Josef Brdlík

Josef Brdlík
Josef Brdlík
Josef Brdlík
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1895 – 1901
PředchůdceEmanuel Zeis
NástupceAlois Kotrbelec
Volební obvodTábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1911
Stranická příslušnost
Členstvímladočeši
Narození16. srpna 1848
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. listopadu 1932 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJosefina Brdlíková
DětiVladislav Brdlík
Profesepolitik a podnikatel
CommonsJosef Brdlík
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Brdlík (16. srpna 1848 Počátky[1] – 22. listopadu 1932 Praha)[2][3][4] byl rakouský a český podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Profesí byl podnikatelem v textilním a chemickém průmyslu. Vystudoval střední školu v Jindřichově Hradci a pak českou reálku v Praze. Následně absolvoval odbornou vyšší průmyslovou školu tkalcovskou v Německu a studoval odborný tkalcovský ústav i v Alsasku. Od roku 1876 vedl společně se svým bratrem textilní továrnu v Žirovnici (firma Leopold Brdlík a synové v Žirovnici[5]). Roku 1893 založil také chemický závod na destilaci kamenouhelného dehtu v Kralupech nad Vltavou (Česká továrna na zpracování dehtu), kde se do roku 1896 produkovala dehtová barviva, posléze léčiva.[3] Koncem 19. století se uvádí i jako majitel parního mlýna v Žirovnici.[2] Zastával funkci prezidenta Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích.[5]

Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Byl starostou města Počátky a okresním starostou v Počátkách.[3] V těchto funkcích se připomíná koncem 19. století.[2]

V polovině 90. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Tábor) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[2] Byl členem zemské železniční rady.[3] Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod České Budějovice). Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl nyní za obvod Čechy 018. Zasedal v poslanecké frakci Český klub.[6]

4. května 1902 byl zvolen prvním předsedou Jednoty povltavské, sdružení podnikatelů, představitelů obecních samospráv a hospodářských činitelů, kteří usilovali o splavnění střední Vltavy od Prahy k Českým Budějovicím.[7] K propagaci této myšlenky zorganizoval společně s tajemníkem Albertem Mayslem (1874–1946) několik projížděk po Vltavě,[8] roku 1906 dokonce za účasti rakouských ministrů a dalších významných představitelů.[9] Roku 1907 založil na Říšské radě sdružení třinácti povltavských poslanců.[10] Z předsednické funkce odstoupil roku 1911 ze zdravotních důvodů.[11]

Hrobka rodiny Brdlíkovy na hřbitově v Počátkách

Po roce 1918 působil jako předseda vlnařského odboru Spolku československých průmyslníků.[3] Město Tábor a Žirovnice mu udělilo čestné občanství.[5] Zemřel v listopadu 1932. Pohřeb byl vypraven z rodinného domu v Žirovnici. Pohřben byl v Počátkách.[4]

Jeho manželkou byla hudebnice a překladatelka Josefina Brdlíková.[3] Jeho syn Vladislav Brdlík byl meziválečným poslancem a ministrem za agrární stranu.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Brdlík, Josef, 1848-1932 [online]. svkkl.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  4. ↑ a b Josef Brdlík. Národní listy. Listopad 1932, roč. 72, čís. 324, s. 8. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Kronika, rok 1932 [online]. pocatky.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Ustavující valná hromada „Jednoty Povltavské“. Budivoj. 1902-05-06, roč. 38, čís. 36, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  8. ↑ Projížďka po Vltavě. Budivoj. 1903-05-26, roč. 39, čís. 43, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  9. ↑ Projížďka »Jednoty povltavské« po Vltavě. Budivoj. 1906-09-04, roč. 42, čís. 71, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  10. ↑ Sdružení poslanců povltavských na říšské radě. Budivoj. 1907-07-05, roč. 43, čís. 53, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  11. ↑ Jednota Povltavská. Budivoj. 1911-04-04, roč. 47, čís. 27, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  12. ↑ Prof. Ing. Vladislav Brdlík [online]. vlada.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hřbitov v Počátkách - hrobka Brdlík 1.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov v Počátkách - hrobka Brdlík 1
Josef Brdlík.jpg
Portrét – Josef Brdlík (1848-1932), Český podnikatel a politik .