Joni Mitchell

Joni Mitchell
Základní informace
Rodné jménoRoberta Joan Anderson
Narození7. listopadu 1943 (79 let)
Kanada Fort Macleod, Alberta, Kanada
ŽánryFolk rock, Folk pop, Jazz, Art rock, World music
PovoláníPísničkářka. zpěvačka, malířka, produkční
Nástrojezpěv, klavír, kytara, dulcimer
Hlasový oborKontraalt
Aktivní roky1964–dosud
VydavateléReprise (1968–1972, 1994–2001)
Asylum (1972–1981)
Geffen (1982–1993)
Nonesuch (2002)
Hear Music (2007–dosud)
Významná dílaBoth Sides Now
Big Yellow Taxi
Carey
Got 'til It's Gone
Help Me
… více na Wikidatech
OceněníGrammy Award for Best Ethnic or Traditional Folk Recording (1969)
Grammy Award for Best Arrangement, Instrumental and Vocals (1974)
Canadian Music Hall of Fame (1981)
Cena Grammy za nejlepší popové vokální album (1995)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Larry Klein (1982–1994)
SídlaSaskatoon
Toronto
Bel Air
PodpisPodpis
WebJoniMitchell.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joni Mitchell, rodným jménem Roberta Joan Anderson, (* 7. listopadu 1943 ve Fort McLeod, Kanada) je písničkářka a malířka. Svoji hudební kariéru začala v malých nočních klubech a hraním na torontských ulicích. V polovině šedesátých let dvacátého století výrazně ovlivnila newyorskou písničkářskou scénu. V sedmdesátých letech pak zkoušela kombinovat pop s jazzem, v jejím pojetí z toho vzešel svébytný hudební styl. Její píseň „Both Sides Now“ se také objevila ve filmu Láska nebeská. V žebříčku sta největších zpěváků sestaveným souborem 179 kritiků pro časopis Rolling Stone v roce 2008 se Joni Mitchell umístila na 42. pozici.[1]

Životopis

Narodila se v kanadské provincii Alberta v rodině letce. Od mládí velice hezky kreslila, studovala výtvarné umění, velmi často si sama navrhovala obaly svých gramofonových desek a CD. Pro folkovou hudbu ji získalo studentské prostředí a detroitský muzikant Chuck Mitchell, za něhož se posléze i provdala. Toto manželství však netrvalo dlouho. Vystupovala ve folkových klubech a kavárnách v Michiganu a New Yorku. V roce 1968 nahrála svojí první dlouhohrající desku. Joni Mitchell má hlas s velkým rozsahem, který je popisován jako příjemný, vyvážený a něžný.[2][3][4][5] Ve své dlouhé kariéře prošla obdobím folku, jazzu, ale také etnickou hudbou. Na své kytaře často používá unikátní ladění, což propůjčuje jejím nahrávkám osobité kouzlo. Časopis Rolling Stone ji zařadil na 72. místo nejlepších kytaristů všech dob. Desky Joni Mitchell jsou široce respektovány nejen samotnými hudebníky, ale i hudebními kritiky. Získala pět ocenění Grammy a v roce 2002 jí byla udělena Grammy za celoživotní dílo.

Mitchell bývá někdy označována jako „ženská obdoba Boba Dylana“. Proti této nálepce se ale jednou ohradila slovy: „Pro některé lidi jsou ženy jiný živočišný druh. Nikdo by neřekl, že Dylan je mužská obdoba Joni Mitchell.“

Diskografie

Alba

  • Song to a Seagull (nebo Joni Mitchell) (1968)
  • Clouds (1969)
  • Ladies of the Canyon (1970)
  • Blue (1971)
  • For the Roses (1972)
  • Court and Spark (1974)
  • Miles of Aisles (live) (1974)
  • The Hissing of Summer Lawns (1975)
  • Hejira (1976)
  • Don Juan's Reckless Daughter (1977)
  • Mingus (1979)
  • Shadows and Light (live) (1980)
  • Wild Things Run Fast (1982)
  • Dog Eat Dog (1985)
  • Chalk Mark in a Rainstorm (1988)
  • Night Ride Home (1991)
  • Turbulent Indigo (1994)
  • Taming the Tiger (1998)
  • Both Sides Now (2000)
  • Travelogue (2002)
  • Shine (2007)

Kompilace

  • The World of Joni Mitchell (1972)
  • Hits (1996)
  • Misses (1996)
  • The Complete Geffen Recordings (4-CD komplet z období 1982–91) (2003)
  • The Beginning of Survival (2004)
  • Dreamland (2004)
  • Starbucks Artist's Choice
  • Songs of a Prairie Girl (2005)

Singly

  • „Night in the City“ (1968)
  • „Chelsea Morning“ (1969)
  • „Big Yellow Taxi“ (1970)
  • „Carey“ (1971)
  • „You Turn Me On, I'm A Radio“ (1972)
  • „Free Man in Paris“ (1974)
  • „Help Me“ (1974)
  • „Big Yellow Taxi (live)“ (1975)
  • „In France They Kiss On Main Street“ (1975)
  • „Coyote“ (1976)
  • „Off Night Backstreet“ (1977)
  • „The Dry Cleaner from Des Moines“ (1979)
  • „Why Do Fools Fall In Love“ (1980)
  • „Chinese Cafe/Unchained Melody“ (1982)
  • „(You're So Square) Baby, I Don't Care“ (1982)
  • „Good Friends“ (1985)
  • „My Secret Place“ (1988)
  • „Snakes and Ladders“ (1988)
  • „Come in from the Cold“ (1991)
  • „How Do You Stop“ (1994)
  • „Big Yellow Taxi“ (remix) (1996)

Odkazy

Reference

  1. LETHEM, Jonathan. 100 Greatest Singers. Rolling Stone [online]. 2010-12-02 [cit. 2015-04-01]. Roč. 2010. Původně vydáno v tištěné formě ve vydání z 27. října 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-29. (anglicky) 
  2. OUZOUNIAN, Richard. Joni Mitchell opens up to the Star after years away from spotlight [online]. The Star, 2013-06-11 [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. O'CALLAGHAN, Lauren. 8 Of The Most Achingly Beautiful Joni Mitchell Lyrics. Marie Claire [online]. 2014-01-27 [cit. 2015-04-01]. Roč. 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-18. (anglicky) 
  4. MCCORMICK, Neil. Joni Mitchell: 'My life came down to being a granny'. The Rolling Stone [online]. 2015-04-01 [cit. 2015-04-01]. Roč. 2015. Původně vydáno v říjnu 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HOWE, Caroline. The secret torment of Joni Mitchell: Unflinching insight into the reclusive 70s icon's battles with a disease that makes her skin crawl, is haunted by stalkers and the heartache of giving her daughter up for adoption. Daily Mail online [online]. 2014-09-01, rev. 2014-09-03 [cit. 2015-04-01]. Roč. 2014. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Canadian Red Ensign 1921-1957.svg
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.

This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
Flag of Canada (1921–1957).svg
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.

This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
Joni Mitchell 2021 Kennedy Center Honors (cropped).jpg
Autor: Library of Congress Life, Licence: CC0

Honoree Joni Mitchell at the 2021 Kennedy Center Honors Medallion Ceremony at the Library of Congress, December 4, 2021. Photo by Shawn Miller/Library of Congress.

Note: Privacy and publicity rights for individuals depicted may apply.
Joni Mitchell Signature.svg
Signature of the Canadian singer-songwriter Joni Mitchell