Josef Anton Oelz

MUDr. Josef Anton Oelz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1891
Poslanec Vorarlberského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub (Strana práva)
Liechtensteinův klub

Narození24. ledna 1812
Dornbirn
Flag of Bavaria (striped).svg Bavorské království[1]
Úmrtí19. prosince 1893
Dornbirn
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPadovská univerzita
Římská univerzita
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Anton Oelz (24. ledna 1812 Dornbirn19. prosince 1893 Dornbirn[2][3]) byl rakouský lékař a politik z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Byl synem koželuha. Studoval v letech 1833–1838 medicínu na Padovské univerzitě, na Římské univerzitě a na Vídeňské univerzitě. Roku 1850 získal titul doktora lékařství. Působil potom jako praktický lékař v rodném Dornbirnu.[2]

Byl aktivní i veřejně a politicky. Byl členem katolických spolků. Roku 1870 byl zvolen na Vorarlberský zemský sněm.[2] Zemský sněm ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady vyslán roku 1871 za kurii venkovských obcí ve Vorarlbersku. Rezignace oznámena na schůzi 15. února 1873. Do vídeňského parlamentu se ovšem krátce poté vrátil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy uspěl v kurii venkovských obcí, obvod Bregenz, Bregenzerwald, Dornbirn. Slib složil 21. listopadu 1873. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885.[4]

Stranicky se profiloval jako německý konzervativec (takzvaná Strana práva, neboli Hohenwartův klub). Patřil k umírněným politikům.[2] V listopadu 1881 přešel do nově utvořeného Liechtensteinova klubu (oficiálně Klub středu), který byl více katolicky, sociálně reformně a centristicky orientovaný.[5] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[6]

Zemřel v prosinci 1893.[3]

Odkazy

Reference

  1. Vorarlberský Dornbirn s okolím dočasně připojen na základě tzv. Prešpurského míru roku 1805 k Bavorsku.
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Oelz, Josef Anton (1812-1893), Mediziner und Politiker, s. 209. (německy) 
  3. a b Telefonické zprávy Nár. listů. Národní listy. Prosinec 1893, roč. 33, čís. 354, s. 5. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  6. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flag of Bavaria (striped).svg
Flag of Bavaria (striped)
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)