Josef Černík

Josef Černík
Základní informace
Narození24. ledna 1880
Staříč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. listopadu 1969 (ve věku 89 let) nebo 23. listopadu 1969 (ve věku 89 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKrálovopolský hřbitov v Brně
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, folklorista, sběratel, učitel, houslista, hudební teoretik, sběratel lidových písní a spisovatel
OceněníCena města Brna (1951)
Vyznamenání Za vynikající práci (1955)
DětiLubomír Černík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Černík (24. ledna 1880 Staříč[1]24. listopadu 1969 Brno) byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní.

Život

Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka.

Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 19481951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i romské písně.

Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík (viz Literatura).

Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného.

Josef Černík zemřel 3. listopadu 1969 v Brně ve věku 89 let. Pohřben byl na Královopolském hřbitově v Brně.[2]

Jeho synem byl Lubomír Černík, divadelní a filmový herec, zpěvák a dramaturg, zakládající a dlouholetý člen Satirického divadla Večerní Brno.[3]

Dílo

Písně

  • Slezské písně (slova Petr Bezruč –1928)
  • Žebrácké písně (slova Jaroslav Durych – 1927)
  • Uspávanky(1928)
  • Z herbáře Petra Bezruče (1929)
  • Pod slovenským nebem (1930)
  • Z poezie Jiřího Wolkera (1933)
  • Milostné (slova Jan Neruda – 1937)
  • Vlastenecké (1939)
  • S písní na rtech (1941)
  • Revoluční pochody (1945)
  • Vojenské (1945)
  • Ta čistá země (1948)
  • Listopadová píseň (slova Petr Bezruč –1950)
  • Pěsničky z Gruně (slova Petr Bezruč –1953)

Sbory

  • Láska (1926)
  • Ze slovenské poesie (1932)
  • Čas od času (1937)
  • Krajem poesie (1914)
  • Cestou životem (1915)
  • Zem pod horama (1916)
  • Památce Tyršově (1921)
  • Památce Fügnerově (1930)
  • Keď ty pujdeš k nám (1930)
  • Vzdor (1932)
  • Ze soboty na neděli (slova Jiří Wolker – 1933)
  • Rekruti (1935)
  • Na hrobě otcově (slova Jan Neruda – 1937)
  • V rodném zátiší (1941)
  • Z mého kraje (Karel Havlíček Borovský – 1945)
  • O nenarozeném dítěti (Jiří Wolker –1934)

Kantáty

  • Milenka travička, milenec vrah (1927)

Komorní skladby

  • Z dětského památníku (klavír – 1931)
  • Chvilkové nálady (klavír – 1932)
  • Jarní kvítka – Letní kvítka - Podzimní květy (klavír – 1933)
  • Broučci – Z polí a luk – Ptáci – Zvířátka - Stromy (klavír – 1936)
  • Jak mluví cepy (klavír – 1936)
  • Hra barev (klavír – 1939)
  • Studentská intermezza (1947)
  • Intimní sonáta (housle – 1935)
  • Stesk (housle – 1940)
  • Invence (klavírní trio – 1942)
  • Ze slovenských niv (smyčcový kvartet – 1933)

Orchestrální skladby

  • Na věčnost (památce Leoše Janáčka – 1928)
  • Handrlácká suita (1930)
  • Koncertní prolog (1936)
  • Slezské tance (1937)

Sbírky lidových písní

  • Zpěvy moravských kopaničářů I. (100 písní – 1902)
  • Zpěvy moravských kopaničářů II. (313 písní – 1908)
  • Zpěvy moravských kopaničářů (Souhrnné vydání cca 1800 písní připravuje již desítky let Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Brně)
  • Cikánské písničky (1910)
  • Slovácko-slovenské písně (1919)
  • Zbojnické (1935)
  • Z poradenských kopanic (1929)
  • Po našem (217 písní ze Slovácka – 1943)
  • Vonička lidových písní z Brněnska (1951)
  • Písně z Luhačovského Zálesí (600 písní – 1957)

Literární dílo

  • Moravské Slovensko (1922)
  • O piesňach z Horvatského Gróbu (1925)
  • O písních z Luhačovského Zálesí (1930)
  • O Janáčkove theorii nápěvkové (1924)
  • Janáček o lidové písni (1944)
  • Česká píseň lidová (1938)
  • Skutečnost v hudbě (1946)
  • O studiu lidových písní (1947)
  • Metody zapisování lidových tanců (1948)
  • Metodika zpěvu pro učitele (1931)

Četné články do novin a časopisů.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Staříč
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Rychlík, Bedřich : Vzpomínka na Josefa Černíka. MalK 36, 2000, č. 1, s. 13.
  • Ivo Stolařík: Soupis díla Josefa Černíka. Opava 1961, 23 str. a 1 hudební příloha.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“