Jorge Lorenzo

Jorge Lorenzo
Rodné jméno	Jorge Lorenzo Guerrero
Narození	4. května 1987 (35 let) Palma de Mallorca
Povolání	motocyklový závodník, automobilový závodník a motorcycle development rider
Ocenění	Q21480914 (2010) Zlatá medaile Královského řádu za sportovní zásluhy (2013) MotoGP Hall of Fame (2022)
Web	www.jorgelorenzo.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jorge Lorenzo Guerrero (*4. května 1987 Palma de Mallorca, Baleárské ostrovy, Španělsko) je španělský bývalý profesionální motocyklový závodník, pravidelný účastník mistrovství světa silničních motocyklů. V letech 2006 a 2007 se stal mistrem světa třídy do 250 cm³, v letech 2010 , 2012 a 2015 pak triumfoval i v nejprestižnější kategorii MotoGP.

Kariéra

Jorge Lorenzo v seriálu mistrovství světa debutoval v den svých 15. narozenin, v druhý kvalifikační den na Velkou cenu Španělska v roce 2002, při čemž se nemohl účastnit pátečních tréninků, protože ještě neměl odpovídající věk, závodil v kubatuře do 125 cm³. V roce 2006 se stal mistrem světa třídy do 250 cm³, o rok později toto umístění zopakoval poté, co celý rok v celém seriálu s přehledem dominoval. Jeho vítězství v Misanu bylo jeho 16. v kariéře v kubatuře do 250 cm³, tím se v této kubatuře stal historicky nejúspěšnějším španělským jezdcem, překonal tím rekord Daniho Pedrosy a Sito Ponse.

2008

Pro rok 2008 byl spojován s Yamahou do královské třídy MotoGP, 25. července 2007 byl potvrzen jako týmový kolega Valentina Rossiho pro sezonu 2008. Lorenzo předvedl mimořádně úspěšný start do nové sezony v královské třídě, hned v prvním závodě, který se navíc konal za umělého osvětlení v noci, v Kataru se umístil na 2. místě. Následovala pole position a 3. místo při závodě v Jerezu ve Španělsku a celé to vyvrcholilo pole position a následným vítězstvím při závodě v portugalském Estorilu. Tím se stal nejmladším jezdcem v historii, který v nejsilnější kubatuře dosáhl v prvních třech závodech pódiového umístění. Lorenzo tak ve své premiérové sezoně v MotoGP ukázal velkou rychlost, ale zároveň i určitou nováčkovskou nevyrovnanost a nakonec se musel spokojit "až" se čtvrtým místem celkově.

2009

V sezoně 2009 Lorenzo regulérně bojoval s Valentinem Rossim o titul mistra světa. Ve známost vešly např. jejich souboje v Katalánsku, kde Rossi Lorenza předjel v poslední zatáčce, nebo v Brně, kde Lorenzo nakonec spadl 5 kol před cílem. Kvůli několika výpadkům se Lorenzo nakonec musel spokojit celkově až s druhým místem, svůj zatím poslední titul mistra světa získal Rossi.

2010

Lorenzův čas konečně nadešel v sezoně 2010. Rossi při čtvrtém závodě sezony v italském Mugellu spadl v tréninku, zlomil si pravou holeň a byl na čtyři závody mimo hru. Lorenzovi tak odpadl nejvážnější soupeř a své výhody naplno využil. V prvních devíti závodech sezony dojel pouze buď na prvním nebo druhém místě a i díky své neuvěřitelné konzistenci - jako jediný jezdec v poli dokončil všechny závody - mohl být tři závody před koncem sezony poprvé ve své kariéře korunován mistrem světa v nejvyšší kategorii MotoGP.

2011

V roce 2011 se musel Lorenzo sklonit před uměním podle svých vlastních slov^[1] "nadpřirozeně talentovaného" Caseyho Stonera, který po čtyřech letech opustil Ducati a podepsal dvouletý kontrakt s Hondou. Lorenzo se navíc ve warm-upu Velké ceny Austrálie zranil, přišel o kus prstu a do konce sezony již nenastoupil. I tak mu jeho výkony stačily k druhému místu celkově a tedy i neoficiálnímu titulu vicemistra. Sezona byla poznamenána tragickým úmrtím Marka Simoncelliho v Sepangu - malajsijský závod byl kvůli tomu zrušen. Valentino Rossi nebyl po nástupu k Ducati tuto ani následující sezonu pro Lorenza vážným soupeřem.

