Joost Zwagerman

Joost Zwagerman
Rodné jménoJohannes Jacobus Willebrordus Zwagerman
Narození18. listopadu 1963
Alkmaar nebo Alkmaar
Úmrtí8. září 2015 (ve věku 51 let)
Haarlem
Místo pohřbeníBergen General Cemetery
Alma materAmsterdamská univerzita (1984)
Povolánítelevizní moderátor, básník, spisovatel, esejista, spisovatel literatury faktu a sloupkař
ZaměstnavateléDe Volkskrant (1998–2001)
NRC Handelsblad (2001–2002)
OceněníGouden Ganzenveer (2008)
Webwww.joostzwagerman.nl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joost Zwagerman (18. listopadu 1963 Alkmaar – 8. září 2015 Haarlem) byl nizozemský spisovatel, esejista a básník. Mezi jeho učitele patřil romanopisec Oek de Jong.

Mládí a vzdělání

Zwangerman pocházel z učitelské rodiny. V devíti letech sestavil časopis De Zwagergids (Příručka pro právníky), složený z textů a obrázků z časopisů. Středoškolské vzdělání získal na Rijksscholengemeenschap Noord-Kennemerland (Národní školní komunitě Severní Kennemerland) v Alkmaaru, kde maturoval. Pak studoval na Pedagogické akademii. Studium nizozemštiny nedokončil, protože se chtěl plně věnovat dráze spisovatele. Studoval v kurzu tvůrčího psaní u Oeka de Jonga a živil se jako středoškolský učitel.

Dílo

Zwagerman debutoval v roce 1986 románem De Houdgreep (Chvat). Jeho druhý román Gimmick! z prostředí diskotéky z roku 1989 byl adaptován jako divadelní hra a oslovil mnohem širší publikum. Třetí kniha, Vals licht (Falešné světlo) z roku 1991, byla zařazena do užšího výběru na cenu Bookspot Literatuurprijs. Román se stal předlohou pro stejnojmenný film Thea van Gogha z roku 1993. Následovaly další romány: Chaos en Rumoer (Chaos a povyk), Zes Sterren (Šest hvězdiček) a De Buitenvrouw (Bokovka). Zwagermanovo dílo bylo přeloženo do dvanácti jazyků včetně němčiny, francouzštiny a japonštiny.

Kromě knih vydával Zwagerman také poezii a eseje. Jeho první sbírka básní vyšla v roce 1987 pod názvem Langs de doofpot (Minulost utajení). Za svou básnickou sbírku Roeshoofd Hemelt (Drbna hlava, 2005), která se dočkala čtyř vydání, dostal cenu Awater. Mezi jeho esejistické práce patří Pornotheek Arcadië (Pornotéka Arkádie, 2000) a Het vijfde seizoen (Pátá sezóna (2003). Námětem jeho esejí byla literatura, popmusic, fotografování, film a obzvlášť výtvarné umění.

Zwagerman byl také aktivní jako novinový sloupkař, nejprve psal pro de Volkskrant (1998–2002) a od roku 2001 pro NRC Handelsblad. Kromě své práce spisovatele a publicisty také často vystupoval v nizozemské televizi. Byl moderátorem pořadu Zomergasten (Letní hosté). V pořadu De Wereld Draait Door (Svět jde dál),[1] vysílaném stanicí VARA,[2] přednášel na různá témata z dějin umění. Ačkoliv byl v této oblasti laik, rád předával svou lásku k umění širšímu publiku.

Spisovatel spolupracoval se dvěma univerzitami; v roce 1998 to byla Rijksuniversiteit Groningen a roku 2003 Univerzita v Leidenu. V rámci kurzu Franse Kellendonka přednášel v roce 2006 na Radboud Universiteit Nijmegen. V lednu 2008 byl Zwagerman vyznamenán cenou Gouden Ganzenveer (Zlaté pero) za mimořádný přínos nizozemské písemné kultuře.[3]

Až do rozvodu v roce 2011 žil Joost Zwagerman se svou ženou a třemi dětmi v Amsterdamu. V prosinci 2012 se usadil v Haarlemu. Dne 8. září 2015 list de Volkskrant oznámil, že Zwagerman spáchal sebevraždu. Byl nalezen mrtvý ve svém domě v Haarlemu.[4][5]

Bibliografie (výběr)

  • 1986 De Houdgreep (Chvat, román)
  • 1989 Gimmick! (román)
  • 1991 Vals licht (Falešné světlo, román)
  • 1993 Collega's van God (Kolegové Boží, eseje)
  • 1994 De buitenvrouw (Bokovka, román)
  • 1997 Chaos en rumoer (Chaos a povyk, román)
  • 2000 Pornotheek Arcadië (Pornotéka Arkádie, eseje)
  • 2002 Zes Sterren (Šest hvězdiček, román, do češtiny přeložila Veronika Havlíková, Odeon, Praha 2005, ISBN 80-207-1189-9)
  • 2005 Door eigen hand. Zelfmoord en de nabestaanden (Vlastní rukou. Sebevražda a pozůstalí, eseje a interview)

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joost Zwagerman na anglické Wikipedii.

Reference

  1. ↑ De Wereld Draait Door - BNNVARA [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BNNVARA - BNNVARA is een onafhankelijke, maatschappelijk betrokken en vooruitstrevende publieke omroep. [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Laureaat 2008: Joost Zwagerman [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 June 2010. (anglicky) 
  4. ↑ Joost Zwagerman maakt einde aan zijn leven. de Volkskrant. 8 September 2015. Dostupné online [cit. 8 September 2015]. (anglicky) 
  5. ↑ Slipped Disc | Stranger than fiction: Novelist commits suicide on eve of book launch [online]. 9 September 2015. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Erik Brus (ed.): Joost Zwagerman. Passionate magazine 17,2 Special (2010).
  • Rémon van Gemeren: Leven in een doodgeboren droom. De wereld van Joost Zwagerman. Prometheus: Amsterdam, 2018, ISBN 978-90-446-3480-8
  • Elik Lettinga: Standplaats Zwagerman. Uitg. De Arbeiderspers: Amsterdam, 2003, ISBN 90-295-0377-7
  • Gregor Seferens: In memoriam Joost Zwagerman, in: Joost Zwagerman, Duell, Bonn 2016, S. 151–155.
  • Arielle Veerman: De langste adem. Een leven met Joost Zwagerman. Prometheus: Amsterdam, 2020, ISBN 978-90-446-4108-0

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Joost Zwagerman01.jpg
Autor: Dr. Jost Hindersmann Krimidoedel, Licence: CC BY 3.0
Joost Zwagerman bei einer Signierstunde in Hengelo im März 2010