Josef Říman

Akad. Josef Říman
Prof. MUDr., DrSc.
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1986 – 1989
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození30. ledna 1925
Horní Suchá
Úmrtí12. října 2019 (ve věku 94 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, pedagog, biochemik a genetik
OceněníLomonosovova zlatá medaile (1986)
Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1988)
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Říman (30. ledna 1925 Horní Suchá[1]–12. října 2019 Praha) byl český a československý lékař, biochemik, molekulární biolog, genetik, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1955 získal titul kandidát věd, roku 1967 docent lékařské chemie a biochemie a roku 1982 profesor biochemie.[2]

K roku 1986 se profesně uvádí jako předseda Československé akademie věd.[3] Od roku 1973 v ní působil jako člen-korespondent, od roku 1977 jako akademik. Působil jako profesor na Univerzitě Karlově, přednášel na Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1975 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky ČSAV. V ČSAV zastával v letech 1978–1980 post vědeckého sekretáře, v letech 1981–1985 místopředsedy a od roku 1986 předsedy ČSAV. V roce 1969 a znovu roku 1978 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1979 mu byla udělena Státní cena SSSR a roku 1983 Řád práce.[2][4] V roce 2017 vyšly jeho paměti.[5]

XVI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ, XVII. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ.[4]

Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 7 - Praha 8). Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[6][7]

Vědecká práce

Ve vědeckých kruzích byl znám především jako průkopník studia onkogenních virů a molekulárních mechanismů základních buněčných genetických procesů. V těchto oborech se se svými spolupracovníky kolem roku 1970 pohyboval na světové špičce a měl blízko k tematice, která byla později odměněna Nobelovou cenou.[8] V roce 1991 skončil ve funkci ředitele ústavu, odešel zpět do laboratoře a tam ještě 15 let spolu s jedinou laborantkou pracoval na výzkumu nádorových buněk – za toto období napsal 12 dobrých vědeckých publikací.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Josef Říman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b prof. MUDr. Josef Říman, DrSc [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-07-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  5. ↑ J. Říman, F. Houdek: Od pluhu do senátu a zpátky, Galén, Praha 2017; https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-9/dve-knihy-vede-politice.html
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  8. ↑ a b Václav Hořejší » Vzpomínka na Josefa Římana – význačného vědce a předsedu ČSAV | Názory Aktuálně.cz. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy