Jordan Thompson
Jordan Thompson | |
---|---|
![]() Jordan Thompson na French Open 2021 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 20. dubna 1994 (30 let) |
Místo narození | Sydney, Austrálie[1] |
Bydliště | Sydney, Austrálie[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2013[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 7 565 023 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 140–159 |
Tituly | 1 ATP, 11 challengerů, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 26. místo (4. listopadu 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2017, 2019, 2020, 2024) |
French Open | 3. kolo (2019) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
US Open | 4. kolo (2020, 2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 104–69 |
Tituly | 7 ATP, 6 challengerů, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 5. místo (14. října 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2014, 2023, 2024) |
French Open | 3. kolo (2017, 2024) |
Wimbledon | finále (2024) |
US Open | vítěz (2024) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2022, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. listopadu 2024
Jordan Thompson (* 20. dubna 1994 Sydney) je australský profesionální tenista. Ve čtyřhře grandslamu zvítězil s Maxem Purcellem na US Open 2024 a jako poražení finalisté skončili ve Wimbledonu 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a sedm deblových turnajů včetně doublu na Los Cabos Open 2024. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2024 na 26. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 5. místě. Trénuje ho krajan Marinko Matosevic. Dříve tuto roli plnil Peter Luczak.[1] V juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše na 18. příčce v říjnu 2012.
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 melbournským 1. kolem světové skupiny proti České republice, v němž vyhrál dvouhry s Jiřím Veselým i Janem Šátralem. Australané zvítězili 4:1 na zápasy. V letech 2022 a 2023 byl součástí družstva, které v Malaze prohrálo světové finále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[3]
Austrálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde se účastnil mužské dvouhry. V úvodním kole však podlehl Britovi Kylemu Edmundovi ve dvou setech.
Tenisová kariéra
Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Apia Sydney International 2013. Na úvod kvalifikace nestačil na 81. hráče žebříčku Guillerma Garcíu-Lópeze ze Španělska. Na Australian Open 2013 obdržel divokou kartu do kvalifikace, kde zdolal Francouze Nicolasa Renavanda poměrem gamů 9–7 v rozhodující sadě. Ve druhé fázi však skončil na raketě amerického jednadvacátého nasazeného Ryana Sweetinga.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2014, do něhož si vybojoval divokou kartu v australském kvalifikačním turnaji po rozhodující výhře nad Benjaminem Mitchellem. V prvním kole podlehl polské světové jednadvacítce Jerzymu Janowiczovi, když ztratil dvousetové vedení.[1]

Na divokou kartu startoval i na Apia Sydney International 2016, kde mu z příznivého stavu 6–2, 4–0, skrečoval Slovák Martin Kližan. Jednalo se o jeho první vítězný zápas na okruhu ATP Tour.[4] Následně jej přehrál favorizovaný krajan Bernard Tomic, jemuž odebral v každém setu dvě hry. Navazující Australian Open 2016 znamenalo další účast díky divoké kartě a porážku v prvním duelu proti Brazilci Thomazi Belluccimu. V závěru února pak vybojoval premiérový titul na okruhu ATP Challenger Tour, když zvítězil nad Adamem Pavláskem na francouzské události Challenger La Manche 2016.[5] Druhou trofej přidal na květnovém Kunming Open 2016, dotovaném 100 tisíci dolary, po finálové výhře nad Francouzem Mathiasem Bourguem. Bodový zisk mu premiérově v kariéře zajistil postup do elitní světové stovky.[6]
První vítězný zápas v hlavní grandslamové soutěži dosáhl na French Open 2016, kde na jeho raketě zůstal srbský tenista Laslo Djere. Ve druhém kole nenašel recept na dvacátého sedmého nasazeného Chorvata Iva Karloviće po čtyřapůlhodinovém boji, jenž skončil výsledkem 7–6, 3–6, 6–7, 7–6 a 10–12.[7]
