Josef Šír

Josef Šír
Josef Šír
Josef Šír
Narození7. ledna 1859
Horní Branná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. května 1920 (ve věku 61 let)
Příchovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, učitel a dramatik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šír (7. ledna 1859 Horní Branná8. května 1920 Příchovice) byl český regionální buditel, který působil jako učitel (příp. jako řídící učitel) na školách v Krkonoších a Podkrkonoší. Bývá zaměňován se svým jmenovcem Josefem Šírem z Křížlic, který byl obdobného zaměření a působil přibližně v téže době.[1]

Biografie

Josef Šír vystudoval Učitelský ústav v Jičíně.

Během let vystřídal tato učitelská působiště: Roztoky u Jilemnice, Stará Ves u Vysokého nad Jizerou, Poniklá, Benecko, Horní Štěpanice.

Napsáno bylo mnohé v různých publikacích o jeho učitelské dráze. Spoustu informací pisatelé článků neověřovali a tak se chyby opisovaly. Nebylo snadné všechny potřebné dokumenty v archivech vyhledat a doložit, jak tomu vlastně ve skutečnosti bylo či nikoliv! Ověřený (a dokumenty doložitelný) soupis o jeho působení na školách je možné najít v literárně-rodopisném sborníku Josef Šír.[2] Tato níže vypsaná data jsou čerpána především ze školních Pamětních knih (některé zápisy dokonce psány přímo vlastní rukou spisovatele J. Š.), takže jsou správná.

  • 16. září 1879 nastupuje jako definitivní řídící učitel do Roztok u Jilemnice[2], zde se dne 6. 3. 1882 oženil s Františkou Janouškovou - viz dokument z matriky oddaných pro Roztoky u Jilemnice[3].
  • Jako správce školy přechází do Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou (4. leden 1879 - 15. září 1879)[2].
  • Ze Staré Vsi se vrací zpět do Roztok u Jilemnice, kde učí do 27. 4. 1883[2].
  • Od 1. 5. 1883 je definitivním učitelem v Poniklé, kde setrvává do 31. 12. 1885[2].
  • Odtud přechází 1. 1. 1886 na Benecko, kde učí do 29. 2. 1888[2].
  • Od 29. 2. 1888 působí jako definitivní řídící učitel na škole v Horních Štěpanicích[2] (zde se setkává se svým učitelským kolegou a jmenovcem Josefem Šírem rodákem z Křížlic).[4].). Učí zde do 28. 2. 1909. V Horních Štěpanicích zavedl obecní kroniku a přitom se začal věnovat spisovatelské činnosti.
  • 1. 3. 1909 - 31. 3. 1919 působí jako definitivní řídící učitel opět na škole v Roztokách u Jilemnice[2].

Do důchodu odchází 1. 4. 1919 a stěhuje se do Jičína. Avšak žádá o reaktivaci...[5]

V 8. května 1920 se Josef Šír stěhuje do Příchovic (převážně německých), kde má vyučovat na české menšinové škole. Děti se ho však nikdy nedočkaly: stihla ho pravděpodobně mrtvice v předvečer prvního dne v novém působišti, byl nalezen 9. 5. ve svém novém bytě mezi svými právě vybalovanými knihami.

Pohřben byl 12. 5. po boku své manželky (zemřela 5. 9. 1912) v Roztokách u Jilemnice.

Pozn.: Několikráte se objevila i informace, že působil na škole v Kruhu u Jilemnice. V pamětní knize školy v Kruhu však o tom záznamu není! Zde v Kruhu učil jeho zeť Josef Panýr * 1874 - Horní Branná, + 1950 - Praha). Šír se však na škole v Kruhu vyskytoval také, ale byl to Jaroslav Šír (bratranec Josefa Šíra) * 27. 4. 1871 - Horní Branná[6]. Je však možné, že mohl na školu v okolí zaskočit za nějakého kolegu...

