Josef Blau

Josef Blau
Josef Blau
Josef Blau
Narození12. srpna 1872
Nýrsko,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1960 (ve věku 88 let)
Straubing,
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Povoláníučitel, spisovatel, kronikář
OceněníKříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Blau (12. srpna 1872 Nýrsko[1] – 22. října 1960 Straubing) byl sudetoněmecký učitel, vlastenec a historik.

Život

Mládí

Narodil se do rodiny obuvníka v Nýrsku,[2] jeho rodiči byli Josef a Barbora Blauovi, měl ještě mladší sourozence Marii a Eduarda.[3] Po absolvování obecné a měšťanské školy v Nýrsku (1878–1886) pracoval od roku 1887 jako písař u nýrského notáře Alberta Sandera. Na Sanderovo doporučení začal Blau ve svých osmnácti letech studovat německý učitelský ústav v Praze.

Učitel v Pošumaví

V roce 1894 se z Prahy vrátil do rodného kraje a vyučoval na školách ve vesnicích v okolí Nýrska – nejprve v Dešenicích (1894–1897), pak ve Svaté Kateřině (1897) a od roku 1897 v Červeném Dřevě.[4]

V době druhého sňatku (1900) Blau působil jako učitel v Orlovicích, bydlící v čp. 19, a žil tam s rodinou do roku 1907. Poté se stal řídícím učitelem ve Staré Lhotě, kde setrval až do roku 1924.[4]

V letech 1924 –1929 byl učitelem v Nýrsku. Už předtím ale vedl nýrskou kroniku.[5]

Rodinný život

Dne 10. února 1897 se oženil s Marií Annou Stuiber (* 1874), dcerou mlynáře v Milencích.[3] Manželé žili v čp. 11 v Červeném Dřevě a narodily se jim děti Hildegard (̈* 4. listopadu 1897) a Karel (* 26. ledna 1899), dcera však zemřela devět dnů po dovršení jednoho roku. Manželka Marie Anna se krátce po narození syna smrtelně zranila pádem ze schodů a 13. listopadu 1898 zemřela.[6]

Dne 5. září 1900 se ovdovělý Blau v Červeném Dřevě oženil s Barborou (Betty) Jindřichovou (* 29. 5. 1867), sestrou skladatele Jindřicha Jindřicha.[7]

V roce 1918 odmaturoval jeho syn Karel na německém gymnáziu v Plzni a chtěl studovat medicínu. Nejprve však musel nastoupit vojenskou službu a byl poslán na italskou frontu. Tam ve vojenské nemocnici v Perginu u Tridentu 24. září 1918 na úplavici a ledvinový zánět zemřel.[3]

Závěr života

Stejně jako Hans Watzlik i Josef Blau těžce nesl nucený poválečný odchod Němců; v Německu 22. října 1960 zemřel.[2]

Národnostní postoj

Blau byl ve svých postojích k Čechům mírný a přátelský – svým dílem rozšiřoval povědomí o chodských zvycích, překládal české pohádky i moderní díla českých autorů. Přeložil například román Jindřicha Šimona Baara Jan Cimbura, který vyšel pod německým názvem Johann Cimbura: eine südböhmische Idylle[8]. Ani on se však nevyhnul příklonu k nacistickému Německu – to když tisk po odtržení Sudet otiskl jeho uvítání připojení k Říši[2].

Dílo

Josef Blau byl nadšeným historikem, který se zaměřoval především na život Králováků, mimo jiné zpracoval ale i historii židovského obyvatelstva v Nýrsku[9]. Ve svých dílech nikdy nezapíral své učitelské povolání – učitel by podle něj měl být osobností města a jednou z hlavních autorit a kladl proto na učitele vysoké požadavky.[10] Jedním z nich bylo, aby učitel "znal jazyk národnostního protivníka."[2]

Vrcholem Blauova historického bádání je kniha Geschichte der künischen Freibauern im Böhmerwald.[11]

Dalším vydávaným dílem je kniha Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte, na kterou navazuje druhý díl s názvem Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald. Band 2, Familienkunde.[12]

Překlady

Do češtiny byla z rozsáhlého Blauova díla přeložena jediná publikace (stav 2020):

  • Česká bojiště (válečné události v údolí Úhlavy a v území zemské brány Všeruby – Furth im Wald, přeložil Roman Velkoborský; V Nýrsku, Muzeum Královského hvozdu z.s., 2019)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika narozených města Nýrsko. [s.l.]: [s.n.], 1869-1888. 495 s. Dostupné online. S. 14. 
  2. ↑ a b c d MAIDL, Václav; SÝKOROVÁ, Lenka. Nýrsko ve století proměn. Nýrsko: Vlastivědné muzeum v Nýrsku, 2002. 39 s. ISBN 9788023956566. 
  3. ↑ a b c VÁCHALOVÁ, Ivana. Eine deutschsprachige Kulturpersönlichkeit Westböhmens. Plzeň, 2012. 67 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta ZČU. Vedoucí práce PaedDr. Petr Kučera Ph.D.. Dostupné online.
  4. ↑ a b SÝKOROVÁ, Lenka. Josef Blau, historik Šumavy. Západočeské archivy. Roč. 2012. Dostupné online. 
  5. ↑ STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV KLATOVY. Kronika města Nýrska 1901-1937. [s.l.]: fond AM Nýrsko (869), OK 112 653 s. Dostupné online. 
  6. ↑ Matrika zemřelých, Červené Dřevo, 1784–1910, snímek 113 [online]. Porta fontium [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika oddaných, Červené Dřevo 1784-1910, snímek 24 [online]. Porta fontium [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ BAAR, Jindřich Šimon. Johann Cimbura: eine südböhmische Idylle. Překlad Josef Blau. [s.l.]: Leipzig: H.H. Kreisel, 1941. 
  9. ↑ BLAU, Josef. Geschichte der Juden in Neuern. Brünn: H. Gold (Hrg.), Die Juden u. Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit u. Gegenwart, 1934. S. 420–436. 
  10. ↑ BLAU, Josef. Der Lehrer an der Sprachgrenze. [s.l.]: Reichenberg : Franz Kraus, 1930. 8 s. 
  11. ↑ BLAU, Josef. Geschichte der künischen Freibauern im Böhmerwalde : Ein Beitrag zur heimischen Rechts-, Wirtschafts-, Familien- und Besiedlungsgeschichte / Hrsg. mit Unterstützung der Deut. Gessel. der Wissenschaften u. Künste in Prag von Josef Blau ; Geleitwort von Hans Watzlik.. Plzeň: Pilsen : Erste Westböhm. Druckindustrie, 1932. 
  12. ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald / [1] Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Josef Blau, podpis.jpg
Josef Blau, podpis
Josef Blau (1872-1960).jpg
Josef Blau (1872-1960), sudetoněmecký učitel, vlastenec a historik.