Josefína Dušková

Josefína Dušková
Josefína Dušková (kreslil Jan Vilímek 1884)
Základní informace
Narození	6. března 1754 Praha České království České království
Úmrtí	8. ledna 1824 (ve věku 69 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Malostranský hřbitov
Povolání	operní pěvkyně a hudební skladatelka
Nástroje	hlas
Hlasový obor	soprán
Manžel(ka)	František Xaver Dušek
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefína Dušková (též německy jako Josepha Duschek, také Josepha Duschkova, 6. března 1754 Praha^[1] – 8. ledna 1824 Praha^[2]) byla vynikající česká sopránová operní pěvkyně klasického období. Byla manželkou hudebního skladatele Františka Xavera Duška a blízkou přítelkyní Wolfganga Amadea Mozarta, jenž pro ni složil několik pěveckých skladeb.

Narodila se 6. března 1754 v Praze jako Josepha Hambacher; v Praze prožila celý svůj život. Její otec byl zámožný lékárník, Anton Adalbert Hambacher (či "Hampacher"), její matka, Maria Domenica Colomba, pocházela ze Salcburku, byla dcerou jeho starosty Ignatze von Weisera a Josefína po něm dědila. Lékárna jejího otce se nacházela v domě čp. 603 "U Bílého jednorožce" na nároží Celetné ulice a Staroměstského náměstí.^[3] Po otcově smrti se rodina přestěhovala do nedalekého domu „U černého slunce“ na Mikulášském náměstí.

V mládí studovala hudbu společně se svým pozdějším manželem Františkem Xaverem Duškem. Vzali se 21. října 1776. F. X. Dušek v té době již dosáhl mezinárodního uznání jako učitel hudby a byl vítaným hostem v hudebních salónech. V roce 1784 společně zakoupili v Košířích usedlost s vilou Bertramka, která tehdy ležela za pražskými hradbami. Sem si pak Duškovi zvali často své přátele a pořádali hudební setkání se slavnými lidmi.

Během své dlouhé a úspěšné kariéry operní pěvkyně vystoupila na koncertech v mnoha evropských městech – Praze, Vídni, Salcburku, Drážďanech, Výmaru, Berlíně, Varšavě, či Lipsku, kde roku 1796 jako první zazpívala Beethovenovu dramatickou árii Ah, perfido!, opus 65. Nikdy nepřijala stálé angažmá a zůstala tak nezávislou zpěvačkou.

Po smrti svého manžela roku 1799 se stáhla z veřejného života. Prodala vilu Bertramku a žila v Praze, kde si z finančních důvodů najímala stále menší byty. Zemřela v chudobě roku 1824.

Josefína Dušková se s Mozartem seznámila roku 1777 při návštěvě Salcburku, odkud pocházela její matka, jež zde měla příbuzné. Mozart pro ni tenkrát složil recitativ a árii Ah, lo previdi, KV 272.

Mozart ji roku 1786 také doprovázel na soukromém koncertě před vídeňským císařským dvorem, krátce po úspěšném uvedení opery Figarova svatba. Ta byla v následujícím roce provedena i v Praze; řada milovníků hudby, snad i manželé Duškovi, při té příležitosti Mozarta pozvali do Prahy. Sešli se při jeho vystoupení v koncertním sále Clam-Gallasova paláce na Starém Městě.

Mozart se do Prahy roku 1787 vrátil ještě jednou, aby zde dokončil a v premiéře uvedl operu Don Giovanni. Tehdy navštívil manžele Duškovy na Bertramce. Je pravděpodobné, že je tam navštívil i v září roku 1791, kdy dokončoval operu La clemenza di Tito.

