Josef Čupr
| Josef Čupr SJ | |
|---|---|
| Narození | 27. ledna 1934 Býkovice |
| Úmrtí | 9. října 2019 (ve věku 85 let) Brno |
| Místo pohřbení | Brno, krypta jezuitského kostela |
| Národnost | česká |
| Alma mater | gymnázium Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně |
| Povolání |  Římskokatolický duchovní |
| Znám jako |  Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova - Jezuité |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Čupr (27. ledna 1934 Býkovice – 9. října 2019 Brno) byl český katolický kněz a jezuita, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (1991–1998).
Život
Studoval jezuitské gymnázium na Velehradě po jehož zrušení odmaturoval v Brně. Absolvoval stavební fakultu VUT v Brně a 6 let pracoval v oboru.[1] Uprchl z Československa a v roce 1967 začal studovat teologii na Nepomucenu v Římě, na kněze byl vysvěcen 18. března 1972. Dne 9. října téhož roku vstoupil do jezuitského řádu a v roce 1982 složil slavné sliby.[2]
V letech 1974–1991 pracoval v redakci Radia Vatikán, v letech 1989–1992 byl spirituálem Nepomucena. Do rodné země se poprvé vrátil v roce 1990. V letech 1991–1998 byl provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova a za jeho působení byla zřízena rezidence v Olomouci, exerciní dům v Českém Těšíně a probační dům v Kolíně. Od roku 1998 žil v Kolíně a byl sekretář nuncia, podílel se na formaci noviců a jako exercitátor.
Od léta 2013 byl členem brněnské komunity jezuitů. Působil také jako duchovní správce Kongregace Milosrdných sester sv. Františka pod ochranou Svaté rodiny v Brně, u nichž poslední roky pobýval.[2] Zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří.
Reference
- ↑ Parte Josefa Čupra. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-10.
- ↑ a b Josef Čupr [online]. Jesuit.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Čupr
| Provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jan Pavlík | 1991–1998 Josef Čupr | Nástupce: Vojtěch Suchý |
Média použitá na této stránce
Monochrome version of the IHS emblem of the Jesuits.
The design of the emblem is attributed to Ignatius of Loyola (1541).
- the cross is here drawn as formy fitchy; this is not necessarily part of the design, early modern depictions sometimes show a plain cross, or various baroque ornamentations
- the three nails are sometimes shown as piercing a heart
- the alternating straight and wavy rays are found in historical specimens, but not necessarily, and sometimes with two or three straight rays separating wavy rays.
- the number of rays is often 32 as here, but sometimes also 12, 16 or 24.
- the emblem is sometimes surrounded by the inscription et vocatum est nomen eius Iesus (Luke 2:21)