Joran Vliegen

Joran Vliegen
Joran Vliegen na French Open 2021
Joran Vliegen na French Open 2021
PřezdívkaJoranović[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. července 1993 (30 let)[2]
Místo narozeníMaaseik, Belgie[2]
BydlištěNeeroeteren, Belgie[2]
Výška191 cm[2]
Hmotnost78 kg[2]
Profesionál od2014[2]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 470 485 USD
Tenisová raketaPrince
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění508. místo (1. srpna 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů119–114
Tituly8 ATP, 14 challengerů, 23 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (7. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Openfinále (2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Openčtvrtfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Openfinále (2022)
Wimbledonfinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240416a16. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joran Vliegen (* 7. července 1993 Maaseik) je belgický profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm deblových turnajů včetně Monte-Carlo Masters 2024. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dva tituly ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2016 na 508. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2023 na 17. místě. Trénuje ho Jeff Coetzee. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.[2]

Na grandslamu si zahrál s Norkou Ulrikkou Eikeriovou finále smíšené čtyřhry French Open 2022, v němž prohráli s japonsko-nizozemskou dvojicí Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof.[4] S krajanem Sanderem Gillé podlehli ve finále čtyřhry French Open 2023 chorvatsko-americkému páru Ivan Dodig a Austin Krajicek.[5]

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž prohrál po boku Gillého čtyřhru s párem Ryan Harrison a Jack Sock.[6] Američané zvítězili 4:0 na zápasy. V kvalifikačním kole 2019 proti Brazílii pak se stejným partnerem porazili favorizovanou dvojici Melo a Soares, čímž přispěli k postupu Belgičanů do úvodního ročníku finálového turnaje Davis Cupu. V něm belgický výběr obsadil druhé místo základní skupiny D.[7] Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.[8]

V letech 2011–2014 vystudoval obchod na East Carolina University v severokarolínském Greenville, kde hrál univerzitní tenis. V roce 2014 byl vyhlášen nejlepším hráčem konference.[1]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval během června 2013, když v Havré na předměstí Monsu, prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry však nestačil na Nizozemce z šesté světové stovky Wesleyho Koolhofa. V havreské čtyřhře se s krajanem Sanderem Gillém probojovali do semifinále.[3] Premiérovou trofej na challengerech si odvezl ze srpnového STRABAG Challenger Open 2016 v Trnavě. Ve finále čtyřhry přehrál s Gillém polsko-českou dvojici Tomasz Bednarek a Roman Jebavý.[3] Průnik mezi sto nejlepších deblistů světa zaznamenal 26. února 2018 po čtvrtfinále bergamského challengeru. Na žebříčku ATP se posunul ze 102. na 99. příčku.[9]

Na French Open 2019

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2019. Do turnaje nastoupil s Kazachem Michailem Kukuškinem. Po třech výhrách je ve čtvrtfinále vyřadili třetí nasazení Kolumbijci a nastupující světové jedničky Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem. O měsíc později odehrál wimbledonskou čtyřhru se stabilním spoluhráčem Gillém. Ve druhém kole však nenašli recept na brazilsko-indický pár Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[10][3] Na témže majoru prožil také první start ve wimbledonskském mixu po boku Číňanky Čeng Saj-saj. Po zdolání nizozemských turnajových dvojek Rojera se Schuursovou odešli poraženi ve třetí fázi s britským duem Hoyt a Silvaová, hrajícím na divokou kartu.[11]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil s Gillém v båstadské čtyřhře Swedish Open 2019 po vyřazení turnajových jedniček Jebavého s Middelkoopem. Trofej pak získali výhrou nad třetími nasazenými Argentinci Federicem Delbonisem a Horaciem Zeballosem. Do turnaje zasáhl z pozice padesátého osmého hráče deblového žebříčku.[12] Následující týden si Belgičané odvezli titul ze Swiss Open Gstaad 2019, kde v závěrečném duelu porazili rakousko-slovenské turnajové jedničky Philippa Oswalda s Filipem Poláškem.[13] Ve třetím finále v rozmezí čtrnácti dnů jim na Generali Open Kitzbühel 2019 oplatili týden starou porážku stejní fináloví soupeři Oswald s Poláškem.[14] Třetí sezónní i kariérní tiumf pak přidali na zářijovém Zhuhai Championships 2019 v Ču-chaji. V boji o titul přehráli brazilsko-nizozemskou dvojici Marcelo Demoliner a Matwé Middelkoop po dvou zvládnutých tiebreacích.[15]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2023French OpenantukaBelgie Sander GilléChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 1–6

Smíšená čtyřhra: 2 (0–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2022French OpenantukaNorsko Ulrikke EikeriováJaponsko Ena Šibaharaová
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–7(5–7), 2–6
Finalista2023WimbledontrávaČína Sü I-fanChorvatsko Mate Pavić
Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
4–6, 7–6(11–9), 3–6

