Josef Čermák (literární historik)

PhDr. Josef Čermák
Narození18. května 1928
Roztoky u Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. ledna 2020 (ve věku 91 let)
Alma materUniverzita Karlova
PracovištěOdeon
Oboryliterární historie, překlad a editace
Známý díkytéma Franze Kafky
OceněníCena Josefa Jungmanna
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Čermák (18. května 1928 Roztoky u Jilemnice14. ledna 2020 Praha[1]) byl český literární historik, editor a překladatel.[2] Byl otcem anglisty a překladatele Jana Čermáka a romanisty Petra Čermáka.

Životopis

Vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací dějiny literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1952),[3] kde jej nejvíce ovlivnil Václav Černý. V roce 1949 "nedopatřením přečkal" prověrky, při nichž bylo mnoho jeho kolegů vyloučeno ze studia. Přesto se v roce 1968 připojil k prohlášení vyloučených a také v tisku (týdeník Student) se angažoval za jejich důslednou rehabilitaci.[4] Během epizodní rehabilitace prof. V. Černého a obnovy studijního oboru srovnávací literární věda ve školním roce 1969-70 působil na FFUK jako externí učitel se zaměřením na literární preromantismus v románských literaturách.

Roku 1961 se oženil s Kristinou Fučíkovou, dcerou literárního kritika a nakladatele Bedřicha Fučíka.[5]

Jako redaktor a později vedoucí redaktorského týmu nakladatelství Odeon (do r. 1990) měl dlouhodobě rozhodující podíl na podobě jeho edičního programu. Vedle redaktorské a nakladatelské činnosti (po r. 1990 dále např. v nakladatelstvích Artia či Grafoprint Neubert) působil jako překladatel (z němčiny a francouzštiny) a editor. Vedl autorský tým desetisvazkové encyklopedie Universum (Euromedia, 1999–2001).

Patřil k předním českým znalcům pražské německé literatury a mezinárodní věhlas si získal jako jeden z nejzasvěcenějších českých vykladačů díla Franze Kafky.[zdroj?] Je spoluautorem libreta expozice „Město K. Franz Kafka a Praha“ ve Franz Kafka Museum v prostorách Hergetovy cihelny v Praze na Malé Straně (otevřeno v roce 2005).

Dílo

Knihy

  • Kafka und Prag (pod jménem Johann Bauer). Stuttgart - Berlin - Zürich, Belser 1971.
  • Kafka and Prague (pod jménem Johann Bauer). New York - Washington - London, Praeger 1971.
  • Franz Kafka: výmysly a mystifikace. Praha, Guttenberg 2005.
  • Pražské Vademecum Franze Kafky (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem). Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2005.
  • Vademecum de la Praga de Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do španělštiny Jitka Výborná). Praha, Editorial Franz Kafka 2005.
  • La vade-mecum du Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do francouzštiny Helena Beguivinová a François Derré). Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2005.
  • Vademecum praghese di Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do italštiny Helena Giordanová). Praha, Casa editrice Franz Kafka 2005.
  • Slovník latinských citátů 2005: 4328 citátů s českým překladem a výkladem (s Kristinou Čermákovou). Praha, Knižní klub 2005, 2010.
  • Prahou Franze Kafky. Praha, Albatros 2008.
  • Zu Fuß durch Kafkas Prag (překlad do němčiny Jana Kubišta). Praha, Albatros 2008.
  • Through Franz Kafka's Prague (překlad do angličtiny Mike a Tereza Baugh). Praha, Albatros 2008.
  • Zápas jménem psaní: o životním údělu Franze Kafky. Brno, B4U 2009.
  • "Ich habe seit jeher einen gewissen Verdacht gegen mich gehabt": Franz Kafka - Dokumente zu Leben und Werk (překlad do němčiny Rolf Simmen). Berlin, Parthas; Frankfurt am Main, Stroemfeld 2010.
  • Franz Kafka v Assicurazioni Generali: Kafkův první zaměstnavatel. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2011.
  • Dopisy Robertovi / Franz Kafka. Život ve stínu smrti. Praha, Mladá fronta 2012.
  • "I do daleka vede cesta...". Vybrané studie z literární komparatistiky a moderní německé literatury. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2017.

Edice pramenů

  • Vojtěch Jirát: Portréty a studie (rejstřík Věra Pašková, soupis Jirátova díla Emanuel Macek, obrazová příloha Františka Holečková). Praha, Odeon 1978.
  • Franz Kafka: Dopisy rodičům z let 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Praha, Odeon 1990.
  • Franz Kafka: Briefe an die Eltern aus den Jahren 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Praha, Odeon 1990.
  • Franz Kafka: Brev till föräldrarna 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Stockholm (?), Alba 1990.
  • Franz Kafka: Lettres à ses parents: 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Paris, Gallimard 1990.
  • Franz Kafka: Cartas a los padres de los años 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Barcelona: Ediciones de la Tempestad 1992.
  • Franz Kafka: Briefe an die Eltern aus den Jahren 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1993.

