Josef Bartuška

Josef Bartuška
Narození28. května 1898
Rozovy Temelín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. října 1963 (ve věku 65 let)
Rudolfov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníbásník, grafik, malíř, fotograf, scénograf, hudebník a učitel
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Bartuška (28. května 1898, Rozovy[1] (Temelín) – 9. října 1963, Rudolfov) byl český básník, grafik, malíř, fotograf, kritik, autor poetických divadelních a filmových libret, scénograf, hudebník, pedagog, zakladatel skupiny Linie a šéfredaktor stejnojmenného časopisu.

Život

Absolvoval obecnou školu v Úsilném a poté studoval na státní reálce v Českých Budějovicích. Z kvarty přešel roku 1913 na Státní koedukační učitelský ústav, kde 1917 maturoval. Působil pak jako učitel v Českých Budějovicích, Borovanech, Úsilném, Chotýčanech, Libníči. Roku 1924 byl přeložen na menšinovou školu v Českých Velenicích a na Vitorazsku působil do roku 1930, než byl přeložen na malou českobudějovickou předměstskou školu ve Vrátu. V roce 1942 byl jmenován řídícím učitelem na obecné škole v Rudolfově, kde působil až do důchodu 1959. Zemřel v Rudolfově roku 1963.[2]

Roku 1930 založil v Českých Budějovicích umělecké sdružení Kontakt, kde kromě Josefa Bartušky působili Oldřich Nouza, J. Kotrlý, Richard Lander a Miroslav Haller. Bartuška pak v létě 1931 založil umělecké avantgardní sdružení Linie a stal se šéfredaktorem časopisu Linie, který vycházel až do června 1938. Jako pedagog se za války a v poválečných letech věnoval výtvarné výchově svých žáků, z nichž někteří získali mezinárodní uznání.[3]

Dílo

Od počátku 20. let Josef Bartuška publikoval básně v novinách a časopisech Pramen, Niva, Republikán, Apollon, Kormidlo, Archa, Cesta, Pramen, Host, Jih, Tvar, Národní listy a vydával, většinou vlastním nákladem, útlé sbírky básní. Jeho básnická i výtvarná tvorba byla inspirována Devětsilem a meziválečnou avantgardou.

Na konci 20. let se přiklonil k abstrakci a vydal společně s Oldřichem Nouzou Manifest imaginerního prostoru (Sdružení 2, 1931), obsahující abstraktní linorytové ilustrace, a dvě knihy básní a kreseb: Infinitivy (výkřiky, vůně, šelesty, resonance), 1929, s obálkou ovlivněnou futurismem, a Kornout (neperiodický leták číslo 1), 1931. Kornout, v podobě vertikálního leporela s originálně koncipovanou typografií naznačující spirální pohyb, anticipoval některé netradiční básnické edice ze 60. let.[4]

Tvorbou Devětsilu byla ovlivněna také Bartuškova divadelní, taneční a filmová libreta a rozhlasová tvorba: Láska z výkladní skříně, 1929 (inscenace 1931), Prodavač ilusí, 1932, Fotogram - Báseň noci, 1933, Jaro - libreto pro úzký film, 1936. Na základě jeho působení v divadle a jeho zájmu o fotografii je možné předpokládat, že znal některé Funkeho fotografie stínů, které použil E.F. Burian v inscenaci Syngových Jezdců k moři roku 1929.[5]

Název básnické sbírky Stínohra (1930) souvisí s částí Bartuškovy fotografické tvorby, kde se hlavním tématem stal motiv vrženého stínu.[pozn. 1] O důležitosti, kterou přikládal souboru Stínoher, svědčí také jeho nevydaný rukopis Člověk s kamerou (1937),[6] který se zachoval v pozůstalosti Jaromíra Funkeho.[7] Bartuška pravděpodobně z výstav Devětsilu znal také Man Rayovy fotogramy a sám některé vytvořil (Bez názvu, fotogram, 1932). Zabýval se také fotografickými kolážemi, ale většinu z nich po jeho smrti jeho žena zničila.[8]

Bartuška se ve fotografii věnoval hmotným texturám a zachycoval detaily stop v hlíně. Považoval je za "zápis života a jeho pohybu" a " svědectví dějů a tvarů, tvorů a věcí". Nazýval je fotografiemi neskutečných krajin (Bez názvu, 1939).[9] Jeho zájem o abstraktní materiálové a civilizační struktury představuje nový pohled na fotografii a předznamenává poválečný vývoj umění směrem ke strukturální abstrakci.[10]

Jako malíř byl Bartuška samouk. Jeho rané malířské dílo bylo ovlivněno artificialismem Toyen a Jindřicha Štyrského. V grafice přejal sociálně angažovaný styl politického konstruktivismu německé Die Gruppe progressiver Künstler, založené roku 1920 v Kolíně nad Rýnem.[11] V českém prostředí tuto skupinu zastupoval učitel na Státní grafické škole v Praze Augustin Tschinkel. Bartuška si oblíbil techniku linorytu a roku 1934 své práce vydal spolu s Oldřichem Nouzou ve formě grafického alba, jako čtvrtý svazek edice Linie. Ve druhé polovině 30. let uveřejňoval politické kresby, zejména k válce ve Španělsku.