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval z mužské čtyřhry Brisbane International 2017, do níž nastoupil s krajanem Thanasim Kokkinakisem na divokou kartu. Ve druhém kole zdolali nejlepší světový pár Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut z Francie. Semifinále pak zvládli proti zkušené dvojici deblových specialistů Daniel Nestor a Édouard Roger-Vasselin. Ve finále zdolali lucembursko-americkou dvojici Gilles Müller a Sam Querrey. Kokkinakis se přitom vrátil na profesionální túru po 15měsíční přestávce způsobené poraněním ramene, jež měl operované.[8]

Do dvouhry AEGON Championships 2017 v londýnském Queen's Clubu postoupil až jako šťastný poražený z kvalifikace, když mu patřilo 90. místo na žebříčku ATP. Přestože v celé sezóně 2016 nevyhrál ani jeden zápas v hlavních soutěžích okruhu ATP Tour, v úvodním kole londýnské události vyřadil za 1.43 hodin světovou jedničku a dvojnásobného obhájce titulu Andyho Murrayho.[9][10] Ve druhé fázi však dohrál na raketě Sama Querreyho po třísetovém průběhu. První dvě singlová finále prohrál na travnatém Libéma Open v 's-Hertogenboschi. V roce 2019 nenašel recept na Francouze Adriana Mannarina[11] a v ročníku 2023 na Nizozemce Tallona Griekspoora.[12]
Na únorovém Los Cabos Open 2024 vyhrál obě soutěže. Ve dvouhře se na prahu vyřazení ocitl ve čtvrtfinále, když s Američanem Alexem Michelsenem prohrával již 0–6 a 0–3 a následně odvrátil tři mečboly. V semifinále pak zvládl třísetovou bitvu proti světové šestce Zverevovi, trvající 3:40 hodiny. V závěrečném duelu přehrál dvanáctého muže klasifikace Caspera Ruuda z Norska ve dvou sadách. První singlová trofej jej posunula o osm míst výše na nové žebříčkové maximum, 32. příčku.[13] S krajanem Maxem Purcellem ovládl i čtyřhru po finálové výhře nad ekvádorsko-kazachstánským párem Gonzalo Escobar a Oleksandr Nedověsov. Stal se tak prvním Australanem od Kyrgiose na Washington Open 2022, který vyhrál na jediném turnaji obě soutěže.[14]
Do prvního grandslamového finále se probojoval s Purcellem v deblové soutěži Wimbledonu 2024. V nejtěsnějším možném poměru podlehli finsko-britské dvojici Harri Heliövaara a Henry Patten, když každou sadu rozhodl až tiebreak. Ve druhé sadě nevyužili tři mečboly.[15][16] Formu z letní sezóny přetavili v zisk trofeje na US Open 2024. V závěrečném utkání porazili německé turnajové desítky Kevina Krawietze s Timem Pützem. Newyorský grandslam vyhráli jako první ryze australský pár od Woodbridge s Woodfordem v roce 1996. Již ve druhém kole mohli soutěž opustit, když odvrátili dva mečboly Miesovi se Smithem. Po skončení debutoval 9. září 2024 v první desítce deblového žebříčku ATP, když mu patřilo 7. místo.[17][18]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2024 | Wimbledon | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(9–7), 6–7(8–10), 6–7(9–11) |
Vítěz | 2024 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(7–4) |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 4 (1–3)
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | červen 2019 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | ATP 250 | tráva | ![]() | 6–7(7–9), 3–6 |
Finalista | 2. | červen 2023 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | ATP 250 | tráva | ![]() | 7–6(7–4), 6–7(3–7), 3–6 |
Vítěz | 1. | únor 2024 | Los Cabos, Mexiko | ATP 250 | tvrdý | ![]() | 6–3, 7–6(7–4) |
Finalista | 3. | červenec 2024 | Atlanta, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–7(7–2), 2–6 |
Čtyřhra: 10 (7–3)
Rok | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | leden 2017 | Brisbane, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(9–7), 6–4 |
Finalista | 1. | srpen 2021 | Atlanta, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–6(8–6), [3–10] |
Vítěz | 2. | duben 2023 | Houston, Spojené státy | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–4, [10–5] |
Finalista | 2. | červenec 2023 | Atlanta, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–7(4–7) |
Vítěz | 3. | únor 2024 | Dallas, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 2–6, [10–8] |
Vítěz | 4. | únor 2024 | Los Cabos, Mexiko | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 7–6(7–2) |
Vítěz | 5. | duben 2024 | Houston, Spojené státy (2) | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–1 |
Vítěz | 6. | květen 2024 | Madrid, Španělsko | Masters 1000 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 7–6(9–7) |
