři jeho bratři zasedali v Dolní sněmovně a nejstarší z nich Robert Peel (1788–1850) se stal britským premiérem. Jonathan vstoupil v roce 1815 do armády a ještě téhož roku se jako podporučík zúčastnil bitvy u Waterloo. Aktivní vojenskou službu opustil v roce 1827 v hodnosti podplukovníka, mezitím s podporou staršího bratra vstoupil do politiky a byl zvolen do Dolní sněmovny. Za stranu toryů byl v letech 1826–1830 poslancem za město Norwich, po neúspěchu ve volbách v roce 1830 byl od následujícího roku poslancem za Huntingdon (1831–1868). V politice spolupracoval se starším bratrem Robertem a parlamentních jednání se aktivně zúčastnil, kromě toho se věnoval podnikání a angažoval se také v aktivitách Východoindické společnosti.
V bratrově vládě zastával úřad inspektora v úřadu generálního polního zbrojmistra (1841–1846), při této příležitosti byl také povýšen na plukovníka (1841), i když v armádě již nesloužil. Později dosáhl hodnosti generálmajora (1854) a generálporučíka (1859). Ve druhé Derbyho vládě byl ministrem války (1858–1859)[pozn. 1] a od roku 1858 též členem Tajné rady. Funkci ministra války zastával i v Derbyho třetí vládě v letech 1866–1867. Hrabě Derby na jaře 1867 předložil návrh parlamentní reformy, s níž někteří členové jeho kabinetu nesouhlasili a odstoupili ze svých funkcí. Byl mezi nimi i Jonathan Peel, jehož na ministerstvu války nahradil dosavadní první lord admirality John Somerset Pakington.
Rodinné a majetkové poměry
V roce 1824 se oženil s Alicí Kennedyovou (1805–1887), dcerou 1. markýze z Ailsy. Při příležitosti sňatku dostal od otce 60 000 liber (dalších 75 000 liber zdědil po otcově smrti). Svým sňatkem se dostal do blízkosti královské rodiny, protože Alicin starší bratr lord John Kennedy měl za manželku Augustu Fitzclarence, nemanželskou dceru Viléma IV. Jonathan měl osm dětí, z nich John Peel (1829–1892) sloužil v armádě v Indii a dosáhl hodnosti generálporučíka. Dcera Alice (1832–1903) se provdala za diplomata Sira Roberta Moriera.
Zemřel na svém sídle Marble Hill House (dnes součást Londýna) v únoru 1879 v nedožitých osmdesáti letech. Zámek Marble Hill House koupil v roce 1824 za peníze získané otce při příležitosti sňatku a nechal zde přistavět stáje[4]. Věnoval se chovu dostihových koní a jeho kůň Orlando v roce 1844 vyhrál dostih Epsom Derby. Po smrti jeho manželky v roce 1887 byl zámek Marble Hill House prodán v dražbě.
Poznámky
- ↑ V předchozí Palmerstonově vládě působil na ministerstvu války Jonathanův synovec Frederick Peel ve funkci státního podsekretáře (1855–1857). Z rodiny Peelů zastával úřad státního podsekretáře války později ještě Jonathanův prasynovec William Peel, 1. hrabě Peel v letech 1919–1921.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jonathan Peel na Wikimedia Commons - Jonathan Peel na webu britského parlamentu
- Jonathan Peel na webu thepeerage
Média použitá na této stránce
Autor: Jim Linwood from London, Licence: CC BY 2.0
North Face Of Marble Hill House, Twickenham - London.
Portrait of Jonathan Peel
by James Thomson (Thompson), after Mary Green (nÈe Byrne), stipple engraving, published 1833