Josef Burda (Vlajka)
| Josef Burda | |
|---|---|
.before.27.06.1946.gif) Josef Burda před popravou | |
| Narození | 20. prosince 1893 Praha |
| Úmrtí | 27. června 1946 (ve věku 52 let) Praha Věznice Pankrác |
| Povolání | podnikatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Burda (20. prosince 1893 Praha – 27. června 1946 Praha Věznice Pankrác) byl významný člen protektorátní Vlajky.[1]
Život a kariéra
Po absolvování střední obchodní školy se Burda věnoval podnikání v různých oborech. Řadu let strávil v Německu jako boxerský manažer, byl také spolumajitelem sázkové kanceláře a věnoval se dalším obdobným činnostem. Za své aktivity byl vypovězen z Německa a v Československu finančně postihován. V letech 1937–1938 žil ve Francii.[zdroj?]
V červenci 1938 se vrátil do Československa a vstoupil do Vlajky, kde patřil ke skupině Jana Ryse-Rozsévače. V červnu 1939 byl jmenován ředitelem vydavatelství Vlajky a poté i jeho hospodářským vedoucím.[2] Později zastával několik funkcí a zabýval se zejména finančními problémy Vlajky, které často řešil i za pomoci vydírání.[zdroj?] V červnu 1944 se Burda dostal do exekuce za nesplácenou bankovní půjčku ve výši 500 000 K, jež měla finanční potíže Vlajky řešit. [2]
Na začátku roku 1943 byl Josef Burda v rámci likvidace Vlajky německou okupační správou zatčen gestapem. Spolu s Janem Rysem pak byl 26. května 1943 odvezen do koncentračního tábora Dachau.[2] Po jeho osvobození se vrátil do Československa, kde spolu s dalšími členy Vlajky stanul před soudem. Burda byl odsouzen k trestu smrti a v červnu 1946 popraven.[3]
Galerie
- Vlajkaři před vykonáním trestu
Odkazy
Reference
- ↑ Nástup Červenobílých a Vlajka v letech 1939-1940. is.cuni.cz [online]. [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOLEŽALOVÁ, Lucie. Fr. Lepka, maj. Josef Burda, obchod a půjčovna filmů [online]. Hradištko pod Medníkem: Národní filmový archiv, 2008 [cit. 2019-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-05.
- ↑ 'Nejhnusnější zrádci národa' dostali oprátku | Domov. Lidovky.cz [online]. 2011-05-02 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.before.27.06.1946.gif)
Jaroslav Čermák (* 16. července 1894, Ústí nad Labem, † 27. června 1946, Praha) byl bývalý příslušník československých legií v Rusku. Za první republiky byl majitelem továrny na lepenkové zboží. V roce 1939 se zapojil do vedení fašistické a kolaborantské organizace Vlajka. Od února 1940 do února 1941 velel ozbrojené složce Vlajky – paramilitantním Svatoplukovým gardám (SG). Po roztržce s Janem Rysem-Rozsévačem byl 8. března 1941 vyloučen z Vlajky. V roce 1944 se neúspěšně pokusil o přijetí do zbraní SS (Waffen-SS). Po druhé světové válce byl osouzen k trestu smrti. (Spolčně s nejvyšším představitelem Vlajky Janem Rysem–Rozsévačem a jeho zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou).
Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač(* 1. listopadu 1901 Bílsko u Hořic – 27. června 1946 Praha), byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Foto před popravou 27.06.1946. Původní zdroj fotografie: Fotoarchiv PhDr. Ivo Pejčocha z Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ Praha).
Josef Burda (* 1893, Praha – 1946, Praha) byl významný člen protektorátní fašistické a kolaborantské organizace Vlajka. Na začátku roku 1943 byl v rámci likvidace Vlajky německou okupační správou zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po skončení druhé světové války stanul v osvobozeném Československu před soudem, kde byl (spolu s Janem Rysem-Rozsévačem a Jaroslavem Čermákem) odsouzen k trestu smrti. Foto před popravou 27.06.1946. Původní zdroj fotografie: Fotoarchiv Jaroslava Čvančary.