Finalista | 3. | červenec 2024 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | Grand Slam | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(9–7), 6–7(8–10), 6–7(9–11) |
Vítěz | 7. | září 2024 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(7–4) |
Finále na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (11–13 D; 7–1 Č) |
ITF (5–3 D; 5–3 Č) |
Dvouhra: 32 (16–16)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 28. července 2013 | Bad Waltersdorf, Rakousko | antuka | ![]() | 1–6, 6–4, 6–0 |
Vítěz | 2. | 29. září 2013 | Alice Springs, Austrálie | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–1 |
Finalista | 1. | 12. října 2013 | Sydney, Austrálie | tvrdý | ![]() | 6–3, 5–7, 1–6 |
Finalista | 2. | 2. března 2014 | Port Pirie, Austrálie | tvrdý | ![]() | 2–6, 1–3skreč |
Finalista | 3. | 25. května 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | ![]() | 6–7, 6–4, 3–6 |
Finalista | 4. | 31. srpna 2014 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | ![]() | 6–7, 4–6 |
Vítěz | 3. | 29. března 2015 | Melbourne, Austrálie | antuka | ![]() | 6–1, 7–5 |
Vítěz | 4. | 9. srpna 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | ![]() | 6–2, 6-2 |
Vítěz | 5. | 16. srpna 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | ![]() | 6–0, 3–6, 6–2 |
Finalista | 5. | 18. října 2015 | Ho-Či-Minovo Město, Vietnam | tvrdý | ![]() | 5–7, 3–6 |
Finalista | 6. | 1. listopadu 2015 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | ![]() | 5–7, 3–6 |
Vítěz | 6. | 28. února 2016 | Cherbourg, Francie | tvrdý | ![]() | 4–6, 6–4, 6–1 |
Vítěz | 7. | 1. května 2016 | Anning, ČLR | antuka | ![]() | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 14. | 16. října 2016 | Ho Či Minovo Město, Vietnam | tvrdý | ![]() | 5–7, 7–5, 6–1 |
Vítěz | 15. | 30. října 2016 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | ![]() | 6–1, 6–2 |
Finalista | 16. | 11. června 2017 | Surbiton, Spojené království | tráva | ![]() | 6–7(7–9), 6–7(8–10) |
Finalista | 8. | červenec 2017 | inghamton, Spojené státy | tvrdý | ![]() | 4–6, 6–0, 4–6 |
Finalista | 9. | srpen 2017 | Vancouver, Kanada | tvrdý | ![]() | 0–6, 1–6 |
Vítěz | 10. | únor 2018 | Čennaí, Indie | tvrdý | ![]() | 7–5, 3–6, 7–5 |
Finalista | 10. | únor 2018 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | ![]() | 5–7, 1–6 |
Finalista | 11. | červenec 2018 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | ![]() | 6–1, 4–6, 1–6 |
Finalista | 12. | červenec 2018 | Binghamton, Spojené státy | tvrdý | ![]() | 7–6(8–6), 6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 13. | září 2018 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | ![]() | 3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 14. | říjen 2018 | Calgary, Kanada | tvrdý (h) | ![]() | 6–7(3–7), 3–6 |
Vítěz | 11. | říjen 2018 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | ![]() | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 12. | listopad 2018 | Canberra, Austrálie | tvrdý | ![]() | 6–1, 5–7, 6–4 |
Finalista | 15. | duben 2019 | Nan-čchang, Čína | antuka (h) | ![]() | 4–6, 6–1, 3–6 |
Vítěz | 13. | červen 2022 | Surbiton, Spojené království | tráva | ![]() | 7–5, 6–3 |
Finalista | 16. | červen 2022 | Nottingham, Spojené království | tráva | ![]() | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 14. | září 2022 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | ![]() | 7–6(8–6), 6–2 |
Vítěz | 15. | únor 2023 | Rome, Spojené státy | tvrdý (h) | ![]() | 6–4, 6–2 |
Vítěz | 16. | květen 2023 | Kwangdžu, Jižní Korea | tvrdý | ![]() | 6–3, 6–2 |
Čtyřhra: 12 (10–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 2. března 2014 | Port Pirie, Austrálie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 1. | 6. dubna 2014 | Melbourne, Austrálie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | bez boje |
Vítěz | 2. | 11. května 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–3 |
Vítěz | 3. | 18. května 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–1 |
Vítěz | 4. | 25. května 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–3, [10–3] |
Vítěz | 5. | 1. března 2015 | Šimadzu, Japonsko | koberec | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 6. | 29. března 2015 | Melbourne, Austrálie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(7–5) |
