Jordanus Nemorarius
Jordanus Nemorarius | |
---|---|
Narození | Borgentreich |
Úmrtí | 1235 |
Povolání | matematik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jordanus Nemorarius, známý také jako Jordanus de Nemore, byl evropský matematik a vědec 13. století. Žádné biografické podrobnosti o jeho osobě nejsou známy, studoval pravděpodobně v Paříži a působil jako představený dominikánského řádu.[1] Předpokládá se, že pracoval v první polovině 13. století, protože jeho díla jsou zahrnuta v seznamu Biblionomia Richarda de Fournivala, sestaveném mezi roky 1246 až 1260.
Napsal pojednání na nejméně šest různých témat: mechanika, algoritmy užité aritmetiky, teoretická aritmetika, algebra, geometrie a stereografická projekce. Většina těchto prací se dochovala v několika verzích či přepracováních z doby středověku.
Zkoumal problémy statiky a ve svém díle O tíhách (De ponderibus) se zabýval rovnováhou na rovnoramenné, nerovnoramenné a lomené páce a přiblížil se pojmu momentu síly. V díle De ratione ponderis konstatoval, že tlak tělesa ležícího na nakloněné rovině je tím menší, čím je větší náklon roviny. Tím již částečně předjímal představu rozkladu síly do složek, kterou s geniální intuicí prozkoumal a plně uplatnil až holandský renesanční matematik Simon Stevin.[1]
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jordanus Nemorarius na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sphaerae atque astrorum coelestium ratio, natura, & motus: ad totius mundi fabricationis cognitionem fundamenta. - Basilea : Johann Walder, 1536. - [16], 296 p. : ill. ; 4º. - Contiene come elencato nel v. del front.: Iacobus Zieglerus ... De solidae sphaerae constructione. Proclus Diadochus Lycius De sphaera, siue globo coelesti, scholijs eiusdem Ziegleri explicatus. De canonica per sphaeram operatione. Hemicyclium Berosi. Aratus Solensis De siderum natura & motu, simul in eundem cum commentarijs Theonis Alexandrini ... Planisphaerium C. Ptolemaei, & Iordani .
In hoc opere contenta. Arithmetica decem libris demonstrata ; Musica libris demonstrata quattuor ; Epitome i[n] libros arithmeticos diui Seuerini Boetij ; Rithmimachie ludus qui et pugna nu[me]ror[um] appellat[ur]. - [S.l.] : [s.n.], [s.d.] (… Parhisij ... : … curarunt vna formulis emendatissime mandari ... Joannes Higmanus et Volgangus Hopilius ..., 1496). - 72 c. ; 2°. - ISTC ij00472000; IGI 3781; GW M15065. - Indicazione di responsabilità principale a carta a2r. - A cura di Jacques Lefevre d'Etaples, il cui nome compare a c. a2r. - Alla fine del colophon l'indicazione: ""… Dauid Lauxius Brytannus Edinburgensis: vbique ex archetypo diligens operis recognitor"". - La Rithmimachia è talvolta attribuita a John Shirwood, vescovo di Durham " .