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 12 (8–5)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (7–3)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.21. července 2019Båstad, ŠvédskoantukaBelgie Sander GilléArgentina Federico Delbonis
Argentina Horacio Zeballos
6–7(5–7), 7–5, [10–5]
Vítěz2.28. července 2019Gstaad, ŠvýcarskoantukaBelgie Sander GilléRakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
6–4, 6–3
Finalista1.4. srpna 2019Kitzbühel, RakouskoantukaBelgie Sander GilléRakousko Philipp Oswald
Slovensko Filip Polášek
4–6, 4–6
Vítěz3.29. září 2019Ču-chaj, ČínatvrdýBelgie Sander GilléBrazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–2), 7–6(7–4)
Vítěz4.1. listopadu 2020Nur-Sultan, Kazachstántvrdý (h)Belgie Sander GilléAustrálie Max Purcell
Austrálie Luke Saville
7–5, 6–3
Vítěz5.28. února 2021Singapur, Singapurtvrdý (h)Belgie Sander GilléAustrálie Matthew Ebden
Austrálie John-Patrick Smith
6–2, 6–3
Finalista2.2. května 2021Mnichov, NěmeckoantukaBelgie Sander GilléNizozemsko Wesley Koolhof
Německo Kevin Krawietz
6–4, 4–6, [5–10]
Vítěz6.leden 2023Puné, IndietvrdýBelgie Sander GilléIndie Sriram Baladži
Indie Džívan Nedunčežijan
6–4, 6–4
Vítěz7.duben 2023Estoril, PortugalskoantukaBelgie Sander GilléSrbsko Nikola Ćaćić
Srbsko Miomir Kecmanović
6–3, 6–4
Finalista3.10. června 2023French Open, Paříž, FrancieantukaBelgie Sander GilléChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
3–6, 1–6
Finalista4.červenec 2023Hamburk, NěmeckoantukaBelgie Sander GilléNěmecko Tim Pütz
Belgie Kevin Krawietz
6–7(4–7), 3–6
Finalista5.leden 2024Hongkong, ČínatvrdýBelgie Sander GilléSalvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(3–7), 4–6
Vítěz8.duben 2024Monte-Carlo, MonakoantukaBelgie Sander GilléBrazílie Marcelo Melo
Německo Alexander Zverev
5–7, 6–3, [10–5]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0 D; 14 Č)
Futures (2 D; 23 Č)

Dvouhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.srpen 2015Middelkerke, BelgietvrdýBelgie Julien Cagnina4–6, 6–3, 7–6(7–2)
2.srpen 2016Huy, BelgieantukaBelgie Romain Barbosa6–4, 6–4