Bartuška se po několik let intenzivně věnoval koláži z barevných papírů. Ve 20. letech byla jejich tématem převážně Praha,[12] v letech 1931-1932 vytvořil rozsáhlý soubor koláží, který má patrně nejblíže ke knižním obálkám Josefa Čapka. Připomíná o patnáct let mladší poválečné koláže Henri Matisse (1947) a v českém umění je ojedinělý (Bez názvu, 1931-1932).[13]

Počátkem války přispíval didaktickými články do časopisu Kreslíme, kterého vyšly celkem 3 ročníky, než byl zrušen (1939-1942).

Zastoupení ve sbírkách

Výstavy

Autorské

  • 1988 Josef Bartuška: výběr z díla, Kabinet grafiky, Dům umění města Brna
  • 1989 Josef Bartuška: Fotografie z 30. let, Galerie v předsálí, Blansko
  • 1998 Josef Bartuška: Fotografie ze 30. let, Galerie U Řečických, Praha
  • 2016 Josef Bartuška: Stíny života (Josef Bartuška a fotografická tvorba ze 30. a 40. let 20. století), Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice

Společné (výběr)

  • 1963 Fotografická avantgarda, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1980 Antifašismus - naše vyznání, Kulturní a informační středisko NDR, Praha 1
  • 1984 Linie - literární tvorba, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP), České Budějovice
  • 1984 Linie - výtvarná tvorba, Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech, České Budějovice
  • 1985 Czeska fotografia 1918-1938, Muzeum Sztuki w Łódzi, Lodž
  • 1986/1987 České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1988 Linie / barva / tvar, Dům U Kamenného zvonu, Praha
  • 1989 Linie / barva / tvar, Dům U Jonáše, Pardubice
  • 1989 Linie / barva / tvar, Alšova jihočeská galerie, zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou
  • 1993 El Arte de la Vanguardia en Checoslovaquia 1918 - 1938 / The Art of the Avant-garde in Czechoslovakia 1918 - 1938, Instituto Valenciano de Arte Moderno (IVAM), Valencie
  • 1993 Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1999 Modern Beauty: Tschechische Avantgarde - Fotografie 1918 - 1948, Die Neue Sammlung: Staatliches Museum für angewandte Kunst, Mnichov
  • 2003/2004 České umění XX. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2004 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Obecní dům (Reprezentační dům obce pražské), Praha
  • 2005 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Místodržitelský palác, Brno
  • 2007/2008 Foto: Modernity in Central Europe, 1918-1945, National Gallery of Art, Washington D.C.
  • 2007/2008 Foto: Modernity in Central Europe, 1918-1945, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York City
  • 2009 Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts, Bundeskunsthalle, Bonn
  • 2010 Česká koláž ze sbírky Pražské plynárenské, Galerie Smečky, Praha
  • 2011 A Hard, Merciless Light. The Worker Photography Movement, 1926-1939, Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía, Madrid
  • 2011/2012 V plném spektru. Fotografie 1900-1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně, Pražákův palác, Brno
  • 2012 Civilizované iluze: Fotografická sbírka Muzea umění Olomouc, Muzeum umění Olomouc
  • 2016/2017 Cesty imaginace - Meziválečná avantgarda ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • 2018 Naše koláže, Galerie Smečky, Praha

Grafika

  • Josef Bartuška, Oldřich Nouza, Grafika, edice Linie sv. 6, České Budějovice 1934

Básnické sbírky

  • 1923 Velikonoce, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1927 Vitorazsko, Vavřík a Chalanda, Břeclav
  • 1927 Brouček v růžové zahradě, Vavřík a Chalanda, Břeclav
  • 1928 Den v Tatrách, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1928 Jižní Čechy, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Krajina ve vřesu (s. J. Hořejšem), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Město na hranicích, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1929 Infinitivy (s O. Nouzou), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1930 Stínohra, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 Melancholická promenáda, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 As dur, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1931 Kornout (s O. Nouzou), vl. nákladem, České Budějovice
  • 1932 Prodavač ilusí, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1933 Zahradník, vl. nákladem, Olomouc
  • 1935 Tři písně, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1935 75. Tatínkovi, vl. nákladem, České Budějovice
  • 1936 Podzim, edice Linie sv. 9, České Budějovice
  • nevydáno Šlépěje krásy: básně o prostých věcech
  • 1937 Klece dní (verše a kresby), edice Blok, sv. č. 4, Dr. J. Kohoutek, Praha
  • 1975 Rytíř české řeči (výbor básní), ed. S. Cífka, nakl. Růže České Budějovice
  • 2015 Kouzelník s hračkami, hledač nových krás: Básnické dílo Josefa Bartušky, ed. Veronika Košnarová, Jihočeská vědecká knihovna 2015

Filmová libreta

  • 1933 Báseň noci (filmové libreto)[14]
  • 1936 Jaro (libreto pro úzkoformátový film)[15]

Divadelní hra

  • 1931 Láska z výkladní skříně (první představení v Dělnickém domě v Českých Budějovicích)

Ostatní

  • Josef Bartuška (ed.), Padesát let Emila Pittera, edice Linie, České Budějovice 1937
  • Josef Bartuška: Říkání o řemeslech, SNDK Praha 1950

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Křtěnov
  2. Biografický slovník: Bartuška Josef [online]. HISTORICKÝ ÚSTAV AV ČR [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  3. Josef Bartuška, O výtvarné výchově na školách, Výtvarná práce, 22-23, 1956, s. 2
  4. Jaroslav Anděl, 2004, s. 167-185
  5. Jaroslav Anděl, 2004, s. 21
  6. Jaroslav Anděl, 2004, s. 34-35
  7. Jaroslav Anděl, 2004, s. 30
  8. Jaroslav Anděl, 2004, s. 28, 245
  9. Josef Bartuška, Bloudění v neskutečných krajinách, Linie 2, 1932, s. 10-11, in: Jaroslav Anděl, 2004, s. 117
  10. Jaroslav Anděl, 2004, s. 113
  11. Soziale Grafik, nakl. Naše cesta, Kladno 1932
  12. Jiří Machalický, 2005, s. 20-21
  13. Jaroslav Anděl, 2004, s. 40-66
  14. Josef Bartuška: Báseň noci, Linie 2, 1933, č. 11, s. 81-82
  15. Josef Bartuška: Jaro, Linie 5, 1936, č. 12, s. 93-94

Poznámky

  1. fotografický archiv vlastní Galerie Jaskmanický v Praze

Literatura

Katalogy

  • Josef Bartuška, text Jiří Valoch, kat. 28 s., Dům umění města Brna 1988
  • Josef Bartuška: Stíny života (Josef Bartuška a fotografická tvorba ze 30. a 40. let 20. století), text Adam Hnojil, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2016

Diplomové práce

  • Zuzana Hlaváčová, Skupina Linie a tvůrčí osobnost Josefa Bartušky, bakalářská diplomová práce, MUNI Brno 2010
  • Lenka Housková, Kulturně společenská periodika v Českých Budějovicích 1918-1938, diplomová práce, Fakulta společenských věd UK, Praha 2004
  • Gabriela Čapková, Českobudějovická skupina Fotolinie, diplomová práce, FAMU Praha 1984
  • Zdeněk Stolbenko, Od Linie po Fotos, magisterská diplomová práce, FAMU Praha 1998
  • Svatopluk Civiš: Josef Bartuška, Pedagogická fakulta České Budějovice 1969
  • Josef John, Českobudějovická Linie, diplomová práce, Fakulta novinářství a publicistiky Univerzity Karlovy, Praha 1969

Souborné publikace

  • Jiří Machalický, Česká koláž (Sbírka Pražské plynárenské), Gallery, Jar. Kořán, Praha 2005, ISBN 80-86010-97-X
  • Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
  • Vlastimil Tetiva, České umění XX. století 1. díl, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2003
  • Vladimír Birgus, Česká fotografická avantgarda 1918-1948, Kant Praha 1999 ISBN 9788086217116
  • Jaroslav Anděl a kol., Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, 239 s., Národní galerie v Praze 1993, ISBN 80-7035-056-3
  • Hana Rousová (ed.), Linie / barva / tvar: v českém výtvarném umění třicátých let, 152 s., Galerie hlavního města Prahy 1988
  • Vlastimil Tetiva, České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1987 (s. 38-39)
  • Linie: Avantgardní literárně umělecké sdružení / 1930-38, texty: Bartuška Josef, Haller Miroslav, Nouza Oldřich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., České Budějovice 1984
  • Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980
  • Jan Baleka, Českobudějovická avantgardní Linie, Literární měsíčník, 10,3,1981
  • Karel Valter: Odkaz levicové umělecké skupiny Linie, České Budějovice 1974

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“