Josef Berounský

Brig. gen. Josef Berounský, CBE
Narození	31. srpna 1895 Slaný
Úmrtí	30. dubna 1942 (ve věku 46 let) Barentsovo moře
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Národnost	Češi
Povolání	vojenský letec, pilot, legionář a voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Berounský (31. srpna 1895 Slaný – 30. dubna 1942 Barentsovo moře)^[1] byl účastník 1. a 2. československého odboje a letec RAF.^[2]

Mládí prožil v carském Rusku, po absolvování gymnázia v Sumách navštěvoval 4 semestry právnické fakulty na univerzitě v Charkově. V roce 1916 dobrovolně narukoval do československých legií v Rusku.^[3] Účastnil se bitvy u Zborova a bojů na transsibiřské magistrále. Byl několikrát zraněný v boji.^[4][2]

V roce 1920 se navrátil do Československa, zůstal v armádě a zvyšoval si vojenskou kvalifikaci.^[5] V roce 1922 přešel k vojenskému letectvu. Absolvoval kurs leteckého pozorovatele, pilotní a stíhací výcvik. V roce 1929 byl přidělen na ministerstvo národní obrany.^[4]

Po okupaci Československa odešel s rodinou do exilu. Ve Francii vedl až do příjezdu generála Janouška celou organizaci letců.^[6] Ve Velké Británii poté působil v leteckém odboru Československé vojenské správy, velel československému leteckému depu v Cosfordu a působil jako československý styčný důstojník ve 3. bombardovací skupině RAF. Třikrát se účastnil bojových letů jako palubní střelec.^[7]

V červenci 1941 byl vyslán do Moskvy jako zástupce náčelníka Československé vojenské mise do Sovětského svazu.^[8][9][10] Na jaře 1942 vyplul z Murmansku (s důležitým poselstvím náčelníka Československé vojenské mise plk. Heliodora Píky^[11] – zpráva o československých občanech, kteří jsou vězněni v sovětských gulazích, spolupodepsáno pplk. pěchoty Ludvíkem Svobodou^[12] – pro československou vládu) zpět do Velké Británie na křižníku HMS Edinburgh.^[13] 30. dubna 1942 byl křižník napaden německou ponorkou a Josef Berounský zahynul ve své kajutě.^[2][14][15]

Josef Berounský byl nositelem československého, britského, rumunského a francouzského státního vyznamenání a řady dalších vysokých československých a zahraničních vyznamenání.^[2][4][16]

• V roce 1946 byl povýšen na brigádního generála in memoriam.^[2]
• Na Vinohradském hřbitově má umístěn na hrobu své ženy symbolický náhrobek.^[17]
• V rodném Slaném má umístěnou pamětní desku.^[18]
• Je připomenut na pomníku Obětem druhé světové války na Praze 6 (v Bubenči).^[6][19]

• 
  Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – titulní strana
• 
  Osobní věstník MNO číslo 101, rok 1946 – strana 1204 s oznámením o povýšení
• 
  Památník padlých československých letců v letech 1939–1945; Praha 6–Bubeneč ^[19] (1995)

• Československá revoluční medaile (1920)
• Řád britského impéria – třída Commander (CBE, 12.3.1942)
• Národní řád rumunské hvězdy – IV. třída
• Řád čestné legie – V. třída (rytíř)
• Československý válečný kříž 1914–1918 (1920)
• Československý válečný kříž 1939 (31.8.1942 in memoriam)
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (21.6.1941)
• Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
• Mezispojenecká vítězná medaile (1920)
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie, Velká Británie a SSSR
• Válečný kříž 1914–1918 s palmou (30.6.1919)
• Válečný kříž 1939–1945
• Válečná medaile 1939–1945

• Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob 72238.
• Láník, Jaroslav a kol.: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Ministerstvo obrany ČR – AVIS. Praha 2005. ISBN 80-7278-233-9.
• VHÚ Praha, VHÚ Bratislava – Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Avis Praha 2005.
• Loucký, František: Mnozí nedoletěli, Naše vojsko, 1989.
• Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 455.
• Radosta, Petr: V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko 1991, s. 27, 129. ISBN 80-206-0183-X.
• Rail, Jan; Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939–1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.
• Váňa, Josef; Sigmund, John; Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.
• Vančata, Pavel: Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009, s. 79–80, 94. ISBN 978-80-86289-64-9
• Veselý, Vlastimil; Veselý, Jaroslav: Ke hvězdám a do mraků: z válečných deníků československého stíhače. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2006, s. 29, 159. ISBN 80-86472-26-4.
• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (2. část).