Josef Černík

Josef Černík
Základní informace
Narození	24. ledna 1880 Staříč Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. listopadu 1969 (ve věku 89 let) nebo 23. listopadu 1969 (ve věku 89 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Královopolský hřbitov v Brně
Povolání	hudební skladatel, muzikolog, folklorista, sběratel, učitel, houslista, hudební teoretik, sběratel lidových písní a spisovatel
Ocenění	Cena města Brna (1951) Vyznamenání Za vynikající práci (1955)
Děti	Lubomír Černík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Černík (24. ledna 1880 Staříč^[1] – 24. listopadu 1969 Brno) byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní.

Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka.

Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 1948–1951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i romské písně.

Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík (viz Literatura).

Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného.

Josef Černík zemřel 3. listopadu 1969 v Brně ve věku 89 let. Pohřben byl na Královopolském hřbitově v Brně.^[2]

Jeho synem byl Lubomír Černík, divadelní a filmový herec, zpěvák a dramaturg, zakládající a dlouholetý člen Satirického divadla Večerní Brno.^[3]

• Slezské písně (slova Petr Bezruč –1928)
• Žebrácké písně (slova Jaroslav Durych – 1927)
• Uspávanky(1928)
• Z herbáře Petra Bezruče (1929)
• Pod slovenským nebem (1930)
• Z poezie Jiřího Wolkera (1933)
• Milostné (slova Jan Neruda – 1937)
• Vlastenecké (1939)
• S písní na rtech (1941)
• Revoluční pochody (1945)
• Vojenské (1945)
• Ta čistá země (1948)
• Listopadová píseň (slova Petr Bezruč –1950)
• Pěsničky z Gruně (slova Petr Bezruč –1953)

• Láska (1926)
• Ze slovenské poesie (1932)
• Čas od času (1937)
• Krajem poesie (1914)
• Cestou životem (1915)
• Zem pod horama (1916)
• Památce Tyršově (1921)
• Památce Fügnerově (1930)
• Keď ty pujdeš k nám (1930)
• Vzdor (1932)
• Ze soboty na neděli (slova Jiří Wolker – 1933)
• Rekruti (1935)
• Na hrobě otcově (slova Jan Neruda – 1937)
• V rodném zátiší (1941)
• Z mého kraje (Karel Havlíček Borovský – 1945)
• O nenarozeném dítěti (Jiří Wolker –1934)

• Milenka travička, milenec vrah (1927)

• Z dětského památníku (klavír – 1931)
• Chvilkové nálady (klavír – 1932)
• Jarní kvítka – Letní kvítka - Podzimní květy (klavír – 1933)
• Broučci – Z polí a luk – Ptáci – Zvířátka - Stromy (klavír – 1936)
• Jak mluví cepy (klavír – 1936)
• Hra barev (klavír – 1939)
• Studentská intermezza (1947)
• Intimní sonáta (housle – 1935)
• Stesk (housle – 1940)
• Invence (klavírní trio – 1942)
• Ze slovenských niv (smyčcový kvartet – 1933)

• Na věčnost (památce Leoše Janáčka – 1928)
• Handrlácká suita (1930)
• Koncertní prolog (1936)
• Slezské tance (1937)

• Zpěvy moravských kopaničářů I. (100 písní – 1902)
• Zpěvy moravských kopaničářů II. (313 písní – 1908)
• Zpěvy moravských kopaničářů (Souhrnné vydání cca 1800 písní připravuje již desítky let Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Brně)
• Cikánské písničky (1910)
• Slovácko-slovenské písně (1919)
• Zbojnické (1935)
• Z poradenských kopanic (1929)
• Po našem (217 písní ze Slovácka – 1943)
• Vonička lidových písní z Brněnska (1951)
• Písně z Luhačovského Zálesí (600 písní – 1957)

• Moravské Slovensko (1922)
• O piesňach z Horvatského Gróbu (1925)
• O písních z Luhačovského Zálesí (1930)
• O Janáčkove theorii nápěvkové (1924)
• Janáček o lidové písni (1944)
• Česká píseň lidová (1938)
• Skutečnost v hudbě (1946)
• O studiu lidových písní (1947)
• Metody zapisování lidových tanců (1948)
• Metodika zpěvu pro učitele (1931)

Četné články do novin a časopisů.

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Rychlík, Bedřich : Vzpomínka na Josefa Černíka. MalK 36, 2000, č. 1, s. 13.
• Ivo Stolařík: Soupis díla Josefa Černíka. Opava 1961, 23 str. a 1 hudební příloha.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 5. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Černík
• Nekrolog, Národopisné aktuality, 1970/2, Strážnice
• Význam pro Luhačovice
• Proglas ke 130. výročí narození skladatele^{[nedostupný zdroj]}
• Gajdošská muzika Josefa Černíka