Josef Buršík

Josef Buršík
Narození	11. září 1911 Postřekov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. června 2002 (ve věku 90 let) Northampton Spojené království Spojené království
Místo pohřbení	Northampton
Národnost	Češi
Povolání	voják
Ocenění	Leninův řád Hrdina Sovětského svazu Řád Milana Rastislava Štefánika Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Řád Suvorova III. třídy Československý válečný kříž 1939
Choť	Naděžda Anastasie Pospíšilová[1]
Příbuzní	Josef Bursik (vnuk)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Buršík (11. září 1911, Postřekov^[2] – 30. června 2002, Northampton) byl československý generál, politický vězeň, exulant a účastník zahraničního odboje.

Životopis

Pocházel z Chodska. Později se stal důstojníkem československé armády. Přes Polsko se dostal do SSSR, kde skončil v lágru pod správou sovětské NKVD. V Buzuluku vstoupil do čs. jednotky a po absolvování poddůstojnického kurzu velel četě pod vedením kapitána Jaroše (hrdina SSSR, posmrtně). Po bojích u Sokolova absolvoval tankové učiliště a velel tankovému praporu. Jako jeden z prvních se probil do centra Kyjeva, za což byl v prosinci 1943 vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského Svazu. Se svým praporem prošel peklem východní fronty až do Prahy.

Poválečné období

Po válce si léčil zranění a tuberkulózu. Byl jmenován velitelem tankové brigády v Ostravě. Pro svůj protikomunistický postoj byl v roce 1949 obviněn z velezrady a odsouzen na 10 let, ke ztrátě poloviny majetku a odebrání všech vyznamenání kromě Hrdiny Sovětského svazu. Za to, že měl „drzost“ odvolat se proti rozsudku, byl potrestán čtyřmi lety vězení navíc. Po zhoršení zdravotního stavu ve vězení Mírov uprchl z nemocnice u Olomouce, do které byl převezen.^[3].

Exil

S manželkou se mu v srpnu 1950 podařil útěk do Bavorska, ale své dvě dcery uviděl až v r. 1963. Jeho jméno, fotografie i zmínky o něm byly v Československu vymazány, jako by nikdy neexistoval. V Německu pracoval v Americkém fondu pomoci československým uprchlíkům. V roce 1955 se odstěhoval do Anglie. Napsal paměti, které publikoval v knize „Nelituj oběti“.^[4] Na protest proti okupaci ČSSR roku 1968 vrátil Sovětům svá vyznamenání. Přes chronickou tuberkulózu se dožil pádu komunismu, své rehabilitace v roce 1990 a povýšení.

Úmrtí

Když ho v prvním červencovém týdnu roku 2002 v britském Northamptonu pohřbívali, měl na sobě uniformu s hodností generálmajora a na hrudi řád Milana Rastislava Štefánika. V roce 2005 mu byl posmrtně udělen řád Bílého lva.

Nositel vyznamenání

• Československý válečný kříž 1939 – za statečnost v boji
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, udělena 4krát
• Československá medaile za zásluhy I. stupně
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• Řád rudé hvězdy – za statečnost v bojích u Sokolova
• Řád bratrství a jednoty (Jugoslávie) II. třídy
• Hrdina Sovětského svazu – za hrdinství při osvobozování Kyjeva
• Leninův řád – za hrdinství při osvobozování Kyjeva
• Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, (SSSR)
• Řád rudé hvězdy ^[5], (SSSR)
• Řád Suvorova, II. stupeň, (SSSR)
• Sokolovská pamětní medaile ^[6]
• Řád Milana Rastislava Štefánika
• Řád Bílého lva – vojenská skupina, I. třída, za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost (in memoriam)

Odkazy

Reference

Literatura

• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 86. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 164. 
• BURŠÍK, Josef. Nelituj oběti (dostupné online v NK ČR). Praha: Naše vojsko, 1992. 125 s. Dostupné online. ISBN 80-206-0288-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Buršík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Buršík
• Pamětní síň v rodné obci Josefa Buršíka
• Český rozhlas: Ecce Homo - Josef Buršík
• Komunistický cenzor vymazal Buršíka,hrdinu od Kyjeva, razítkem 'Závadné'
• Vojenské rozhledy: Generálmajor Josef Buršík Archivováno 19. 5. 2020 na Wayback Machine.