Josef Čermák (literární historik)
PhDr. Josef Čermák | |
---|---|
Narození | 18. května 1928 Roztoky u Jilemnice Československo |
Úmrtí | 14. ledna 2020 (ve věku 91 let) |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Pracoviště | Odeon |
Obory | literární historie, překlad a editace |
Známý díky | téma Franze Kafky |
Ocenění | Cena Josefa Jungmanna |
Děti |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Čermák (18. května 1928 Roztoky u Jilemnice – 14. ledna 2020 Praha[1]) byl český literární historik, editor a překladatel.[2] Byl otcem anglisty a překladatele Jana Čermáka a romanisty Petra Čermáka.
Životopis
Vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací dějiny literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1952),[3] kde jej nejvíce ovlivnil Václav Černý. V roce 1949 "nedopatřením přečkal" prověrky, při nichž bylo mnoho jeho kolegů vyloučeno ze studia. Přesto se v roce 1968 připojil k prohlášení vyloučených a také v tisku (týdeník Student) se angažoval za jejich důslednou rehabilitaci.[4] Během epizodní rehabilitace prof. Václava Černého a obnovy studijního oboru srovnávací literární věda ve školním roce 1969-70 působil na FFUK jako externí učitel se zaměřením na literární preromantismus v románských literaturách.
Roku 1961 se oženil s Kristinou Fučíkovou, dcerou literárního kritika a nakladatele Bedřicha Fučíka.[5]
Jako redaktor a později vedoucí redaktorského týmu nakladatelství Odeon (do r. 1990) měl dlouhodobě rozhodující podíl na podobě jeho edičního programu. Vedle redaktorské a nakladatelské činnosti (po r. 1990 dále např. v nakladatelstvích Artia či Grafoprint Neubert) působil jako překladatel (z němčiny a francouzštiny) a editor. Vedl autorský tým desetisvazkové encyklopedie Universum (Euromedia, 1999–2001).
Patřil k předním českým znalcům pražské německé literatury a mezinárodní věhlas si získal jako jeden z nejzasvěcenějších českých vykladačů díla Franze Kafky.[zdroj?] Je spoluautorem libreta expozice „Město K. Franz Kafka a Praha“ ve Franz Kafka Museum v prostorách Hergetovy cihelny v Praze na Malé Straně (otevřeno v roce 2005).
Dílo
Knihy
- Kafka und Prag (pod jménem Johann Bauer). Stuttgart - Berlin - Zürich, Belser 1971.
- Kafka and Prague (pod jménem Johann Bauer). New York - Washington - London, Praeger 1971.
- Franz Kafka: výmysly a mystifikace. Praha, Guttenberg 2005.
- Pražské Vademecum Franze Kafky (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem). Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2005.
- Vademecum de la Praga de Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do španělštiny Jitka Výborná). Praha, Editorial Franz Kafka 2005.
- La vade-mecum du Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do francouzštiny Helena Beguivinová a François Derré). Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2005.
- Vademecum praghese di Franz Kafka (s Janem Jindrou a Juanem Eduardem Flemingem; překlad do italštiny Helena Giordanová). Praha, Casa editrice Franz Kafka 2005.
- Slovník latinských citátů 2005: 4328 citátů s českým překladem a výkladem (s Kristinou Čermákovou). Praha, Knižní klub 2005, 2010.
- Prahou Franze Kafky. Praha, Albatros 2008.
- Zu Fuß durch Kafkas Prag (překlad do němčiny Jana Kubišta). Praha, Albatros 2008.
- Through Franz Kafka's Prague (překlad do angličtiny Mike a Tereza Baugh). Praha, Albatros 2008.
- Zápas jménem psaní: o životním údělu Franze Kafky. Brno, B4U 2009.
- "Ich habe seit jeher einen gewissen Verdacht gegen mich gehabt": Franz Kafka - Dokumente zu Leben und Werk (překlad do němčiny Rolf Simmen). Berlin, Parthas; Frankfurt am Main, Stroemfeld 2010.
- Franz Kafka v Assicurazioni Generali: Kafkův první zaměstnavatel. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2011.
- Dopisy Robertovi / Franz Kafka. Život ve stínu smrti. Praha, Mladá fronta 2012.
- "I do daleka vede cesta...". Vybrané studie z literární komparatistiky a moderní německé literatury. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2017.
Edice pramenů
- Vojtěch Jirát: Portréty a studie (rejstřík Věra Pašková, soupis Jirátova díla Emanuel Macek, obrazová příloha Františka Holečková). Praha, Odeon 1978.
- Franz Kafka: Dopisy rodičům z let 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Praha, Odeon 1990.
- Franz Kafka: Briefe an die Eltern aus den Jahren 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Praha, Odeon 1990.
- Franz Kafka: Brev till föräldrarna 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Stockholm (?), Alba 1990.