Čtyřhra (37 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.červenec 2013Heist, BelgieantukaBelgie Cedric De ZutterNizozemsko Bobbie De Goeijen
Nizozemsko Scott Griekspoor
7–5, 6–2
2.srpen 2013Eupen, BelgieantukaBelgie Sander GilléArgentina Gustavo Gómez Buyatti
Francie Antoine Hoang
6–3, 6–3
3.srpen 2014Koksijde, BelgieantukaBelgie Sander GilléAustrálie Jake Eames
Španělsko David Pérez Sanz
3–6, 6–3, [12–10]
4.červen 2015Damme, BelgieantukaBelgie Sander GilléFrancie Antoine Hoang
Lucembursko Ugo Nastasi
6–2, 6–3
5.červenec 2015Duinbergen, BelgieantukaBelgie Sander GilléBelgie Julien Cagnina
Belgie Jonas Merckx
6–7(5–7), 6–4, [10–6]
6.srpen 2015Koksijde, BelgieantukaBelgie Sander GilléSpojené království Evan Hoyt
Spojené království Toby Martin
6–2, 6–1
7.srpen 2015Jupille-sur-Meuse, BelgieantukaBelgie Sander GilléSpojené království Evan Hoyt
Spojené království Toby Martin
6–1, 6–4
8.srpen 2015Ostende, BelgieantukaFrancie Antoine HoangNizozemsko Kevin Benning
Belgie Jonas Merckx
6–2, 7–5
9.září 2015Middelkerke, BelgieantukaPortugalsko Gonçalo OliveiraNěmecko Timon Reichelt
Německo George von Massow
6–3, 3–6, [10–4]
10.říjen 2015Oslo, Norskotvrdý (h)Belgie Sander GilléChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–7(4–7), 7–6(7–5), [10–8]
11.listopad 2015Oslo, Norskotvrdý (h)Belgie Sander GilléChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
7–6(7–3), 6–1
12.leden 2016Bressuire, Francietvrdý (h)Belgie Sander GilléFrancie Benjamin Bonzi
Francie Grégoire Jacq
7–6(7–1), 7–5
13.leden 2016Veigy-Foncenex, Franciekoberec (h)Belgie Sander GilléSpojené království Scott Clayton
Spojené království Richard Gabb
6–7(4–7), 7–6(8–6), [10–7]
14.březen 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýBelgie Sander GilléNěmecko Tom Schönenberg
Německo Matthias Wunner
6–3, 7–6(7–2)
15.duben 2016Buchara, UzbekistántvrdýBelgie Sander GilléRusko Jevgenij Jelistratov
Rusko Vitalij Kozjukov
6–4, 6–3
16.květen 2016Čerkasy, UkrajinaantukaBelgie Sander GilléŠvýcarsko Antoine Bellier
Ukrajina Vladyslav Manafov
6–3, 4–6, [11–9]
17.červen 2016Havré, BelgieantukaBelgie Sander GilléAustrálie Adam Taylor
Austrálie Jason Taylor
6–2, 6–4
18.červenec 2016Nieuwpoort, BelgieantukaBelgie Sander GilléBelgie Stijn Meulemans
Belgie Laurens Verboven
6–2, 6–3
19.červenec 2016Knokke, BelgieantukaBelgie Sander GilléUSA Hunter Johnson
USA Yates Johnson
6–4, 6–4
20.červenec 2016Duinbergen, BelgieantukaBelgie Sander GilléBelgie Michael Geerts
Belgie Jeroen Vanneste
6–7(4–7), 6–3, [10–4]
21.srpen 2016Trnava, SlovenskoantukaBelgie Sander GilléPolsko Tomasz Bednarek
Česko Roman Jebavý
6–2, 7–5
22.leden 2017Veigy-Foncenex, Franciekoberec (h)Belgie Julien DubailNizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Tim van Terheijden
4–6, 6–4, [10–4]
23.květen 2017Neapol, ItálieantukaBelgie Sander GilléNizozemsko Antal van der Duim
Nizozemsko Boy Westerhof
6–4, 6–2
27.květen 2017Bukurešť, RumunskoantukaBelgie Sander GilléRumunsko Andrei Ștefan Apostol
Rumunsko Nicolae Frunză
7–6(7–5), 6–2
25.červen 2017Lyon, FrancoeantukaBelgie Sander GilléNěmecko Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–7(2–7), 7–6(7–2), [14–12]
26.červen 2017Blois, FrancieantukaBelgie Sander GilléArgentina Máximo González
Brazílie Fabrício Neis
3–6, 6–3, [10–7]
27.červenec 2017Scheveningen, NizozemskoantukaBelgie Sander GilléSlovensko Jozef Kovalík
Řecko Stefanos Tsitsipas
6–2, 4–6, [12–10]
28.červenec 2017Tampere, FinskoantukaBelgie Sander GilléMexiko Lucas Gómez
Argentina Juan Ignacio Londero
6–2, 6–7(5–7), [10–3]
29.leden 2018Rennes, Francietvrdý (h)Belgie Sander GilléNizozemsko Sander Arends
Chorvatsko Antonio Šančić
6–3, 6–7(1–7), [10–7]
30.červenec 2018Praha, ČeskoantukaBelgie Sander GilléBrazílie Fernando Romboli
Španělsko David Vega Hernández
6–4, 6–2
31.srpen 2018Liberec, ČeskoantukaBelgie Sander GilléSlovensko Filip Polášek
Česko Patrik Rikl
6–3, 6–4
32.srpen 2018Pullach, NěmeckoantukaBelgie Sander GilléItálie Daniele Bracciali
Itálie Simone Bolelli
6–2, 6–2
33.říjen 2018Ortisei, Itálietvrdý (h)Belgie Sander GilléIndie Purav Radža
Chorvatsko Antonio Šančić
3–6, 6–3, [10–3]
34.říjen 2018Brest, Francietvrdý (h)Belgie Sander GilléIndie Leander Paes
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
3–6, 6–4, [10–2]
35.listopad 2018Mouilleron-le-Captif, Francietvrdý (h)Belgie Sander GilléMonako Romain Arneodo
Francie Quentin Halys
6–3, 4–6, [10–2]
36.červen 2019Bratislava, SlovenskoantukaBelgie Sander GilléSlovensko Lukáš Klein
Slovensko Alex Molčan
6–2, 7–5
37.září 2022Cassis, FrancietvrdýBelgie Michael GeertsMonako Romain Arneodo
Francie Albano Olivetti
6–4, 7–6(8–6)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joran Vliegen na anglické Wikipedii.

  1. a b ATP Profile: Joran Vliegen / Bio [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g Joran Vliegen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  3. a b c d Joran Vliegen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  4. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Roland Garros Redemption! Dodig/Krajicek Triumph In Paris. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-10. (anglicky) 
  6. Team USA Sweeps Belgium to Reach First World Group Semifinal Since 2012 [online]. Tennis Now [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  7. Daviscupteam omzeilt Braziliaanse klip en plaatst zich voor finaleweek [online]. sporza.be, 2019-02-02 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  8. Joran Vliegen na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240416a16. dubna 2024
  9. ATP Profile: Joran Vliegen / Rankings History [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Profile: Joran Vliegen / Player Activity / Doubles [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Wimbledon 2019: Evan Hoyt's dream ends in quarter-finals. BBC [online]. 2019-07-11 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Vliegen/Gille Lift Maiden ATP Tour Trophy In Båstad [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Vliegen/Gille Can't Be Beaten In Gstaad, Win Second Title In A Row [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-28 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Oswald/Polasek Turn The Tables To Lift Kitzbühel Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2019-08-03 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Vliegen/Gille Pick Up Hat Trick Of 2019 Doubles Titles [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-29 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“