2012

Návrat na výsluní čekal Lorenza v roce 2012. Nejvážnějším soupeřem pro něj tentokrát byl jeho španělský kolega Dani Pedrosa, Stoner byl po pádu v kvalifikaci na Velkou ceny Indianapolis na tři závody mimo hru a tudíž nemohl vážněji zasáhnout do boje o titul. Při závodě v Assenu sestřelil Lorenza v první zatáčce Álvaro Bautista, podobnou smůlu však měl i Pedrosa, kterého v Misanu srazil Héctor Barberá. Nakonec o titulu rozhodl Pedrosův pád v Austrálii. Lorenzo tak jeden závod před koncem sezony mohl slavit zisk svého druhého titulu mistra světa v kategorii MotoGP.

2013

V sezoně 2013 čelil Lorenzo poprvé talentovanému nováčkovi Marku Márquezovi, jenž u tovární Hondy nahradil Caseyho Stonera, který ve svých 27 letech ukončil kariéru. Lorenzo začal sezonu úspěšně, zvítězil v úvodním závodě v Kataru a i dále se mu dařilo. Pak ale přišel pád v deštivém čtvrtečním tréninku na Velkou cenu Nizozemska v Assenu, při kterém si zlomil klíční kost. V sobotním závodě ale podal Lorenzo heroický výkon a i přes své zranění dojel na pátém místě. Jenže potom přišel další pád hned o následujícím závodním víkendu na Sachsenringu, kde si Lorenzo v tréninku obnovil své zranění z Assenu a pro tentokrát musel už definitivně závod vynechat. Poprvé v sezoně se do celkového vedení dostal Márquez. Ten pak vítězil i v dalších závodech a už se zdálo, že si pro titul dojede bez větších problémů, ale potom přišla Velká cena Austrálie na Phillip Islandu, kde Lorenzo v chaotickém závodě zvítězil, zatímco Márquez byl diskvalifikován. Tím se Lorenzo na Márqueze opět dotáhl a měl stále šanci bojovat o celkový triumf. O titulu se nakonec rozhodovalo až v posledním závodě ve Valencii. Lorenzo od začátku kontroloval celý závod s obrovskou převahou, ale ani to mu k titulu nestačilo, protože Márquez dojel na třetím místě, o čtyři body celkově Lorenza porazil a získal tak svůj první titul mistra světa ve třídě MotoGP. Lorenzo tedy potřetí v kariéře skončil celkově druhý.

2014

Šanci na reparát měl Lorenzo v sezoně následující, jenže do té vstoupil špatně. V úvodním závodě v Kataru spadl a v následujícím závodě v americkém Austinu předčasně vystartoval a byl penalizován průjezdem boxy, což ho posunulo až na desáté místo v cíli. I v dalších závodech byly jeho výkony nevyrovnané a v deštivém Assenu dojel dokonce až na třináctém místě. Márquez byl mezitím zcela dominantní, všechny dosavadní závody vyhrál a v polovině sezony už na něj měl Lorenzo manko 128 bodů. Druhá polovina sezony ale byla v Lorenzově podání výrazně úspěsnější – dočkal se vítězství v Aragonii a v Motegi, navíc i Márquez začal chybovat, ale i tak to Lorenzovi nestačilo na více než na třetí místo, když se musel sklonit nejen před Márquezem, ale i před Rossim, který se opět dostával do své staré formy.

Statistika

Rok	Kategorie	Motocykl	Závody	Vítězství	Pódia	Pole position	Body	Pozice
2002	125 cm³	Derbi RS 125	14	0	0	0	21	21.
2003	125 cm³	Derbi RS 125	16	1	2	1	79	12.
2004	125 cm³	Derbi RSA 125	16	3	7	2	179	4.
2005	250 cm³	Honda RS250RW	15	0	6	4	167	5.
2006	250 cm³	Aprilia RSW 250	16	8	11	10	289
2007	250 cm³	Aprilia RSW 250	17	9	12	9	312
2008	MotoGP	Yamaha YZR-M1	17	1	6	4	190	4.
2009	MotoGP	Yamaha YZR-M1	17	4	12	5	216
2010	MotoGP	Yamaha YZR-M1	18	9	16	7	383
2011	MotoGP	Yamaha YZR-M1	15	3	10	2	260
2012	MotoGP	Yamaha YZR-M1	18	6	16	7	350
2013	MotoGP	Yamaha YZR-M1	17	8	14	4	330
2014	MotoGP	Yamaha YZR-M1	18	2	11	1	263
2015	MotoGP	Yamaha YZR-M1	18	7	12	5	330
Celkem			232	61	135	61	3369

Kompletní výsledky Jorge Lorenza

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jorge Lorenzo na Wikimedia Commons
• www.jorgelorenzo.com - Oficiální stránky
• www.jorgelorenzo.cz - České stránky o jezdci