2006 se podařilo Miladě Jonášové nalézt pozůstalostní spis Josefy Duškové. O svém nálezu referovala na kongresu "Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart", který organizovala Akademie věd ČR 27.-28. 10. 2006. Studie s kompletní transkripcí autorka zveřejnila v konferenčním sborníku. Jonášová o Duškové uvádí:

"Ukázalo se, že tradované vyprávění o jejím dožívání v chudobě bylo mylné. Svá poslední léta strávila bezdětná umělkyně v pohodlném čtyřpokojovém bytě na Pětikostelním náměstí na Malé Straně, v péči služebné, s velkou knihovnou a se zásobami vín. Ze soupisu knihovny vyplývá, že sloužila intelektuálně nadprůměrně disponované umělkyni s velkým mezinárodním rozhledem. ...Sama kreslila a vlastnila rozsáhlou sbírku olejomaleb, pastelů a rytin. Do konce života byla v dobré duševní kondici, což dokládá i skutečnost, že ještě v 70 letech vyučovala zpěvu."^[4]

Během svojí návštěvy roku 1787 Mozart složil koncertní árii Bella mia fiamma, addio (Sbohem, můj krásný plameni, KV 528, datovanou 3. listopadu 1787) na neznámý text.

O okolnostech jejího vzniku existuje historka přisuzovaná Mozartovu synovi Karlu Thomasovi.^[5]

Petranka [sic] je známa jako vila, v níž se Mozart rád zdržoval se svými hudebními přáteli, Duškovými, během svých návštěv Prahy, a kde složil části svého "Dona Juana" (Don Giovanni). Na vrcholu kopce poblíž vily stojí altánek. V něm jednoho dne paní Dušková lstí uvěznila velkého Mozarta, poskytla mu inkoust, pero a papír a řekla mu, že jej nepropustí, dokud, jak jí slíbil, nenapíše árii na slova Bella mia fiamma addio. Mozart na to přistoupil, aby se však paní Duškové odplatil za její lest, použil v árii různé obtížně zpívatelné pasáže a hrozil své despotické přítelkyni, že árii ihned zničí, jestliže se jí napoprvé nepodaří árii bezchybně zazpívat.

K příběhu se váže komentář Bernarda Wilsona: "Zdá se, že árie samotná toto vyprávění potvrzuje. Slova Quest' affano, questo passo – terribile per me (mm. 27-34) doprovázejí závratnou spleť chromatických melodií umělecky konstruovaných tak, aby otestovaly zpěvaččin smysl pro intonaci a její interpretační schopnosti. Paní Dušková zjevně přestála ono passo terribile, neboť na originálu skladby je její jméno napsané Mozartovou rukou.^[6]

Roku 1789 Dušková tuto árii a další vokální díla zpívala na Mozartových koncertech v Drážďanech a Lipsku při jeho turné po Německu.^[7]

Současníci oceňovali hlas Duškové pro jeho rozsah a pružnost. Její obdivovatelé jí přezdívali „česká Gabrielli“ po slavné italské koloraturní pěvkyni Catterině Gabrielli. Slovník Grove Dictionary o ní napsal: „Byla oceňována pro svůj zvučný hlas, jeho rozsah a pružnost, pro svou muzikálnost a vynikající interpretaci jak bravurních árií tak recitativů.“

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josepha Duschek na anglické Wikipedii.

• Freeman, Daniel E.: Mozart in Prague. Minneapolis: Bearclaw, 2013. ISBN 978-0-9794223-1-7. Nové doplněné vydání: Minneapolis: Calumet, 2021. ISBN 978-1950743506.
• Milada Jonášová, Das Testament und die Verlassenschaftsabhandlung von Josepha Duschek, in: Milada Jonášová – Tomislav Volek (eds.), Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart, Prag 2011, s. 39–124.
• Grove Dictionary of Music and Musicians, hesla "Josepha Dušek" a "František Xaver Dušek"
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 137. 
• Salfellner, Harald (2003): Mozart und Prag. Vitalis 2003; ISBN 80-7253-069-0
• Solomon, Maynard (1995): Mozart: A Documentary Biography. New York: Harper Collins.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 451–452. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josefína Dušková na Wikimedia Commons