José Antonio Bottiroli

José Antonio Bottiroli
Narození1. ledna 1920
Rosario
ArgentinaArgentina Argentina
Úmrtí15. března 1990 (70 let)
Rosario
ArgentinaArgentina Argentina
Národnostargentinský
Alma materUniversidad Nacional del Litoral
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog
Hnutíromantismus
Významná díla
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

José Antonio Bottiroli (1. ledna 1920 – 15. března 1990) byl argentinský klasický hudební skladatel a básník.[1]

Život

José Antonio Bottiroli se narodil v Rosariu (Argentina) dne 1. ledna 1920 a zemřel v Rosariu dne 15. března 1990. Od chvíle, kdy byl malé dítě a až do konce svého života, žil střídavě v Rosariu a Los Cocos, rekreační horská vesnice v provincii Cordoba (Argentina). Studoval s Nicolásem Alfredem Alessiem (1919–1985). V roce 1948 získal titul profesora v hudbě na falkultě č. 2 Juan María Gutiérrez Universidad Nacional del Litoral a byl oceněn Rotary Klubem jako nejlepší hudební student.[2] Byl ředitelem ženského vokálního sexteta Juan María Gutiérrez, později vokálního sexteta Loreley,[3] s nímž dirigoval představení ve městě Rosario, v Radiu LR1 El Mundo a v divadle Cervantes (Buenos Aires).[4] Složil pochodovou píseň Belgrano s textem Ernesta artura Sáncheze Queirola.[5] V roce 1960 pochodová píseň Belgrano byla schválena vyhláškou Národní rady pro vzdělávání a generální radou školství v provincii Santa Fe, jako součást hudebního repertoáru na školách v Argentině i v provincii Santa Fe.[6][7] Také, obecní vyhláškou města Rosaria, pochodová píseň Belgrano byla vyhlášena oficiální písní města, která má být zpívana na obřadech v Národním památníku vlajky na památku vytvoření argentinské vlajky a na památku generála Manuela Belgrana.[8] Pochodová píseň Belgrano je jediné hudební dílo věnované generálu Manuelovi Belgranovi, tvůrci argentinské vlajky .[9] Ta měla premiéru 11. května 1962 za provedení vojenského ústavního sboru a dechovky pěšího pluku č. 12 generála Arenala pod taktovkou kapitána Antonia Rabuffettiho.[10]

Jako klavírista, Bottiroli přednáší sólové recitály a komorní dueta s violistou Oscarem Costou,[11][12] violoncellistou Pedrem Farruggiem, sopranistkou Gabrielou Moner,[13][14] altistkou Azucenou Racca de Deseta[15] a klavírní dueta s Jacintem Teranem Fernándezem a Nicolasem Alfredem Alessiem.[16]

Dne 4. října 1951 Bottiroli dirigoval Symfonický orchestr Rosario v divadle El Circulo. Při této příležitosti zazněl koncert pro hoboj a orchestr Nicolase A. Alessia jako americká premiéra a slavnostní mše opus 154 Alexandra Gretchaninova.[17]

V roce 1962 byla Bottirolimu udělena cena hudební soutěže Crisol v Rosariu a v roce 1963 složil píseň školy Sv. Antonio Maria Gianelli v Rosariu s texty podle Minerva Marchiori de Bruna. V roce 1970 získal stipendium od Institutu hispánské kultury studovat v Evropě,[18] nejprve v Madridu, později v Barceloně, ve Španělsku, a nakonec v Římě, v Itálii, kde byly uvedeny dvě z jeho komorních skladeb v premiéře a to trio pro dechové nástroje a smyčcový kvartet.[19]

José Antonio Bottiroli byl děkanem Normální školy učitelů, č. 3 a Vysoké obchodní školy generála Belgrana v Rosariu. Kromě výuky hudby na Vysoké národní škole č.1, na Vysoké škole Sagrado Corazón v Rosariu, učil vězně hudbě ve věznici ve městě Rosario. José Antonio Bottiroli složil 113 hudebních děl: 70 klavírních děl, 23 komorních děl, 8 sborových děl a 12 symfonických děl. Jeho kompletní práce byly zpracovány a katalogizovány v roce 2011 Fabiem Banegasem Jiříčkem. Kromě jeho hudební produkce dále složil 84 básní a různé poetické spisy.

Hudba

Po počátečním období, ve kterém složil práce ovlivněné argentinskou lidovou hudbou, jako je například jeho Pequeña Suite Norteña B-2 pro orchestr a Carnavalito B-4 a Vidalita B-14 pro sbor, Bottiroliho hudba lne k romantismu a pozdnímu romantismu. Pro jeho klavírní kolekce přijal jako hlavní formální struktury romantické mikroformáty, ve kterých vyjádřil svou vlastní subjektivitu v rámci třídílné kompozice. Jeho klavírní repertoár se vyznačuje svým improvizačním charakterem a rozšířením ruky, zatímco jeho orchestrální díla dodržují formu symfonické básně stanvenou Franzem Lisztem. Harmonicky se jeho hudba pouští do textur bohatého pozdního romantismu a atmosférických barev impresionistické hudby. Hudební produkce José Antonia Bottiroliho je třeba vnímat v kontextu jeho úplně shromážděné umělecké tvorby, která zahrnuje rozsáhlou řadu básní a spisů.

