Josef Štětka

Josef Štětka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1935
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
KSČ

Narození13. ledna 1885
Chodouň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1963
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Štětka (13. ledna 1885 Chodouň[1]24. října 1963 Praha) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Biografie

Vyučil se jako slévač v železárnách v Králově Dvoře, kde se už ve věku patnácti let podílel na organizování stávky učňů. Krátce také pracoval v korkárně Union ve Zdicích. Kvůli svým aktivitám při organizování oslav 1. máje v roce 1903 byl propuštěn z práce. Od roku 1906 byl členem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Roku 1921 patřil mezi zakládající členy KSČ. Založil osvětový spolek Dělnický ochotník v rodné Chodouni, v letech 1919–1924 a 1929–1932 byl starostou Chodouně.[2]

Profesí byl kovodělníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Suchdole.[3] Postupně se začal politicky angažovat i na vyšších úrovních. V parlamentních volbách v roce 1925 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Po nich mu ale byl rozhodnutím volebního soudu odebrán poslanecký mandát a na jeho místo nastoupil Rudolf Dölling,[4] jelikož byl v červnu 1935 odsouzen dle Zákona na ochranu republiky na 18 měsíců těžkého žaláře se ztrátou občanských práv na 5 let.[5] V roce 1928 se stal krajským tajemníkem KSČ v Kladně. Od roku 1929 působil coby předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[2] Už ve 30. letech 20. století patřil mezi přední funkcionáře KSČ, přičemž byl reprezentantem dogmatického, radikálního křídla.[6] V roce 1934 na něj byl vydán zatykač (spolu s Klementem Gottwaldem, Václavem Kopeckým a Josefem Krosnářem) v souvislosti s aktivitami KSČ v té době.[7] Strávil devět měsíců v pankrácké věznici.

Druhou světovou válku strávil v exilu. V roce 1939 emigroval do Sovětského svazu, kde vstoupil do československých jednotek a pomáhal při osvobozování republiky.[2]

Po obnově Československa se vrátil do politiky. V období po roce 1946 působil ve funkci předsedy poslaneckého klubu KSČ. Na VIII. sjezdu KSČ v březnu 1946 se stal předsedou revizní komise. Ve stejné funkci ho potvrdil i IX. sjezd KSČ roku 1949, X. sjezd KSČ v roce 1954 a XI. sjezd roku 1958.[8][2] Po celou tuto dobu zastával i parlamentní křeslo. V letech 1945–1946 byl členem Prozatímního Národního shromáždění, v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. Také v letech 1948–1960 zasedal v Národním shromáždění.[4]

Odkazy

Reference

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307. 
  2. a b c d Štětka, Josef, 1885-1963 [online]. svk7.svkkl.cz [cit. 2012-01-05]. Dostupné online. 
  3. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. 
  4. a b Josef Štětka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. 
  5. Komunistický poslanec Štětka zbaven mandátu. Český deník. 8. 12. 1935, roč. 24, čís. 336, s. 1. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 735. 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 408. 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 466–467, 501, 510, 520. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“