Josef Šváb-Malostranský

Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Narození16. března 1860
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. října 1932 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
DětiKarel Šváb
PříbuzníZita Kabátová (neteř)
Ludvík Šváb (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šváb-Malostranský (16. března 1860 Praha-Malá Strana[1] – 30. října 1932 Praha[2]) byl český herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scenárista. Stál u zrodu českého filmu (1898) a stal se prvním českým filmovým hercem (Dostaveníčko ve mlýnici).

Životopis

Josef Šváb-Malostranský se učil pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 1885–1916 byl členem Švandova divadla.

Přátelil se s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem.

Hrob Josefa Švába-Malostranského na Olšanských hřbitovech

Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu Pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž předváděl svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči.

K filmu se pak dostal až těsně před 1. světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Šlo o repertoárovou hru Švandova divadla a on sám si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France.

Po skončení dráhy u divadla se stal knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen frátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Zahrál si ještě ve třech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál.

Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Štajniců na Malé Straně jeho syn Karel Šváb, popravený nacisty roku 1942.

Veselá píseň o té drahotě L.P. 1915

Filmografie

Role

  • Dostaveníčko ve mlýnici, 1898 – starý záletník
  • Smích a pláč, 1898 – on sám
  • Výstavní párkař a lepič plakátů, 1898 – párkař
  • Pět smyslů člověka, 1913 – Prefatýn
  • Zlaté srdéčko, 1916 – sluha Franc
  • Polykarp aprovisuje, 1917 – sluha
  • Čertisko, 1918 – továrník Blažek
  • Princezna z chalupy, 1918 – negři
  • Sen frátera Ondřeje, 1918 – mníšek Ondřej
  • Byl první máj, 1919 – běloši Rabbi Löw, 1919 – role neuvedena
  • Nikyho velebné dobrodružství, 1920 – starosta
  • Setřelé písmo, 1920 – profesor a člen muzea
  • Zpěv zlata, 1920 – sluha
  • Cikáni, 1921 – host na zámku
  • Irčin románek II, 1921 – biskup
  • Kříž u potoka, 1921 – bohatý sedlák
  • Manželé paní Ireny, 1921 – negři
  • Otrávené světlo, 1921 – sluha Jan
  • Příchozí z temnot, 1921 – starý sluha Jan
  • Roztržené foto, 1921 – sluha, vrátný v hotelu (dvojrole)
  • Živé mrtvoly, 1921 – profesor Florian Pátek
  • Adam a Eva, 1922 – starší pán
  • Dejte se omladit, 1922 – Jeremiáš Máček
  • Jejich svatební noc, 1922 – posluha
  • Komptoiristka, 1922 – role neuvedena
  • Lásky slečny Věry, 1922 – četnický strážmistr
  • Likérová princeznička, 1922 – Hrášek
  • Mrtví žijí, 1922 – notář JUDr. Rulík
  • Prodaná nevěsta, 1922 – Mícha
  • Buď připraven, 1923 – zahradník Valášek
  • Tu ten kámen, 1923 – sýrař
  • Únos bankéře Fuxe, 1923 – strážník
  • Záhadný případ Galginův, 1923 – starý sluha Tomáš
  • Závěť podivínova, 1923 – role neuvedena
  • Píseň života, 1924 – komorník u velkostatkáře Zalužanského
  • Lucerna, 1925 – farář
  • Parnasie, 1925 – starý komorník Jan
  • Vdavky Nanynky Kulichovy – 1925, farář
  • Vyznavači slunce, 1925 – konšel
  • Dobrý voják Švejk, 1926 – manžel paní Wendlerové
  • Falešná kočička, 1926 – účastník průvodu
  • Irča v hnízdečku, 1926 – biskup
  • Lásky Kačenky Strnadové, 1926 – uzenář
  • Loupežníci na Chlumu, 1926 – hospodský
  • Pantáta Bezoušek, 1926 – farář
  • Příběh jednoho dne, 1926 – host ve vinárně
  • Radioamatéři, 1926 – domácí Broukal
  • Řina, 1926 – knížecí sluha
  • Kašpárek kouzelníkem, 1927 – role neuvedena
  • Krásná vyzvědačka, 1927 – ministr zdravotnictví
  • Provaz z oběšence, 1927 – obecní policajt Strachota, bába (dvojrole)
  • Filosofka Mája, 1928 – továrník Karel Čermák
  • Kainovo znamení, 1928 – hostinský
  • Kedlubnový kavalír, 1928 – host na zásnubách
  • Modrý démant, 1928 – účastník spiritistické seance
  • Pramen lásky, 1928 – továrník Emanuel Bumbrlíček
  • Veterán Votruba, 1928 – veterán
  • Boží mlýny, 1929 – farář
  • Hříchy lásky, 1929 – venkovský herec
  • Chudá holka, 1929 – zpěvák v šantánu
  • Tchán Kondelík a zeť Vejvara, 1929 – host na křtinách
  • Z českých mlýnů, 1929 – host na zásnubách
  • Když struny lkají, 1930 – host v hostinci
  • Kariéra Pavla Čamrdy, 1931 – kněz
  • Kantor Ideál, 1932 – profesor katecheta
  • Pepina Rejholcová, 1932 – kupec Robinson Rákoska

Režie

Scénáře

Náměty

Dílo

  • Víš co se mi zdálo? (1905) [3]
  • K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku (1910) [4]
  • Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi (1910) – laciné vydání [5]
  • Sylvestr - republikán (1913) – žertovná sylvestrovská scéna [6]
  • Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu (1916) – [7]
  • Můj kamarád (1918) – veselý protějšek k světoznámému smutnému kamarádu od Karla Hašlera [8]
  • Bílý svíteček (1918) – časově veselý a vesele časový protějšek k oblíbené písni Karla Hašlera Bílý kvíteček [9]
  • Hřbitove, hřbitove (194?) – národní lidová píseň: zvukové nahrávky [10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Josef Šváb-Malostranský zemřel. Národní listy. 1932-10-31, s. 3. Dostupné online [cit. 2022-12-06]. 
  3. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Víš co se mi zdálo? [online]. Praha: Josef Šváb, 1905 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Sylvestr - republikán [online]. Praha: Josef Šváb, 1913 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu, který z velkého zoufalství spáchal jeden cyklista, v tom čase, jak ty velké kroupy padaly [online]. Praha: Josef Šváb, 1916 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Můj kamarád [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Bílý svíteček [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Hřbitove, hřbitove [online]. Praha: Esta, 194? [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987, str. 89
  • Český hraný film I, 1898 - 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
  • Český hraný film II, 1930 - 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
  • Luboš Bartošek, Náš film (1896 - 1945), Praha 1985

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef-Svab-Malostransky.jpg
Fotka Josefa Švába-Malostranského
Svab-Malostransky hrob.jpg
Autor: Přemysl Otakar, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Josefa Švába-Malostranského na Olšanských hřbitovech (2015)
Veselá píseň o té drahotě L.P. 1915.jpg
Žertovná píseň z roku 1915