José de San Martín
| José Francisco de San Martín | |
|---|---|
.jpg) Museo Histórico Nacional | |
| Rodné jméno | José Francisco de San Martín y Matorras |
| Narození | 25. února 1778 Yapeyú Místokrálovství Río de la Plata |
| Úmrtí | 17. srpna 1850 Boulogne-sur-Mer Druhá francouzská republika |
| Choť | María de los Remedios de Escalada |
| Partner(ka) | yohhhh |
| Děti | Mercedes Tomasa San Martín y Escalada |
| Rodiče | Juan D' San Martin y Gómez a Gregoria Matorras a Rosa Guarú |
| Příbuzní | Juan Fermín de San Martín (sourozenec) Josefa Dominga Balcarce a María Mercedes Balcarce (vnoučata) |
| Civilní činnost | 1814–1816: Guvernér Cuya 1821–1822: Peruánský protektor |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Generál |
| Doba služby | 1789–1820 |
| Sloužil | 1789–1811: Španělská armáda 1817: Andská armáda |
| Velel | 1814: Severní armáda 1817–1820: Čilská armáda |
| Bitvy | Bitva u Bailénu Bitva u San Lorenza Bitva u Maipú Bitva u Chacabuca |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
José Francisco de San Martín (25. února 1778, Místokrálovství Río de la Plata – 17. srpna 1850, Boulogne-sur-Mer) byl jedním z nejvýznamnějších latinskoamerických vůdců boje za nezávislost kontinentu na Španělsku. V Argentině je považován za národního hrdinu a v Peru za osvoboditele země.
Dětství a mládí
Narodil se v městečku Yapeyú ve španělské kolonii Río de la Plata (v dnešní argentinské provincii Corrientes) jako syn španělského vojáka a guvernéra Juana de San Martín. Jeho matka Gregoria Matorras del Ser se narodila rovněž ve Španělsku a její strýc byl guvernérem Tucumánu. V roce 1781 se rodina přestěhovala do Buenos Aires a o dva roky později do města Cádiz. Studoval na vojenské škole v Madridu a Malaze, kde se učil kastilštině, latině, francouzštině, němčině, matematice, historii, tanci i šermu, kreslení, poezii a rétorice i zeměpisu. Svou vojenskou kariéru započal v jedenácti letech, kdy vstoupil k murcijskému regimentu. Bojoval proti Maurům u Oranu a Melilly v severní Africe.
V roce 1811 ukončil svou kariéru ve španělské armádě a vydal se do Buenos Aires. V Londýně se mimo jiné setkal s Carlosem de Alvear, Josem Zapiolem, Andresem Bellem či Tomasem Guidem. Roku 1821 dobyl Limu a vyhlásil Peru nezávislou republikou[1]. Po neshodách se Simonem Bolívarem odešel v roce 1822 do Francie[2].
Rodina
V roce 1812 se oženil s Marií de los Remedios de Escalada y la Quintana, která mu porodila dceru Marii de las Mercedes Tomasa de San Martín y Escalada.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku José de San Martín na španělské Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.archeolog.webgarden.cz [online]. [cit. 2009-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-24.
- ↑ Archivovaná kopie. vsechno.kvalitne.cz [online]. [cit. 2009-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-10.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu José de San Martín na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Most canonical portrait of José de San Martín.
Firma de José de San Martín.
El escudo de armas de la provincia de Mendoza.