Nekrolog

V časopise Zlatá Praha byl Šírovi věnován osmiřádkový nekrolog s jedním překlepem: „Stár jen něco přes šedesát let opustil nás Josef Šír, povoláním řídící učitel, autor několika pozoruhodných prací beletistických, v nichž svérázným způsobem seznamoval nás se životem prostého lidu krkonošského. Jeho Horské prameny, Robotou života, Krkonošské povídky, Pašerák a jiné obrazy z hor, vydané nákladem Ottovým, jsou práce dobrého zrna a ceny trvalé.“[7]

Bibliografie

Od roku 1896 jeho povídky uveřejňovaly Národní listy, Zlatá Praha, Ilustrovaný svět, Beseda lidu a řada dalších časopisů. V roce 1904 mu vyšla první celistvá kniha povídek Horské prameny...

  • Horské prameny: povídky a obrázky z Krkonoš (1904) – vydal nakladatel Josef Rašín, Praha
  • Robotou života: povídky – vydal nakladatel J. Otto, Praha (1905)
  • Krkonošské povídky – vydal nakladatel J. Otto, Praha (1908)
  • Krkonošské humoresky a rozmarné obrázky – vydal nakladatel Alois Šašek, Velké Meziříčí (1910)
  • Msta – román, ve kterém Šír v narážkách popisuje svůj boj s některými místními občany a s despotickým farářem; vydalo nakladatelství Volná myšlenka, Praha (1911)
  • Z hor – vydal nakladatel Josef Rašín, Praha (1913)
  • Pašerák a jiné obrázky z hor – vydal nakladatel J. Otto, Praha (1913)
  • Muka lásky: povídky – vydal nakladatel Přemysl Plaček, Pacov (1918)
  • Štvanice: dva obrazy z Krkonoš – vydal nakladatel Přemysl Plaček, Pacov (1919)

Posmrtné edice

Fr. Švejda, Praha

  • Nevěsta: dramatický obraz z vesnického života z Podkrkonoší o 3 dějstvích – vydal Fr. Švejda, Praha (1934)
  • Tkalci: drama ze života krkonošského lidu ve třech jednáních s proměnou – vydal Fr. Švejda, Praha (1934)

Josef Krbal, Vrchlabí

Až dlouho po Šírově smrti si jeho význam uvědomil vrchlabský knihkupec a nakladatel Josef Krbal, který se od roku 1932 začal věnovat sbírání a tisku Šírových povídek z novin a časopisů. Do předmluvy druhého svazku napsal: „Spisovatel Josef Šír zachytil v hodině dvanácté ve svých povídkách svéráz krkonošské dědiny a krkonošských horalů. Dalekosáhlé přesuny sociálního rázu, krize průmyslu, zejména domácího tkalcovství a sklářství, přivodí brzy zánik klidu v našich horách, klidu, ve kterém vyrůstali Šírovi samorostlí filosofové, rázovité postavy horalů a jímavé životní děje krkonošských drobných lidí, jejich rodin a samot.“:

  • Povídky z Krkonoš – první povídkový sborník (1932)
  • Povídky z Krkonoš II – druhý povídkový sborník (1932)
  • Tkalci z Krkonoš – dříve nevydaný román, který sám Šír přepsal na hru pro Národní divadlo. Přes příznivý posudek dramaturga nebyla uvedena, patrně aby nedošlo k záměně se hrou Tkalci od Gerharta Hauptmanna (nositele Nobelovy ceny za literaturu). Výtisk obsahuje i povídku Spiritisté z doby světové války (1933)
  • V horské škole – povídkový sborník (1934)
  • Msta – román (1935)
  • Krkonošské humoresky a rozmarné obrázky – povídkový sborník (1936)
  • V mlhách – povídkový sborník (1936)
  • Pašerák a jiné obrazy z hor – povídkový sborník (1938)

Ve vydávání pokračoval Krbal i v době II. světové války, kdy byl nucen odejít z převážně německého Vrchlabí a zřídit si novou živnost v Bělohradě:

  • Na pobytí – povídky (1940)

Po osvobození Československa se Krbal vrátil do Vrchlabí a dovršil edici na celkem desetisvazkové vydání:

  • Hory za války – první svazek, vydaný opět ve Vrchlabí (1945)
  • V horské škole – druhé vydání, tentokrát už pod hlavičkou Krkonošské nakladatelství J. Krbal (1947)

Po roce 1970

  • Pašerák a jiné povídky z hor – k vydání připravil a medailon o J. Šírovi napsal Ladislav Ducháček; vydalo nakladatelství Československý spisovatel, Praha (1974)
  • Robotou života: Výbor povídek – uspořádal Radim Kalfus, textově připravil a poznámkami opatřil František Schildberger; vydalo nakladatelství Kruh, Hradec Králové (1979)