Překlady

  • Signály svědomí, Wolfgang Borchert, překlad spolu s Bohumilou Grögerovou, Praha, Lidová demokracie 1959.
  • Jacquerie a jiné vybrané prosy, Prosper Mérimée, překlad spolu s Václavem Cibulou, Praha, SNKLHU 1960.
  • Most (Die Brücke), Manfred Gregor, Praha, Mladá fronta 1962.
  • Garibaldi, Ricarda Huch, Praha, Melantrich 1962.
  • Ťululum (Le dindon), Georges Feydeau, Praha, Dilia 1963.
  • Sebevraždy na jaře zakázány (Prohibido suicidarse en primavera), Alejandro Casona, Praha, Dilia 1963.
  • Pablův příběh, (La storia di Pablo), Sergio Velitti, Praha, Dilia 1964.
  • Paprsky z popela (Strahlen aus der Asche), Robert Jungk, Praha, Mladá fronta 1964.
  • Třicátý rok (Das dreißigste Jahr), Ingeborg Bachmann, Praha, Mladá fronta 1965.
  • Venku přede dveřmi, Wolfgang Borchert, překlad spolu s Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem, Praha, Naše vojsko 1965.
  • Pradědeček (Der Urgrosswater), Herbert Eisenreich, Praha, Vyšehrad 1966.
  • Franz Kafka: životopis (Franz Kafka, eine Biographie), Max Brod, překlad spolu s Vladimírem Kafkou, Praha, Odeon 1966; Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2000.
  • Franz Kafka (Franz Kafka), Klaus Wagenbach, překlad spolu s Vladimírem Kafkou, Praha, Mladá fronta 1967, 1993.
  • Dějiny estetiky (Geschichte der Ästhetik), Emil Utitz, Praha, Nakladatelství výtvarných umělců 1967.
  • Carmen, Prosper Mérimée, Colomba, Praha, Odeon 1975.
  • Smutný studený svět, Wolfgang Borchert, Praha, Odeon 1976.
  • Zátoka andělů (La Baie des anges), Max Gallo, Praha, Odeon 1979.
  • Sluneční koně (Les chevaux de soleil), Jules Roy, Praha, Naše vojsko 1981.
  • Třicetiletá (La femme de trente ans), Honoré de Balzac, Praha, Melantrich 1982.
  • Myšlenky, postřehy a nápady, Georg Christoph Lichtenberg, Praha, Odeon 1983, 1984, 1986; Praha: Jitro 2004.
  • Hřmění osudu (Le tonnerre et les anges), Jules Roy, Praha, Naše vojsko 1985.
  • Kultura středověké Evropy (La Civilisation de l'Occident médiéval), Jacques Le Goff, Praha, Odeon 1991.
  • Nezvěstný (Der Verschollene), Franz Kafka, Praha, Melantrich 1990.
  • Deníky I, 1909–1912 (Tagebücher), Franz Kafka, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1997.
  • Proces (Der Prozess), Franz Kafka, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1997.
  • Kritika a pravda, Roland Barthes, překlad spolu s Josefem Dubským a Julií Štěpánkovou, Liberec, Dauphin 1997.
  • Jak porozumět Kafkovi (Kafka für Fortgeschrittene), Hans Dietrich Zimmermann, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2009.
  • Tři cesty k jezeru (Sämtliche Erzählungen), Ingeborg Bachmann, překlad spolu s Hanou Žantovskou, Praha, Academia 2000.
  • Zeď, Nevolnost (Mur, La Nausée), Jean-Paul Sartre, překlad spolu s Evou Musilovou a Dagmar Steinovou, Praha, Nakladatelství Levné knihy KMa 2001.

Odkazy

Reference

  1. https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-historik-a-znalec-kafkova-dila-josef-cermak-40310041
  2. Heslo 'Josef Čermák' In: Databáze českého uměleckého překladu
  3. Heslo 'Josef Čermák Archivováno 19. 6. 2016 na Wayback Machine.' In: Obec překladatelů ČR
  4. PETRÁŇ, Josef. Filozofové dělají revoluci. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. 1132 s. ISBN 978-80-246-2994-0. S. 118, 398–9. 
  5. MAREŠOVÁ, Milena M. Osudy Josefa Čermáka. In: Český rozhlas Vltava, Edice: Hry a literatura, 2015-09-21.

Literatura

  • PELÁN, Jiří. Ve službě literatuře. Předmluva k: ČERMÁK, Josef: "I do daleka vede cesta..." Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017, s. 7-18

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“