Josef Alois Kouble

Reverendus Dominus
Josef Alois Kouble
římskokatolický kněz
R.D. Josef Kouble
R.D. Josef Kouble
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení25. srpna 1849
Osobní údaje
Datum narození3. srpna 1825
Místo narozeníBozkov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí7. července 1886 (ve věku 60 let)
Místo úmrtíBozkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Povoláníspisovatel a katolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Alois Kouble (3. srpna 1825, Bozkov[1]7. července, 1886 tamtéž) byl český římskokatolický kněz, spisovatel-humorista a organizátor kulturního života v Podkrkonoší. Dlouhodobě řídil divadlo ve Vysokém nad Jizerou. Psal povídky a epigramy. Sbíral nářečí místních obyvatel. Jeho životní příběh a dílo inspirovaly mimo jiné Karla Václava Raise a Antala Staška.

Život

Narodil se v Bozkově u Semil v domě č. 100. Vystudoval jičínské gymnázium. Potom studoval bohosloví v Praze a Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen 25. srpna 1849.[2]

Dlouhodobě působil jako kaplan ve Vysokém nad Jizerou, kde aktivně podporoval českou kulturu. Roku 1856 byl zvolen ředitelem místního divadla a tuto funkci zastával osmnáct let. Nakupoval a půjčoval knihy a časopisy. Naslouchal horalům, zapisoval si jejich nářečí[3] a svou sbírku uveřejnil v Časopise Musea království Českého; tím zachránil řadu výrazů před zapomenutím. Z jeho práce později čerpali spisovatelé Karel Václav Rais a Antal Stašek nebo autor slovníku František Štěpán Kott.[2]

Později se stal farářem v Osečné, Příchovicích a Semilech. Nakonec se vrátil jako farář do rodného Bozkova,[3] kde zemřel 7. července 1886 na „ochrnutí mozku“ (cévní mozkovou příhodu).[4]

Dílo

Jako spisovatel byl především humorista.[2] Některé texty publikoval pod pseudonymy: Boskovský, Josef z Hor, Kuba nebo Josef Kovářů.

V době Bachova absolutismu vydával spolu s Fr. Drahoňovským ručně psaný časopis Ježek po srsti a proti srsti; jejich sbírku dlouhá léta uchovával učitel Mařatka ve Staré Vsi u Vysokého.[3]

Roku 1860 s Drahoňovským sestavil humoristický almanach Krakonoš a vydal jej ve Vilímkově nakladatelství. Přispěl do něj jednou ze svých nejlepších prací, humoreskou Se sněhem spadlý ženich.[2]

Velmi vlivnou prací byl jeho článek Podřečí severních Čech, který vyšel spolu s dodatky v Časopise Musea království Českého r. 1864.[5] Jak již bylo zmíněno, využíval nářeční prvky z této sbírky např. Karel Václav Rais v románech Zapadlí vlastenci nebo O ztraceném ševci.[2]

Knižně vydal:

  • Zrnka české soli (1862), sbírka epigramů
  • Překvapení : činohra v jednom jednání (1867)
  • Rybrcol druhý na Krkonoších : dramatický žert ve dvou jednáních pro mládež (1867)

Význam a odkaz

Kouble byl svými současníky uznávaný pro vlastenectví a ušlechtilý charakter. Měl smysl pro humor, bez závisti a škarohlídství. Svou kulturní a osvětovou činností i sběrem místního nářečí inspiroval další autory.

Pro Karla Václava Raise, který ve svých pracích využíval sebraná nářeční „zrnka“,[2] se stal předlohou pro postavu pátera Chvály v Zapadlých vlastencích.[6]

Kouble se osobně znal s Antalem Staškem, který jako student jezdil do Vysokého na prázdniny a v 80. letech se stal advokátem v Semilech. I ten využíval sebrané krkonošské nářečí ve svých dílech.[2]

Politik Karel Kramář, rodák z Vysokého, byl Koubleho žákem na obecné škole.[2]

V srpnu 1940, u příležitosti 115. narozenin, byl na Koubleho hrobě umístěn nový kamenný pomník. Místní občané tak ocenili jeho buditelské úsilí, které v té době ještě bylo v živé paměti.[7]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f g h DUBSKÝ, A. To byl Raisův páter Chvála. Národní listy. 1940-08-03, roč. 80, čís. 208, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 
  3. a b c P. Josef Kouble. Humoristické listy. 1886-07-30, roč. 28, čís. 31, s. 256. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 
  4. Úmrtí. Národní listy. 1886-07-10, roč. 26, čís. 189, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 
  5. KOUBLE, Josef. Podřečí severních Čech. Časopis Musea království Českého. 1864, roč. 38, čís. 1, s. 49. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. ; KOUBLE, Josef. Dodatky k rozpravě o podřečí v severních Čechách. Časopis Musea království Českého. 1864, roč. 38, čís. 1, s. 56. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. ; KOUBLE, Josef. Dodatky k rozpravě o podřečí ve východních Čechách. Časopis Musea království Českého. 1864, roč. 38, čís. 3, s. 250. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 
  6. Péče o památku vynikajících mužů ve Vysokém nad Jizerou. Národní listy. 1939-09-09, roč. 79, čís. 245, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 
  7. Stopatnáct let od narození P. J. A. Koubleho. Národní listy. 1940-08-02, roč. 80, čís. 207, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-08-27]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Josef Alois Kouble 1886 Vilimek.png
Portrait of Josef Alois Kouble (1825-1886), Czech priest, writer and collector of Czech dialects in the Giant Mountains (Krkonoše).