Dílo

Seznam hudebních děl.[2]

Klavír

  • Valčík G dur, B-22
  • Valčík e moll Pravda , B-26
  • Téma a variace G dur, B-27
  • Valčík F moll Chopin, B-29
  • Podivný, B-30
  • Obraz, B-31
  • Origami, B-32
  • Eros, B-33
  • Zapomenutá panenka, B-34
  • Memento, B -35
  • Etopeya valčík G dur Mario, B-36
  • Báseň D dur, B-37
  • Capriccio D dur, B-41
  • Mikro valčíky, B-42
  • Valčík D dur, B-43
  • Capriccio e moll, B-44
  • Strana z alba I. Ges dur, B-45
  • Valčík d moll Inspirace, B -46
  • Strana z alba II. D dur, B-47
  • Strana z alba III. d moll, B-48
  • Strana z alba IV. F dur, B-49
  • Nepatrný, B-50
  • Etuda 7, B-51
  • Toccata e moll, B-52
  • Smutný, B-53
  • Intimní, B-54
  • Strana z alba V. h moll Nocturnalia, B-55
  • Strana z alba VI. f moll, B-56
  • Nocturno g moll, B-58
  • Monolog, B-59
  • Valčík g moll, B-60
  • Preludium f moll, B-61
  • Valčík D dur, B-62
  • Valčík h moll, B a63
  • Piruchín (List), B-64
  • Andante ¾ Malinconico, B-65
  • Valčík F dur, B-66
  • 5 Mikrofilmů, B-67
  • Neviditelný pták Crespin, B-68
  • Jak je to? . . . , B-69
  • Replika I. („Jak je to"), B-70
  • Replika II. („Nocturne ... "), B-71
  • Valčík test A dur, B-72
  • Improvizace podzim, B-74
  • Album list, B-75
  • 6 klavírních skladeb, B -76
  • Bez názvu – Adagio, B -77
  • Nový, B -78
  • Starý, B -79
  • Allegro risoluto, andante, mesto, animato, B - 80
  • Valčík v Ges dur, B -86
  • Allegro I, B - 88
  • Allegro II, B -88
  • Klauni, B -89
  • Parafráze na téma A. Arenského, B - 90
  • Téma a variace na fis moll, B -91
  • Téma a variace II v e moll, B - 92,
  • Valčík v e moll Comodo, B - 93,
  • Valčík v e moll, B -94
  • Nocturno v Ges dur, B -95
  • Mikrosmutek v D moll Andromedě, B -96
  • Nešpory, B -97
  • Bez názvu - Lento v E dur, B -98
  • Předehra c moll, B -99
  • Bolestivý, B - 100
  • Valčík v Es dur, B -101
  • Variace na Haydnovo téma, B - 103
  • Absence I, B - 106
  • Absence II, B – 107
  • Anděl Milonga, B - 111

Komorní a instrumentální.

  • Belgrano – Pochodová píseň (klavír a hlas) , B -7
  • Duet pro dva hoboje, B - 15
  • Píseň školy Crisol (klavír a hlas), B -16
  • Trio pro dva hoboje a anglický roh na lidové melodie, B - 17
  • Atonální, od N. A. Alessia na téma J.A. Bottiroliho (smyčcový kvartet) , B - 18
  • Hymna školy Saint Anthony Maria Gianelli (píseň), B - 19
  • Trio pro dva hoboje a anglický roh, B - 20
  • Bez názvu - Náboženský text (klavír a hlas) , B -21
  • Valčík G dur pro dva klavíry (2 klavíry), B -23
  • Tmavá komora (píseň , B -24
  • Pochod- Smyčcový kvartet, B -28
  • Allegro g moll (díl) (4 ruční klavír), B -38
  • Bez názvu (4 ruční klavír), B -39
  • Obrázek (kvartet příčných fléten) , B -81
  • Nocturno (kvartet příčných fléten) , B -82
  • Adiós Nonino (4 ruční klavír) , B -83
  • Anděl Milonga (4 ruční klavír) , B -84
  • Anděl Milonga (2 klavíry), B -85
  • Nocturnalia (kvartet příčných fléten a smyčcový orchestr) , B -87
  • Melodie / Memento (flétna a klavír), B -102
  • Vize (kvartet příčných fléten) , B - 108
  • La ultima Curda (tango) (kvartet příčných fléten) , B - 109
  • Parapetová kočka / Kruh (klavír a zpěv) , B110

Komorní skupiny / nástroje

Klavír a zpěv

  • Belgrano – Pochodová píseň (klavír a hlas), B -7
  • Píseň školy Crisol (klavír a hlas), B -16
  • Hymna školy Saint Anthony Maria Gianelli (píseň), B - 19
  • Bez názvu - Náboženský text (klavír a hlas), B -21
  • Tmavá komora (píseň) , B -24
  • Parapetová kočka / Kruh (klavír a zpěv) , B110