Finalista | 2. | 9. srpna 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 3–6, [9–11] |
Vítěz | 7. | 5. února 2016 | Launceston, Austrálie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 4–6, [13–11] |
Vítěz | 8. | 27. března 2016 | Šen-čen, ČLR | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–4, [12–10] |
Vítěz | 9. | 31. července 2016 | Lexington, Spojené státy | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–5 |
Vítěz | 10. | 5. listopadu 2016 | Canberra, Austrálie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6-3 |
Finalista | 4. | srpen 2017 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–2, [8–10] |
Vítěz | 11. | únor 2018 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 5–7, [10–6] |
Finále soutěží družstev: 2 (0–2)
Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | Davis Cup 2022 27. listopadu 2022 Malaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | ![]() ![]() ![]() ![]() | ![]() | 0–2 |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() | |||||
Finalista | 2. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Malaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | ![]() ![]() ![]() ![]() | ![]() | 0–2 |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorů: 4 (3–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2012 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 4–6, 6–10 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jordan Thompson (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Jordan Thompson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. listopadu 2024
- ↑ Jordan Thompson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. října 2024
- ↑ Jordan Thompson na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 14. února 2024
- ↑ Seppi Makes Winning Return To Sydney [online]. www.atpworldtour.com, 11 January 2016 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online.
- ↑ THOMPSON CLAIMS BIGGEST EVER TITLE [online]. www.tennis.com.au, 29-02-2016 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Evans, Thompson Make Top 100 Debuts With Challenger Titles [online]. www.atpworldtour.com, 02-05-2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.
- ↑ THOMPSON’S FRENCH OPEN DREAM ENDS IN HEARTBREAK [online]. www.tennis.com.au, 26-05-2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Australia Associated Press. Kokkinakis and Thompson win Brisbane International doubles title [online]. The Guardian, 2017-01-08 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andy Murray beats Milos Raonic to win Aegon Championships – as it happened [online]. 19-06-2016 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Piers Newbery. Andy Murray stunned by Jordan Thompson at Queen's [online]. Queen's Club: BBC Sport, 2017-06-20 [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Mannarino se na sedmý pokus dočkal finálové výhry. Titul získal v Hertogenboschi [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Griekspoor Defeats Thompson For ‘s-Hertogenbosch Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jordan Thompson beats Casper Ruud for first ATP Tour title in Los Cabos. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROGERS, Leigh. Thompson wins maiden ATP singles title at Los Cabos. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2024-02-25 [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Harri Heliovaara & Henry Patten save 3 CPs, win Wimbledon title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon 2024 results: Henry Patten and Harri Heliovaara win Wimbledon men's doubles title. BBC Sport [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Max Purcell & Jordan Thompson win US Open title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROGERS, Leigh. Purcell and Thompson crowned US Open 2024 men’s doubles champions. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2024-09-08 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jordan Thompson na Wikimedia Commons
- Jordan Thompson na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jordan Thompson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jordan Thompson na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Jordan Thompson v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
bendera Indonesia
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.