Josef Čupera

JUDr. Josef Čupera
tajemník poslaneckého klubu ČSNS
Ve funkci:
1945 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS

Narození9. února 1908
Tišnov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1973 (ve věku 64–65 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Čupera (9. února 1908 Tišnov1973) byl český právník a politik Československé národněsocialistické strany. Po monstrprocesu se skupinou okolo Milady Horákové byl Čupera zatčený na podzim roku 1949 odsouzen na doživotí v navazujícím procesu JUDr. Čupera a spol., který se uskutečnil v létě 1950. Podmínečně propuštěn byl v roce 1963 a v roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.

Biografie

Josef Čupera narozený v roce 1908 v Tišnově absolvoval obecnou školu v nedalekém Blansku. Poté v Brně vystudoval reálné gymnázium a právnickou fakultu, kde promoval v roce 1932. Po dokončení svých studií pracoval jako praktikant u brněnského Okresního soudu a na magistrátu města Brna. Během druhé světové války učil na obchodní akademii a v posledním válečném roce pracoval v tišnovské továrně na letadla.[1]

Do Československé strany národně socialistické vstoupil v roce 1931. V listopadu 1945 byl brněnským župním výborem nominován do funkce tajemníka poslanecké klubu této strany. Ve funkci tajemníka ČSNS setrval i po únorovém komunistickém převratu, kdy se zapojil do práce tzv. národněsocialistické politické šestky. Přitom zajišťoval kontakty napříč členskou základnou národních socialistů a snažil se komunikovat i s některými bývalými poslanci, například s Miladou Horákovou, Emilem Weilandem či Josefem Nestávalem.[2] Zatčen byl v Praze 8. listopadu 1949. Ve vyšetřovací vazbě v Ruzyňské věznici byl během výslechů fyzicky i psychicky týrán a vydírán.

„Byl jsem zatčen 8. 11. 1949 o páté hod. ranní orgány StB v Praze za velkých bezpečnostních opatření a odvezen do Ruzyně. Hned po příjezdu započal první výslech, který trval nepřetržitě 51 hodin. Skončil 10. 11. 1949 dopoledně. Při tomto výslechu byly postupně používány donucovací prostředky: 1. nesčíslné dřepy, bití obuškem na paty, facky obyčejné a pěsťové, bití důtkami, bejkovcem, přikládání ústí revolveru na spánky, stálé nadávky a vyhrožování provazem, chození po cele. Byl jsem zatčen bez zatykače a bylo na mně žádáno, abych řekl, co jsem prováděl ilegálního.
Jak se později zjistilo, neměl vyšetřovatel žádné konkrétní skutečnosti mé trestné činnosti. Ze začátku šlo jen o to, že jsem se měl setkati s nějakými lidmi ilegálně. Konkrétně jména uváděna nebyla. Pak jsem byl požádán, abych popsal svoji dosavadní činnost v poslaneckém klubu a z této činnosti pak vyšetřovatel vykonstruoval moji ilegální činnosti s tím, že za všech okolností musí vytvořit ilegální skupinu s ilegální činnosti a řádnými funkcionáři. Jinak, že by mne nemohli odsoudit."

—část z protokolu sepsaného s Josefem Čuprem 4. 6. 1969[3]

Proces pojmenovaný dle jeho osoby jako JUDR. Čupera a spol. se v Praze odehrál 20.21. června 1950. V tomto vykonstruovaném procesu bylo spolu s Čuperou pro zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzeno 12 dalších osob. Josef Čupera dostal doživotní trest v těžkému žaláři a byl mu zkonfiskován veškerý majetek. Dostal navíc i peněžitý trest ve výši 20 000 Kčs a na dobu deseti let mu byla odňata občanská práva. V průběhu trestu pobýval ve věznicích v Praze, v Leopoldově, Valdicích a na Borech. Podmínečně propuštěn byl v roce 1963, načež se živil jako účetní. Zemřel deset let po svém propuštění. Plně rehabilitován byl teprve v prosinci 1990.

Odkazy

Reference

  1. ČUPERA, JOSEF (9. 2. 1908, TIŠNOV – 1973) [online]. https://www.ustrcr.cz [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  2. Kaplan (2008), s. 288–290.
  3. Kaplan (2008), s. 291.

Literatura

  • KAPLAN, Karel. Druhý proces: Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení : 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. 582 s. ISBN 978-80-246-1431-1. Dále jen Kaplan (2008). 
  • KOUROVÁ, Pavlína; KOURKA, Petr; VADAS, Martin; STEHLÍK, Michal. Žádáme trest smrti! : propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol.. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 287 s. ISBN 978-80-87211-03-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“