Jako pokračování Sebraných spisů vydávaných Josefem Krbalem můžeme považovat i:

  • Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší – literárně-rodopisný sborník, díl I. – autoři K. Richtera a J. Šustová. Kniha přináší rodopisná data, fotografie a dokumenty z archivů, muzeí i soukromých sbírek. Z literární činnosti hornobrannského rodáka Josefa Šíra přináší sborník i povídky, které (s výjimkou jedné) nejsou obsaženy v Sebraných spisech vydávaných Josefem Krbalem a další dosud nepublikované texty, mezi nimi i loutkové hry (r. 2010).
  • Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší – literárně-rodopisný sborník, díl II. – autoři K. Richtera a J. Šustová (r. 2022).

Pamětní desky

Pamětní deska v Horní Branné

Na Šírovu památku byla roku 1934 odhalena v jeho rodné obci Horní Branné pamětní deska na domě čp. 27. V této obci nese jeho jméno také Základní škola a Mateřská škola a v hornobranském zámku je mu také věnována trvalá expozice.

Druhá pamětní deska se nachází na Jindrově skále na Benecku (slavnostně odhalena 9. 9. 1945) s textem „Krkonošský lid Josefu Šírovi – spisovateli a průkopníku duchovního a sociálního osvobození českých hor“[8].

Třetí pamětní deska je umístěna na budově školy v Roztokách u Jilemnice, tentokrát s textem "Na této škole působil Josef Šír – vlastenecký učitel, pokrokový spisovatel a buditel horského pracujícího lidu".

Jako připomínku na jeho učitelské působení - v roce 1879 na škole ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou - najdeme na budově bývalé staré školy další desku. Ač působil zde jen velmi krátce (leden - září), bojoval o lepší podmínky pro žáky. Budova školy byla nevyhovující... Stalo se pak, až po jeho odchodu, že obec nechala zhotovit školu novou a větší. Ale stejně jako budova staré školy i ta dnes slouží již jinému účelu, avšak obě stojí dodnes.

Odkazy

Reference

  1. K. Richtera a J. Šustová, Josef Šír a rod Šíru z Podkrkonoší – Literárně-rodopisný sborník díl I., s. 51
  2. a b c d e f g h In: JANA ŠUSTOVÁ, KRISTIÁN RICHTERA. Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší, literárně-rodopisný sborník. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-254-7325-2. Kapitola Učitelská dráha Josefa Šíra, s. 47–49.
  3. In: JANA ŠUSTOVÁ, KRISTIÁN RICHTERA. Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší, literárně-rodopisný sborník. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-254-7325-2. Kapitola Rodokmen Josefa Šíra, rodáka z Horní Branné, v zápisech z matrik, s. 168–169.
  4. In: JANA ŠUSTOVÁ, KRISTIÁN RICHTERA. Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší, literárně-rodopisný sborník. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-254-7325-2. Kapitola O jmenovci Josefa Šíra (rodáku křížlickém), též učiteli, se kterým býval J. Š. často zaměňován, s. 51–54.
  5. In: JANA ŠUSTOVÁ, KRISTIÁN RICHTERA. Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší, literárně-rodopisný sborník. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-254-7325-2. Kapitola Učitelská dráha Josefa Šíra, s. 49.
  6. In: JANA ŠUSTOVÁ, KRISTIÁN RICHTERA. Josef Šír a rod Šírův v Podkrkonoší, literárně-rodopisný sborník. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-254-7325-2. Kapitola O jmenovci..., s. 51.
  7. Zlatá Praha – 1920, ročník XXXVII, číslo 37. – 38., str. 305 – vydáno 2. 6. 1920
  8. Drobné památky Libereckého kraje. drpalik.mistecko.cz [online]. [cit. 2011-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-20. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Horni Branna 27 deska.JPG
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Josef-Sir portret.jpg
Josef Šír (7. 1. 1859, Horní Branná – 8. 5. 1920, Příchovice) byl významný český regionální buditel, který působil jako učitel (příp. jako řídící učitel) na školách v Krkonoších a Podkrkonoší.