- Franz Kafka: Lettres à ses parents: 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Paris, Gallimard 1990.
- Franz Kafka: Cartas a los padres de los años 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Barcelona: Ediciones de la Tempestad 1992.
- Franz Kafka: Briefe an die Eltern aus den Jahren 1922–1924 (s Martinem Svatošem). Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 1993.
Překlady
- Signály svědomí, Wolfgang Borchert, překlad spolu s Bohumilou Grögerovou, Praha, Lidová demokracie 1959.
- Jacquerie a jiné vybrané prosy, Prosper Mérimée, překlad spolu s Václavem Cibulou, Praha, SNKLHU 1960.
- Most (Die Brücke), Manfred Gregor, Praha, Mladá fronta 1962.
- Garibaldi, Ricarda Huch, Praha, Melantrich 1962.
- Ťululum (Le dindon), Georges Feydeau, Praha, Dilia 1963.
- Sebevraždy na jaře zakázány (Prohibido suicidarse en primavera), Alejandro Casona, Praha, Dilia 1963.
- Pablův příběh, (La storia di Pablo), Sergio Velitti, Praha, Dilia 1964.
- Paprsky z popela (Strahlen aus der Asche), Robert Jungk, Praha, Mladá fronta 1964.
- Třicátý rok (Das dreißigste Jahr), Ingeborg Bachmann, Praha, Mladá fronta 1965.
- Venku přede dveřmi, Wolfgang Borchert, překlad spolu s Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem, Praha, Naše vojsko 1965.
- Pradědeček (Der Urgrosswater), Herbert Eisenreich, Praha, Vyšehrad 1966.
- Franz Kafka: životopis (Franz Kafka, eine Biographie), Max Brod, překlad spolu s Vladimírem Kafkou, Praha, Odeon 1966; Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2000.
- Franz Kafka (Franz Kafka), Klaus Wagenbach, překlad spolu s Vladimírem Kafkou, Praha, Mladá fronta 1967, 1993.
- Dějiny estetiky (Geschichte der Ästhetik), Emil Utitz, Praha, Nakladatelství výtvarných umělců 1967.
- Carmen, Prosper Mérimée, Colomba, Praha, Odeon 1975.
- Smutný studený svět, Wolfgang Borchert, Praha, Odeon 1976.
- Zátoka andělů (La Baie des anges), Max Gallo, Praha, Odeon 1979.
- Sluneční koně (Les chevaux de soleil), Jules Roy, Praha, Naše vojsko 1981.
- Třicetiletá (La femme de trente ans), Honoré de Balzac, Praha, Melantrich 1982.
- Myšlenky, postřehy a nápady, Georg Christoph Lichtenberg, Praha, Odeon 1983, 1984, 1986; Praha: Jitro 2004.
- Hřmění osudu (Le tonnerre et les anges), Jules Roy, Praha, Naše vojsko 1985.
- Kultura středověké Evropy (La Civilisation de l'Occident médiéval), Jacques Le Goff, Praha, Odeon 1991.
- Nezvěstný (Der Verschollene), Franz Kafka, Praha, Melantrich 1990.
- Deníky I, 1909–1912 (Tagebücher), Franz Kafka, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1997.
- Proces (Der Prozess), Franz Kafka, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1997.
- Kritika a pravda, Roland Barthes, překlad spolu s Josefem Dubským a Julií Štěpánkovou, Liberec, Dauphin 1997.
- Jak porozumět Kafkovi (Kafka für Fortgeschrittene), Hans Dietrich Zimmermann, Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2009.
- Tři cesty k jezeru (Sämtliche Erzählungen), Ingeborg Bachmann, překlad spolu s Hanou Žantovskou, Praha, Academia 2000.
- Zeď, Nevolnost (Mur, La Nausée), Jean-Paul Sartre, překlad spolu s Evou Musilovou a Dagmar Steinovou, Praha, Nakladatelství Levné knihy KMa 2001.
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-historik-a-znalec-kafkova-dila-josef-cermak-40310041
- ↑ Heslo 'Josef Čermák' In: Databáze českého uměleckého překladu
- ↑ Heslo 'Josef Čermák Archivováno 19. 6. 2016 na Wayback Machine.' In: Obec překladatelů ČR
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Filozofové dělají revoluci. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. 1132 s. ISBN 978-80-246-2994-0. S. 118, 398–9.
- ↑ MAREŠOVÁ, Milena M. Osudy Josefa Čermáka. In: Český rozhlas Vltava, Edice: Hry a literatura, 2015-09-21.
Literatura
- PELÁN, Jiří. Ve službě literatuře. Předmluva k: ČERMÁK, Josef: "I do daleka vede cesta..." Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017, s. 7-18
Externí odkazy
- Osoba Josef Čermák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Čermák (literární historik)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“