Dueta

  • Duet pro dva hoboje, B - 15
  • Melodie / Memento (flétna a klavír), B -102

Čtyřruční klavír

  • Allegro g moll (díl) (4 ruční klavír), B -38
  • Bez názvu (4 ruční klavír) , B -39
  • Adiós Nonino (4 ruční klavír) , B -83
  • Anděl Milonga (4 ruční klavír) , B -84

Klavírní Dueta

  • Valčík G dur pro dva klavíry. B -23
  • Angel Milonga. B -85

Tria

  • Trio pro dva hoboje a anglický roh na lidové melodie, B - 17
  • Trio pro dva hoboje a anglický roh, B - 20
  • Smyčcová kvarteta
  • Atonální, od N. A. Alessia na téma J.A. Bottiroliho (smyčcový kvartet) , B - 18
  • Pochod- Smyčcový kvartet, B -28

Kvarteta příčných fléten

  • Obrázek (kvartet příčných fléten) , B -81
  • Nocturno (kvartet příčných fléten) , B -82
  • Vize (kvartet příčných fléten) , B - 108
  • La ultima Curda (tango) (kvartet příčných fléten) , B - 109

Kvartet příčných fléten a smyčcový orchestr

  • Nocturnalia (kvartet příčných fléten a smyčcový orchestr) , B -87

Sborová hudba

  • Měsíční svit / Claire de lune - Debussy / Bottiroli (ženský vokální sextet) , B -1
  • Humahuaqueño / Carnavalito - Zaldivar / Bottiroli (ženský vokální sextet) , B - 4
  • Kouř ve tvých očích - Kern / Bottiroli (ženský vokální sextet), B - 5
  • Pala - Pala (ženský vokální sextet) , B -6
  • Vidalita (4 smíšené hlasy) , B - 14
  • Adiós Nonino - Piazzola / Bottiroli (4 smíšené hlasy) , B -25
  • Adiós Nonino - Piazzola / Bottiroli (4 stejné hlasy) , B - 104
  • Sborová práce – nedokončená, B - 105

Symfonická hudba

  • Malá severní suita. I Serenáda, B - 2
  • Malá severní suita. II Gato, B - 3
  • Malá předehra na motivy Maria Tarenghiho (sólový klavír), B - 8
  • Koncertní valčíky z Gentleman z růže", B - 9
  • Stručná báseň, B - 10
  • Marcelino pan i vino - Sorozábal / Bottiroli, B - 11
  • Panis Angelicus - Franck / Bottiroli, B -12
  • Carnavalito - Abalos / Bottiroli, B - 13
  • Báseň I, B - 40
  • Nocturnalia, B -57
  • Ulises (Homer) , B -73
  • Symphonie (nedokončená), B – 111

Odkazy

Reference

  1. ↑ OTERO, Ana. Slovník španělské a latinskoamerické hudby. Generální společnost autorů a editory. [s.l.]: SGAE, 1999. S. 661. 
  2. ↑ a b COZZI, Daniel. Hudební tvorba v Rosario. Rosario: UNR Editor akademických sbírka, 2007. 
  3. ↑ Rotary Club dal ocenění studentů [online]. Rosario: La Capital, 1948-11-08. 
  4. ↑ COZZI, Daniel. Hudební tvorba v Rosario. Rosario: UNR Editor akademických sbírka, 2007. 
  5. ↑ BOTTIROLI, José Antonio. Pochodová píseň Belgrano. [s.l.]: Ricordi, 1961. 
  6. ↑ FRETE, Raúl. Belgrano naše děti budou zpívat sborově své jméno. Rosario: La Tribuna, 1960-05-24. 
  7. ↑ Pochodova. Rosario: La Nación, 1960-09-07. 
  8. ↑ To byl přijat obce pochodu Belgrano. Rosario: La Capital 
  9. ↑ COZZI, Daniel. Jediný Pochodová píseň věnovaná hrdina. Rosario: Časopis "Rosario" jeho historii a región, 2010-02. 
  10. ↑ Včera poprvé zpívala pochodova Belgrano. Santa Fe: El Litoral, 1962-05-12. 
  11. ↑ Viola odůvodnění Oscar Costa. Rosario: La Capital, 1950-07-11. 
  12. ↑ Bod odůvodnění u Museo Juan B. Castganino. Rosario: La Capital, 1948-07-22. 
  13. ↑ Goethova narozeniny bude pamatovat na kulturní akce. Rosario: Rotary Club Newsletter, květen-červen. 
  14. ↑ Graciela Moner bude zpívat v Muzeu výtvarných umění. Rosario: La Capital, 1949-08-28. 
  15. ↑ Tento večer bude koncert píseň ve Dante Alighieri. Rosario: La Capital, 1950-11-18. 
  16. ↑ Duo klavírní v Amigos del arte. Rosario: La Capital, 1982-10-05. 
  17. ↑ Bottiroli bude dirigovat dvě premiéry. Rosario: Crónica, 1951-02-10. 
  18. ↑ Bottiroli bude dirigovat dvě premiéry. Rosario: La Capital, 1951-02-10. 
  19. ↑ Profesor Bottiroli bude cestovat do Evropy. Rosario: La Capital, 1970. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce