Josef Barvič
| Josef Barvič | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. července 1853 Velké Karlovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. ledna 1924 (ve věku 70 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | podnikatel, vydavatel, knihkupec a kulturní pracovník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef „Joža“ Barvič, křtěný Josef Štěpán (14. srpna 1853 Velké Karlovice[1] – 3. ledna 1924 Brno[2]) byl moravský knihkupec, jedna z osobností českojazyčné kultury v převážně německy mluvícím Brně přelomu 19. a 20. století.
Vzdělání a praxe
Studoval na reálce v Novém Jičíně, studium však nedokončil a vyučil se knihkupcem u firmy Žákovský v Olomouci (1877–1879), poté pracoval do roku 1883 jako knihkupec v olomouckém knihkupectví Franz Karafiat.
Knihkupectví v Brně
V roce 1883 odešel do Brna, tehdy převážně německojazyčného města, kde si v Rudolfské ulici (dnes České) založil knihkupectví. Obchod byl později rozšířen o nakladatelství a galerii. V závěru 19. století přibral do učení Josefa Novotného, který se vypracoval na vedoucího obchodu a od roku 1909 se stal jeho společníkem. Od této doby se obchod nazýval Barvič a Novotný. Knihkupectví Barvič a Novotný se stalo významným místem setkávání a kulturního života českojazyčného Brna, je označováno za nejstarší české knihkupectví ve městě, patrně bylo po více než století i knihkupectvím největším. V roce 1948 bylo znárodněno a začleněno do Národního podniku Kniha. Rodina Novotných knihkupectví zrestituovala v roce 1991, postupně zrekonstruovala staré knihkupectví a rozšířila jeho prodejní plochu. Na počátku 21. století zřídila v Brně další dvě pobočky. V roce 2013 bylo rodinné knihkupectví prodáno řetězci Kanzelsberger.
Veřejný život
Barvič byl představitelem veřejného, českého života v Brně, a zároveň členem a podporovatelem řady spolků, například Besedy brněnské, Sokola, Českého veslařského klubu a dalších. Byl rovněž řečníkem. Jeho jméno nese jedna z brněnských ulic (Barvičova), jeho hrob na Ústředním hřbitově (sk. 70/hr. 126-7) byl městem Brnem prohlášen za čestný.
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 2477, Vs IX 3, sn. 227 [online]. ZAO [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17206, sn. 246 [online]. MZA [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Barvič na Wikimedia Commons - Josef Barvič v Encyklopedii dějin města Brna
- Josef Barvič v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kkominik, Licence: CC0
hrob Josef Barvič
Portrét Josefa Barviče v časopise Světozor.
Původní popisek:
»JOSEF BARVIČ, brněn. knihkupec, nár. a osvět. pracovník na Moravě, dožil se 14. srpna 70 let.«