Jordanka Blagoevová

Jordanka Blagoevová
Jordanka Blagoevová (1972)
Jordanka Blagoevová (1972)
Osobní informace
Narození19. ledna 1947 (78 let)
Gorno Cerovene, Bulharsko
StátBulharsko Bulharsko
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1968, 1972, 1976, 1980
Účasti na ME1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbroMnichov 1972skok do výšky
bronzMontreal 1976skok do výšky
Halové ME v atletice
stříbroBělehrad 1969skok do výšky
bronzGrenoble 1972skok do výšky
zlatoRotterdam 1973skok do výšky
Letní Univerziáda
zlatoBudapešť 1965skok do výšky

Jordanka Blagoevová (bulharsky: Йорданка Благоева; * 19. ledna 1947 Gorno Cerovene, Montanská oblast) je bývalá bulharská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

První úspěch zaznamenala v roce 1965 na světové letní univerziádě v Budapešti, kde získala zlatou medaili.[1] O tři roky později reprezentovala poprvé na Letních olympijských hrách v Ciudad de México, neprošla však sítem kvalifikace. O rok později na posledním ročníku evropských halových her v atletice v Bělehradu vybojovala stříbro. Na prvním halovém ME ve Vídni v roce 1970 obsadila ve finále čtvrté místo. V roce 1972 skončila bronzová na HME ve francouzském Grenoblu. V témže roce získala stříbrnou medaili na letní olympiádě v Mnichově. Ve finále překonala 188 cm a nestačila jen na západoněmeckou výškařku Ulrike Meyfarthovou, která skočila 192 cm, čímž vyrovnala tehdejší světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbauerové.[2]

24. září 1972 v Záhřebu vytvořila výkonem 194 cm nový světový rekord. 24. srpna 1974 v Berlíně rekord vyrovnala Rosemarie Ackermannová, která následně 8. září skočila v Římě 195 cm.[3]

V roce 1973 se stala v nizozemském Rotterdamu halovou mistryní Evropy. Ve finále se jako jediná dostala přes 190 cm a výkonem 192 cm vytvořila nový halový světový rekord.[4] Druhá Rita Gildemeisterová a třetí Milada Karbanová shodně překonaly 186 cm.[5] Poslední výrazný úspěch zaznamenala v roce 1976 na Letních olympijských hrách v kanadském Montrealu, kde vinou jedné opravy na výšce 191 cm skončila na bronzové pozici. Stříbro získala Italka Sara Simeoniová, která stejnou výšku překonala napoprvé. Olympijskou vítězkou se stala Rosemarie Ackermannová z NDR, která skočila 193 cm.[6] Reprezentovala také na letní olympiádě v Moskvě 1980, kde však neprošla kvalifikací.

Odkazy

Reference

  1. ↑ WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - WOMEN) [online]. Gbrathletics.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Athletics at the 1972 München Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  3. ↑ World Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ World Indoor Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 4. Hallen-Europameisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Athletics at the 1976 Montréal Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
ANA flag (2017).svg
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
Yordanka Blagoeva 1972.jpg
CAMPIONI dello SPORT 1973/74-Figurina n.24- BLAGOEVA-BULGARIA-ATLETICA LEGG.