Jorubské náboženství

Jorubské náboženství (Yoruba religion) je tradiční africké náboženství Jorubů s centrem v Nigérii. Klíčovou roli v jorubském náboženství hrají božstva nazývaná oriša, v jorubském jazyce òrìṣà. Samo jorubské náboženství se v jorubském jazyce nazývá Ìṣẹ̀ṣẹ, což je spojení dvou slov znamenající „zdroj tradice“.[1] Jorubové jsou etnikem žijícím v Nigérii, v Beninu, v Ghaně a Togu, v menších počtech v diasporách v severní Americe, v Evropě a v několika dalších oblastech západní Afriky. Jejich centrem je Nigérie, kde tvoří přibližně 15% tamějších obyvatel. Jorubové hovoří jorubským jazykem, který patří do voltsko-nigerské větve nigero-konžské jazykové rodiny.[2]

V jorubském náboženství existuje obsáhlá rozvinutá kosmologie. Lidé mají své àyànmọ́, což lze chápat jako předurčení, osud.[3] Duch každého člověka se má po smrti spojit s Bohem stvořitelem, nejvyšším Bohem v jorubském panteonu, nazývaným Olodumar, jinak také Olorun (s významem „majitel oblohy“).[4]

Bůh Olodumar

Olodumar je nejvyšší Bůh, největší z desítek orišů. Všechna božstva – orišové – jorubského panteonu by měla být syny a dcerami Olodumareho. Jméno Boha je složeninou ze slov „vlastník zdroje stvoření, jenž se nevyprázdní“.[3] Olodumar po stvoření světa seslal oriši vedené Obatalou, aby dotvořili podmínky pro lidský život. Obatala podle tradice založil město Ife, které je považováno za centrum jorubského náboženství.[5] Zde měl Olodumar stvořit první lidi; stvořil je z hlíny a poté obdařil dechem života.[1]

Věštecký systém ifá

Systém věštění v jorubském náboženství se nazývá ifá, přičemž orišou moudrosti, poznání a věštění je Orunmila (Ọ̀rúnmìlà, dříve Irúnmọlẹ̀).[6] Tomuto božstvu slouží kněží awo, kteří jsou znalci dvou set padesáti šesti příběhů zvaných odu. Jedná se o příběhy a modlitby, které Orunmila předal lidem, když byl na zemi. V sousedním beninskému vodunu se systém věštění nazývá fá[7] a všeprostupující okultní síla àzě.[8]

Velekněz ifá se nazývá babalawo a je chápán jako „otec tajemství“, jenž zájemcům zjevuje budoucnost nebo prozrazuje příčinu nepřízně prostřednictvím ifá, které čte pomocí věšteckého řetězce opele.[1] Věštec a kněz se nazývá babalorisha a věští kromě využití věšteckého řetězu rovněž pomocí palmových ořechů a věštecké tabule. Věštkyně, kněžka se nazývá lyalorisha a věští pomocí mušlí.[3]

Spirituální síla aṣẹ

Aṣẹ je v jorubském náboženství všeprostupující síla, na jejímž základě lze způsobit změnu, přičemž původcem aṣẹ je Olodumar. V sousedním vodunu je tato síla chápaná podobně.[9] Zasvěcenec, který je schopen ovládat aṣẹ, se nazývá alaaṣẹ. Získání či nalezení aṣẹ závisí na morálně dobrém jednání a jemném charakteru (iwa-pele), což rovněž jedince harmonizuje s ori.[3] Původce aṣẹ, Bůh Olodumar, je spojován se sluncem, a stejně jako život není myslitelný bez slunce, nemůže podle Jorubů nic existovat bez jisté míry aṣẹ. Jorubové podle afrikanisty a religionisty Ondřeje Havelky věří v možnost reinkarnace (atunwa) lidské duše v rodové linii.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ABIMBOLA, Kola. Yoruba Culture: A Philosophical Account. 1. vyd. Birmingham: Iroko Academic Publishers, 2006. S. 47–76. 
  2. ↑ HEINE, Bernd; NURSE, Derek. African Languages: An Introduction. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. S. 301–308. 
  3. ↑ a b c d e HAVELKA, Ondřej. The Yoruba Religion, Chrislam and Selected Syncretisms in Nigeria. Acta theologica et religionistica. 2022, roč. 11, čís. 2, s. 57–62. 
  4. ↑ LAWSON, Thomas E. Náboženství Afriky: Tradice v proměnách. 1. vyd. Praha: Prostor, 1999. S. 76–77. 
  5. ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 292–310. Dostupné online. 
  6. ↑ DREWAL, Henry John a kol. Yoruba: Nine Centuries of African Art and Thought. 1. vyd. New York: The Center for African Art, 1989. Dostupné online. S. 16–25. 
  7. ↑ HAVELKA, Ondřej. Vodun – tradiční západoafrické náboženství s centrem v Beninu [online]. Dingir, 2022-08-20 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ HAVELKA, Ondřej. African Science: Witchcraft, Vodun, and Healing in Southern Benin. Religio. 2022, roč. 30, čís. 1, s. 86–88. 
  9. ↑ HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2021-12-03]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky)