Josef Čihák (monsignore)

Veledůstojný pán Msgre. doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák
kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
PhDr. ThDr. Josef Čihák
Církev	římskokatolická
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	30. října 1907 v Římě
Osobní údaje
Datum narození	11. září 1880
Místo narození	Obděnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	18. února 1960 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Leopoldov Československo Československo
Vyznání	římskokatolické
Povolání	římskokatolický duchovní
Řády a ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Čihák (11. září 1880, Obděnice^[1] – 18. února 1960, Leopoldov) byl český římskokatolický kněz, kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, apoštolský protonotář a vězeň komunistického režimu.

Pocházel z rolnické rodiny, po dokončení obecné školy ve svém rodišti pokračoval ve vzdělávání na reálném gymnáziu v Příbrami. V letech 1902 až 1907 studoval filosofii a teologii na Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde také 30. března 1907 přijal kněžské svěcení. Jako kaplan působil nejprve v pražské farnosti u kostel Matky Boží před Týnem a od roku 1911 u sv. Havla. V roce 1917 se stal profesorem náboženství na gymnáziu v Resslově ulici v Praze. Po vzniku Československa byl členem Jednoty katolického duchovenstva.

Od roku 1921 působil jako docent pastorální teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1927 byl jmenován jejím mimořádným profesorem. V roce 1928 byl zvolen kanovníkem pražské metropolitní kapituly. Redigoval čtvrtletně vycházející Věstník Společnosti sv. Cyrila a Metoděje a měsíčník Zasvěcení. Dne 28. června 1931 posvětil základní kámen kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Kročehlavech (později část města Kladna).

V rámci pronásledování katolické církve v Československu po únoru 1948 byl 18. července 1950 zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění byl v procesu Zela a spol.^[2] odsouzen za velezradu a vyzvědačství k desetiletému trest odnětí svobody a vedlejším trestům; hlavní líčení s Čihákem a dalšími osmi vysokými církevními představiteli se konalo od 27. listopadu do 2. prosince 1950. Zbytek života strávil ve věznicích na Pankráci, ve Valdicích a nakonec v Leopoldově, kde také ve vězeňské nemocnici po dlouhé nemoci zemřel.

• Theosofická společnost a její učení, Václav Kotrba, Praha 1914
• Buddhismus a křesťanství, vlastním nákladem, Praha 1914
• Co je po smrti?, 1916
• Lichva na soudu dějin a mravního zákona, Českoslovanská akciová tiskárna, Praha 1917
• Psychologie moderní pochybovačnosti náboženské, vlastním nákladem, Praha 1917
• Jozinka, naše vzorná sodálka a Targicka, vlastním nákladem, Praha 1924
• Theologus čili Studium katolické theologie – díl I, Organisace katolického studia bohosloveckého, vlastním nákladem, Praha 1927

• KUNC, Jaroslav. Kdy zemřeli ..?. BK ČK 1970, zvl. seš. 3, s. 31.
• TRANTINA, Václav a kol. Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (1945 až současnost). Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2001, s. 49.
• VLČEK, Vojtěch. Dva osudy: ThDr. Josef Čihák a ThDr. Otakar Švec. Confluens: vlastivědný sborník Mělnicka. 2013, č. 8, s. 44-47.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Čihák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Čihák (monsignore)
• Josef Čihák v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Msgre. Josef Čihák a jeho fotografie Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Josef Čihák Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů