Josef Bartoš (1902–1966)

Josef Bartoš
Narození10. února 1902
Nová Paka, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. srpna 1966 (ve věku 64 let)
Nový Bydžov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr a učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Bartoš (10. února 1902 Nová Paka14. srpna 1966 Nový Bydžov) byl český hudební pedagog, skladatel a sbormistr.

Život

Studoval na reálném gymnáziu ve Dvoře Králové. Na Pražské konzervatoři studoval skladbu pod vedením Karla Boleslava Jiráka a klavír u Romana Veselého. Svá studia dokončil mistrovským kurzem u Vítězslava Nováka a v Paříži na Schole cantorum u Vincenta d'Indy.

Po návratu do Čech se stal sbormistrem a korepetitorem opery v Olomouci. V letech 1926 a 1927 působil jako dirigent Východočeského divadla v Pardubicích. Na čas se vrátil do Paříže jako člen Slovanského kvarteta. Byl sbormistrem zpěváckého spolku Lubor-Ludiše v Novém Bydžově, ředitelem hudební školy Slezské matice v Českém Těšíně a vyučoval v Těšíně i zpěv na gymnáziu a rodinné škole a organizoval zde hudební život. Konečně v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře. Za války učil dva roky hudební teorii na hudební škole v Plzni.

Dílo

Opera

Kantáty

  • Balada junácká (1935)
  • Kantáta o naději a víře (Missa brevis – 1938)
  • Neznámý vojín (1940)
  • Kátinka (1942)
  • Píseň domoviny (1951)

Orchestrální skladby

  • Pastorální suita (1927)
  • Suita op. 31 (1952)
  • Suita ve starém slohu (1957)
  • Concertino pro akordeón, smyčce, kotle a harfu (1958)

Komorní skladby

  • Čtyři dueta po 2 housle (1924)
  • Sonatina pro housle a klavír (1928)
  • Klavírní trio (1932)
  • Sonatina pro 2 housle (1941)
  • Sonatina pro violoncello a klavír (1955)
  • Studentská serenáda (dechový kvintet – 1950)
  • Pod Zvíčinou (dechový kvintet – 1952)
  • V Podkrkonoší (dechový kvintet – 1954)

Dále řada skladeb pro klavír, písně a sbory. Oblíbené byl zejména úpravy lidových koled z Podkrkonoší.

Pedagogická literatura

  • Hudební nástroje (1952)
  • Přehled nauky o harmonii (1953)
  • Přehled nauky o kontrapunktu (1954)
  • Přehled nauky o hudebních formách (1956)

V rukopise zůstal katalog bohemik v archivech Velké opery v Paříži a v pařížské konzervatoři.

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

  1. * JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 23, 228. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“