Josef Beneš (jazykovědec)

Josef Beneš
Narození	11. ledna 1902 Prachatice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. prosince 1984 (ve věku 82 let) Praha, Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolání	jazykovědec, spisovatel, učitel, filolog a bohemista
Děti	Dobrava Moldanová
Příbuzní	Bedřich Moldan (zeť)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Josef Beneš (11. ledna 1902 Prachatice^[1] – 17. prosince 1984 Praha) byl český antroponomastik a bohemista.

Život

Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pracoval krátce na ministerstvu školství. Dále vyučoval na různých učilištích a průmyslových školách. Počátkem 60. let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.

Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později též ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV (ZMK). Část práce vycházející časopisecky byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce 1983 shrnut dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení. Z pozůstalosti byla editorkou Marií Novákovou vydána fundamentální práce Německá příjmení u Čechů (1998).

Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

Dílo

• O českých příjmeních, Praha 1962
• Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Beneš (jazykovědec)
• Josef Beneš (1902–1984) – bibliografie