Josef Dřímal

mjr. Josef Dřímal
Narození22. čerenec 1892
Žeravice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1980
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníurnový háj Bratislava, Hodonínská ulice, sektor 5, chodník 25, hrob 1386[1]
Národnostčeská
Povolánívoják, trafikant, ředitel
Znám jakoKomita, Joca Komita
ChoťAnna Štefániková
DětiTatiana, Zora, Elena, Eva
RodičeJosef Dřímal, Kateřina Jandásková
člen Sokola
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mjr. Josef Dřímal (22. července 1892 Žeravice4. října 1980 Bratislava) byl československý legionář, důstojník, odbojář z období druhé světové války a osoba pronásledovaná komunistickým režimem.

Život

Před první světovou válkou

Josef Dřímal se narodil 22. července 1892 v Žeravicích na hodonínsku v rodině Josefa Dřímala staršího a Kateřiny Rozené Jandáskové. V Žeravicích vychodil obecnou školu, tříletou měšťanskou školu pak v Bzenci, následovala studia na české matiční reálné škole v Hodoníně. Byl aktivní v Sokole a jednu dobu mu za to hrozilo i vyloučení ze všech středních škol Rakouska-Uherska. Maturoval v roce 1912, poté byl zaměstnán u stavební firmy v Krakově, měl v plánu ale studovat na technické vysoké škole, což se mu již nepodařilo realizovat.

První světová válka

V roce 1913 nastoupil Josef Dřímal prezenční vojenskou službu v c. a k. armádě v Českých Budějovicích, než jí dokončil vypukla první světová válka a Josef Dřímal byl odeslán na srbskou frontu. V prosinci 1914 u Stepojevace zběhl a přihlásil se do srbské armády, kam byl v květnu 1915 v hodnosti poručíka přijat a umístěn na zpravodajské oddělení. Od října téhož roku velel četě srbských komitů, dne 1. prosince padl do bulharského zajetí. Byl předán rakousko-uherské armádě a v Jagodině odsouzen k trestu smrti. Na Vánoce se mu podařilo uprchnout, následně přežít zimu v lesích u Dunaje a v březnu 1916 přejít do Rumunska. Zde byl již následující měsíc zařazen do srbské dobrovolnické armády. Rumunsko vstoupilo v srpnu téhož roku do války a Josef Dřímal byl říjnu těžce raněn. Na frontu se vrátil ještě neúplně zotavený, poté se přesunul do Soluně a v květnu 1918 do Francie, kde prodělal důstojnický kurz v Saint Maixent a následně bojoval v řadách československých legií na německé frontě. V říjnu 1918 se přesunul do Itálie, kde pomáhal budovat tamní jednotky legií. Do Československa se vrátil v závěru roku 1918 v hodnosti majora.

Mezi světovými válkami

V roce 1919 se Josef Dřímal zúčastnil bojům proti Maďarům, velel skupině, která zastavila jejich postup u Nových Zámků. Dne 31. ledna 1923 byl jako válečný invalida přeřazen do zálohy a byla mu udělena trafiční licence v Bratislavě, která ho živila až do roku 1940. Oženil se s Annou Štefánikovou, manželům se narodily čtyři dcery Tatiana, Zora, Elena a Eva.

Druhá světová válka

V létě roku 1939 a tedy již po rozpadu Československa vstoupil Josef Dřímal do odbojové organizace Obrana národa a stal se vedoucím oblasti Bratislava-město přičemž se mu podařilo vybudovat rozsáhlou síť spolupracovníků. Používal krycí jméno Komita či Joca Komita. Organizace úzce spolupracovala partnerskou organizací v Protektorátu Čechy a Morava a pomáhala zejména při převádění uprchlíků přes slovenské území. Osobně některé z nich ukrýval a za pomoci jugoslávských diplomatů jim opatřoval falešné pasy. Organizace se pod jeho vedením zabývala i zpravodajskou činností. Za svou činnost byl v roce 1940 zatčen slovenskými orgány a uvězněn v Ilavě. V lednu 1941 byl převezen do Hodonína a předán gestapu. Vězněn a vyslýchán byl v Hodoníně, Uherském Hradišti, Brně, Vídni a Norimberku, kde byl odsouzen za velezradu a přes Brno převezen do koncentračního tábora Auschwitz. Zde strávil mezi lednem 1943 a lednem 1945 dva roky s označením návrat nežádoucí. V závěru války absolvoval pochod smrti přes Mauthausen, Melk do Ebensee, kde se dožil konce druhé světové války.

Po druhé světové válce

Po návratu do Bratislavy pracoval Josef Dřímal v řídících funkcí výrobních družstev a vstoupil do Demokratické strany. Dne 16. března 1953 byl v rámci Akce B vystěhován z Bratislavy do Kľačna do svého smyslu trestanecké kolonie. V roce 1960 byl rehabilitován a až poté se mohl do Bratislavy vrátit. Svůj dům našel poničený a zahrada se mezitím stala součástí hřbitova sovětských vojáků na Slavíně. Až do sedmdesáti osmi let pracoval jako pokladník Jednotného rolnického družstva Prievoz. Zemřel v Bratislavě dne 4. října 1980, kde je i pohřben.

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

  • Kolektiv autorů - Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, strana 61-62 (Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2005, ISBN 80-7278-233-9)

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“